Láska shora

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)

Tohle by chtělo nový žánr - něco jako snový dokument nebo absurdně komentovaný život, protože jen poetika všedního dne, to není přesné, poetika absurdity taky ne... Mně se na tom prostě líbí, že i když to nemá pevný děj - a co mě nejvíc naštvalo, že do toho Brna nakonec nedojedou! - a jde o sled historek jak z Pečeného sněhuláka, případně od Kozuba a spol., nebo pokusů Dejvického divadla o humor (i když tihle asi ne...), tak prostě to má (až na tu poslední půlhodinu) naprosto kouzelné scény, kdy jsem se nechal unášet kamerou, komentáři mimo obraz a samozřejmě naprosto geniální muzikou s občas vynikajícími texty. Jen je to prostě dlouhé - tohle je takový spíše televizní formát na kratší plochu, ne na celovečerák, a takových 70 minut maximálně (maximálně!) by tomu stačilo. Ono je to z ranku takových B-City (seriál kdysi točil Honza Kratochvíl pro ČT), prostě absurdně zábavných historek z reálných míst podaných nereálnou optikou, což mne baví na ploše 30 minut jednoho seriálového dílu, ale v celovečeráku je to prostě únavné. (28.03.2021)

Komentované správanie postáv, rozoberanie spôsobu chôdze, pohyb pešo aj autom, spánok, využívanie vypadnutia obrazu či zvuku do humornej mysty linky, neuveriteľné texty piesní aj ich deklamácie a podobné finesy - pospájané do vtipného tvaru, trvajúceho približne hodinu. Potom je to len snaha o používanie podobných postupov a ich pretváranie a recyklácie.. No zásoba tých naozaj inovatívnych a vtipných došla a záverečná polhodina sa tak stáva len zhovievavým čakaním na koniec. 50% (23.02.2013)

Původně nebylo mým plánem tento film komentovat. Napsat něco k takovému filmu a sdělit tím něco smysluplného není snadné. Ale na základě komentáře uživatele fNdEsIECLE jsem narazil na recenzi Mirky Spáčilová, která mě rozčílila a to do takové míry, že jsem musel ukást auto. Láska shora je pěkný poetický film, který se velmi příjemně sleduje. Experimentální je trochu zavádějící pojem. Mě to evokuje pojmy jako Michael Snow a například jeho vlnová délka. Čímž se nijak nesnažím dogmatizovat pojem experiment, ale spíš vysvětlit svá očekávání. Film je však poměrně narativní a jeho shlédnutí nevyžaduje žádné bolestivé přemáhání. Chápu, že pro paní Spáčilovou je zřejmě obtížné porozumět filmu, který není natočený podle šablonek pro většinového diváka, film který si hraje a mluví s námi tak trochu jinak. Tedy film, který se podstatě nějakého uměleckého počinu blíží mnohem víc než filmy z výrobního pásu, zkonstruovaný podle osnov, bez špetky osobnosti. A samozřejmě paní Spáčilová se dostala na dřeň problému, když se svým záviděníhodným důvtipem a profesionalitou (považte, kde najít většího odborníka na film?) vypíchla neznalost Petra Marka. Jak by člověk, který vystudoval filmovou vědu mohl vědět něco o stavbě záběru, či dokonce příběhu? A nyní dokonce učí na FAMU režii. Snad nám ty mladé režiséry nezkazí... (21.11.2009)

Film sem zvládl teda celý. Ale takovou bandu ujetých tragédů aby svět pohledal. Týpek, co neumí chodit, další se bojí výletů a mařka ujetá na měsíc. Zvláštní jak si nějací lidi k sobě najdou cestu. Až mi za nich místy bylo trapně nebo líto. Každopádně by měli zapracovat na základní komunikaci. Jako třeba používat celé věty. Čímž to nevyčítám filmu, protože právě na to ten snímek poukazuje.Na lidi. Jen nevidím důvod proč by to mělo mít skoro 100minut, když vlastně žádné to vyvrcholení to nemá. Určitě by se to dalo sestříhat na polovinu protože jako experimentální film to své chvilky rozhodně má. A dokonce i vtipné a pravdivé. Jen ta délka je doslovný zabiják divácké trpělivosti. (17.07.2013)