Mon oncle
Mio zio
Môj strýko
My Uncle
Mon Oncle
Režie:
Jacques TatiKamera:
Jean BourgoinHrají:
Jacques Tati, Denise Péronne, Jean-Claude Rémoleux, Nicolas Bataille, Édouard Francomme, Jean-Pierre Zola, Adrienne Servantie, Jean-François Martial (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (11)
- V souvislosti s natáčením je známo, že si režisér Jacques Tati vypůjčil z útulku mnoho psů, které potřeboval do záběrů. Protože je nechtěl vracet zpátky do anonymní péče, všechny čtyřnožce pomocí inzerátu daroval lidem. (Epistemolog)
- Souběžně byla s francouzskou verzí natočena i anglická, která byla kratší o 9 minut. (Epistemolog)
- Tati spolupracoval na anglickém překladu svého filmu, aby byl i v zámoří správně pochopen. (Snorlax)
- Jacques Tati byl kvůli vyznění filmu nařčen z odmítání moderní architektury. Vyvrátil to tím, že nekritizuje budovy, ale lidi v nich žijící. (Kamkon)
- Ceny: MFF Cannes 1958: Zvláštní cena poroty, Oscar 1959: Nejlepší neanglicky mluvený film. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Kamera si pri snímaní Hulota vyberá skôr lokalitu exteriérov, kde býva, aby sa poukázalo na spolužitie susedov na námestí, zatiaľčo rodina Arpelovcov je snímaná skôr zvnútra domu a skrz bezpečnostný kovový plot takmer vôbec nie je vidieť na ulicu. (Biopler)
- Tati dáva do protipólu čaro starých parížskych uličiek, štvrtí a sterilitu novostavieb, ktoré ich nahrádzajú. Hulot žije v činžiaku na námestí a scény z tejto štvrti sú doprevádzané veselým hudobným motívom. Naopak Hulotova sestra, švagor a synovec žijú v novostavbe plnej technických vymožeností a elegantného nábytku, avšak skôr nepohodlného. Pri scénach tejto rodiny neznie žiadny hudobný motív, len klepajúce podpätky na podlahe či cvaknutie elektronického zariadenia v dome. (Biopler)
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)