Rammstein: Paris

Terapie Německa. Slavoj Žižek říká, že jedním z hlavních důvodů masové obliby Rammstein je právě jejich übermenchovská stylizace, silná gesta, pevný krok a to v kombinaci s neustálým podrýváním právě těchto elementů. Umožňují tak opět po dlouhé době propadnout formě vyjádření, která kdykoli dříve měla ve spojitosti s nástupem a stylizací nacismu dost problémové konotace, nicméně vášeň k tomu podléhat jí je tak nějak podvědomou součástí každého člověka. Rammstein dali lidem opět možnost jí propadat, ale bez oněch problematických souvislostí, ačkoli se kapela nikdy žádné kontroverzi nebránila, naopak z ní těží po celou dobu své existence. Koncerty Rammstein jsou tak možná jediné, které v současné době dokáží využít monumentálního potenciálu stadionových desetitisícihlavých arén, ve kterých vystupují, protože masa fanoušků je zde součástí celého konceptu. Záznam koncertu se tak povětšinou rozumně vyhýbá záběrům na jednotlivé návštěvníky, ale snímá je jako hlučící amorfní masu, poslušně opakující gesta, jež po ní kapela chce. Stejně tak dobře se pracuje s prostorem arény, který se velmi dlouho vzpírá nějaké představě o jeho velikosti, výšce, orientaci či zdali je hala uzavřená či otevřená. Vznikne tak bravurní iluze světa Rammstein, plná ohně, krve, pohnutosti a dystopie, ze které není nic, co by bylo schopno vyvést. Rammstein není jenom kapela - je to celý umělecký audiovizuální koncept, který nelze nahradit a nelze do něj nikdy úplně plně vidět. Tuhle kombinaci nazi-queer-trans-technofilní-autokratické-macho-sado-maso-burleskní šarády je škoda si nechat ujít. (30.06.2017)

Pro fanoušky této nejpopulárnější a asi i nejlepší německé a i německy zpívající kapely asi povinnost. Proto se nevyhnula ani mně. Ať už po hudební stránce kapely, po show stránce kapely a nebo i práce na záznamu jako takovém se jedná zřejmě o zhola bezchybnou práci. Asi bych nedoporučoval sledovat lidé s problémy s epilepsií, jelikož střih je rychlý a svižný jako Vin Diesel v jakémkoliv filmu. Stříhat tento film musel být zážitek na celý život. A taky neuvěřitelná práce, který by se měla bezmezně ocenit. Skvěle zabrané, skvěle zpracováno. Hodnotit show samotné kapely by bylo zbytečné. Ta je totiž dokonalá vždycky. Ten žár jsem cítil z Paříže až sem. (28.05.2017)

Stejně jako před časem v případě DVD In Amerika i aktuální záznam Paris předznamenal návrat Rammstein na pódia – pět let starý koncert, který skupina prezentuje, pochází z éry turné k desce Liebe Is Für Alle Da. Benzínem načichlá show, jejíž zdokumentování si vzal na starost režisér Jonas Åkerlund, patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co kdy německá banda v halách předvedla. S efekty nabitou podívanou zavítala tehdy i do Prahy. Åkerlund však obrazovému záznamu vtiskl svůj typický rukopis, který rozhodně nemusí sedět každému. Vzal osvědčený koncept z videa Ich Tu Dir Weh, které pro Rammstein točil, a aplikoval jej na dvouhodinovou stopáž. Rychlé, ale opravdu rychlé klipové střihy přitom začnou být po pár minutách otravné, není prakticky možné si vychutnat delší pohledy na scénu ani detailnější záběry muzikantů. Z několika nájezdů kamery, které jako by z oka vypadly zmíněnému singlu, je patrné, že některé záběry byly předtočené. Postprodukce se na výsledku také podepsala, obraz je chvílemi zbytečně kontrastní a párkrát dojde i na nepochopitelné černobílé záběry, které nemají jakékoliv opodstatnění, stejně jako několik doklíčovaných efektů. (08.06.2017)

Dokonalý spektákl! Je ještě vůbec možné zdokonalit už tak dokonalou show bez jediné chybičky a slabého místa?! Nebál bych se, že by tahle německá partička již nedokázala překvapit a šokovat dál, jak činí již od svých začátků. Střihač tohoto koncertu sice asi usiloval o vyvolání epilepsie u diváka, ale R+ zkrátka nejsou určeny pro slabší nátury. Zážitek a názorná ukázka toho, jak má vypadat rocková show v 1. lize! (04.06.2017)

"Rammsteini" umí udělat show. Ne nadarmo v době natáčení v Paříži hráli už 22 let. A show to skutečně byla. Bohužel jsem z ní pořádně nic neměl. Střihač Rammstein: Paris totiž asi nebyl placen od hodiny, nýbrž od počtu střihů, takže se tu mění záběr ve zbytečně moc písničkách na každou dobu, případně doby dvě. (pro představu - úvodní Sonne má 152 4/4 taktů, což je 304 střihů na cca 300 sekund písně). A je to škoda, některé ty záběry byly fakt pěkné. Jsem zkrátka zastáncem názoru, že hudba Rammstein je natolik energická, že nepotřebuje výpomoc hektickými střihy. Výsměchem bylo pak Ohne Dich, kde sice střihačské tempo zvolnilo, ale pro změnu se vybraly 4 nejnudnější záběry a ty se točily dokola. Audio mix ve standardní kvalitě. Kvalita obrazu občas pokulhávala, bylo znát, že koncert byl točen v roce 2012 a technika od točení k vydání pokročila zase o něco dál. Nejhezčím zážitkem tak bylo klidnější Frühling in Paris, které celou show ukončovalo. (24.03.2017)