Cesta s tátou

No, komediální mi přišla snad jediná scéna. Když film pojednává o cestě, jejíž důvodem rozhodně nemá být dovolená a probíhá zrovna v této době, možná by byla až škoda, udupat ho nějakým přehnaným vtipným nadhledem. Rodinná vztahová část je vcelku silná, ale tím nejzásadnějším je tu něco jiného, mezinárodní pohled na dění u nás. Ten je samozřejmě velmi zajímavý, možná občas až překvapivý a potěší, že to zdaleka nebylo všem lhostejné, právě naopak. Výjimkou potvrzující pravidlo budiž levicová komunita v mnichovském bytě, kterou si svojí verzi Kalinky tak parádně podal mladší bratr hlavního hrdiny. V tomto bytě film vrcholí, přesvědčení se lámou, což se ukáže právě v této, snad jediné opravdu komediální scéně, která ovšem rychle vrátí do reality... a závěr dvakrát tolik. 75% (22.11.2020)

Nedávno jsem viděl takový pořad, kde cizinci z různých koutů světa hodnotili české filmy. Nejvíce zkritizovali Pelíšky. Nechápali tu absurditu, to prostředí, ty historické souvislosti, se kterými tady lidi tehdejší doby denně žili. Ve výsledku to zkritizovali, že je to nesmysl, a že bychom se měli oprostit od natáčení filmů z komunistické doby. Kdyby věděli, že evropská kinematografie z velké části žije právě onou historií jednotlivých zemí, asi by se nestačili divit. Třeba právě tento film - Cesta s tátou. Nádherná filmařská práce, do které Rumuni zlanařili do koprodukce skoro půlku Evropy a ještě se část odehrává u nás. Takový film přece nemůžete mít neradi, ne? (25.11.2018)

Film rumunskej režisérsky A. M. Lazarescu, inspired by true-based story, sa snaží zachytiť prostredie a pocity, ktoré prevládli v Rumunsku počas roku 1968. Prostredie, pocity (jak na jednej, tak na druhej strane [Západ, Východ]) a myslenie ľudí, arogancia moci, atď. – skratka režisérka sa snažila dotknúť všetky dôležitejšie aspekty. Z tých „filmových“ obrazov, čo som videl, ma najviac vydesili deti, ktoré hrali na to, ako ľudia moci sa snažia chytiť zradcov (to zahrnulo aj imitáciu popravy) . Z hereckej stránky slušný priemer, avšak ani jedna postava nie je dostatočne výrazná. Film, ktorý Bohužiaľ nepôsobí tak silne ako by mal (je to čiastočne spôsobený aj trošku jednoduchým a plochým záverom). Osobné hodnotenie: 73% (***) (05.10.2020)

Měl jsem štěstí, že hned první film v rámci Das Film Festu byl i s hostem, příjemnou paní režisérkou a scénaristkou v jedný osobě. Velmi se mě líbilo, že si po skončení projekce chtěla povídat s diváky. Anca bude zřejmě velmi pečlivá žena, protože nepodcenila ani práci s detaily , ale hlavně práci s náladou diváka. Většinu filmu je natočená velmi realisticky i když zejména svérazná postava otce se stará o zabavné prvky celkově film vyznívá poněkud smutně až melancholicky, ale doba ve který se odehrává skutečně veselá nebyla, určitě ne pro čechoslováky. Velmi mě překvapilo jak moc nás v Rumunsku v 1968 sledovali a za to že k nám v 68 neposlali armádu jim patří mé dodatečné, děkuji. Cestá s tátou vlastěn obsahuje dva na sobě nezávislé smutky, jednak politiku a jednak osobní rodiné záležitosti, přesto jsem neměl pocit, že by mě Anca nějak citově vydírala a jedinou její snahou je odvyprávět příběh, který nenudí a je co nejblíž realitě a to se jí myslím povedlo. (20.10.2016)

Přede mnou sice byly jen 2 komentáře, ale řekl bych, že vše podstatné již bylo vyřčeno. Typický čtyřbodíkový film, krásně vycítěný, ale nevnucující se příběh. Snad jen některé historické chybičky (takhle rychle a bez byrokracie se fakt po východním bloku cestovat nemohlo; Ceaucescu je tady až moc idealizován - taky to byl pěknej parchant), ale "co už"... (04.11.2016)