Toilet - Ek Prem Katha

Napadla vás někdy otázka: "Co by se stalo, kdybych se oženil a neřekl své nastávající, že můj dům nemá záchod?" Ne? Pak máte jedinečnou možnost zjistit, jakým směrem by se takový příběh mohl teoreticky vyvíjet. Film je satirickým pohledem na dnes již starou "tradici" - tedy hledání místa, kam si člověk může jít ulevit do přírody. Můžeme to také nazvat dokumentem o sanitaci. Ale vážně... TEPK je silným a láskyplným příběhem, který vyvažuje rovnováhu mezi zábavou a poučením. Snaží se nám všem otevřít oči a nastavit tvář před myšlenku, jak je důležité pro naše ženy vybudovat toalety. Činí tak prostřednictvím dramatických konfliktů mezi ústředním párem Keshavem - Jayou a rozvířenou válkou hlavního protagonisty, vůči celé jeho vesnici (zkrátka někdo bojuje o lípu, jiný za latrínu). Cílem snímku je zdůraznit nevýhody otevřené defekace prostřednictvím humorného příběhu a přiblížit reálný život z řad rustikálních občanů. Daří se mu to? Ano, ale vůbec by neuškodilo, kdyby byl snímek o něco kratší... (15.02.2018)

To, že je to postavené okolo skutočného príbehu je niečo čo zarezonuje. Predstava, že musíte chodiť na pole na toaletu a vždy len pred svitaním s tým, že je to znak kultúry môže pôsobiť desivo. A ono to desivé aj je. V rámci kultúrnych rozdielov je toto hádam prvý film pri ktorom si aj západniar bude hovoriť: Preboha, to sa tam naozaj tak žije? Pozlátko ide preč. Vidíme tu spiacich ľudí na ulici, močenie a fekalie, krávské sušené lajná, odpadky a špinu a teda do určitej miery znak chudobnej Indie ako vyšitý. Film je dobrý ale nevyvážený. Kumar hrá ako o život a jeho charizma a herecká skúsenosť je aspekt ktorý vytvára emócie aj empatiu. Jeho snaženie postaviť sa celej dedine, aby zabezpečil manželke základnú potrebu, je nasiaknutá celým filmom. Bohužiaľ ku koncu je všetko odbité veľmi rýchlo, zmena u dôležitých postáv sa stane buď mimo kameru alebo je podmienená veľmi klišoidnou príčinou, ktorá narúša vierohodnosť charakterov ako nám boli prezentované po zvyšok filmu. Hudobne to tiež zaostáva. Ale napriek minutáži som sa nenudil. Bhumi Pednekar schudla a vyzerá teraz celkom k svetu, ale keď kričí, tak z nej ide stach. (10.03.2020)

Na prvý pohľad možno komický námet, ale to pozadie a pointa celého filmu sú oveľa vážnejšie. Príbeh mal teda dosť originálny námet a v podstate to bol aj jeden z tých filmov na zamyslenie, obzvlášť v tom indickom ponímaní. Konflikt tradícia vs. pokrok býva v Indii dosť často na pretrase, a potom je celkom zaujímavé to sledovať ako sa s tým domáci vysporiadajú. Tento príbeh bol inšpirovaný skutočnými udalosťami, takže to nebola žiadna fikcia. Čo sa týka spracovania, tak v prvej polke sa to dosť točilo o tom istom, a nebavilo ma ani to naťahovanie Keshava s otcom, ale inak myšlienku a pointu to malo fajn. Takže tak na 3*. A nezabudnite: Ak chceš mať vlastnú ženu, musíš mať vlastnú toaletu! :D (29.11.2017)

Film o problematike toaliet v Indii inšpirovaný skutočnou udalosťou. Je to vtipné, vážne, chvíľami smutné a na zamyslenie. Príbeh lásky, ktorej koniec mohla predstavovať neprítomnosť toalety v dome manžela a vôbec v celej dedine v kotrastne so vzdelanou ženou, ktorá sa zatne a nemieni sa v tomto ohľade prispôsobiť primitívnym podmienkam zaužívaným v dedine. Film má akúsi osvetovú tému, ale je naozaj dobre natočený a daná problematika je do príbehu lásky Keshava a Jayi vpletená naozaj citlivo a s vtipom. Piesne sú veľmi pekné a farebné :-) (04.11.2017)

Nejnavštěvovanější svatyně světa, kde všichni „prosebníci“ nacházejí tolik kýženou úlevu od svých akutních problémů, které je tíží a nedopřejí toliko toužebného klidu - toť záchod. V tomto příběhu představuje rovněž ústřední motiv. V dnešní době je pro nás už samozřejmostí, ale jsou na světě místa, kam tento civilizační vynález ještě nedorazil. A zdá se mi, že se do toho ani příliš nehrnou. Čerstvá novomanželka, moderní a vzdělaná, se nehodlá smířit s osudem ostatních žen, které musí po nocích „na tajňačku“ chodit do polí a stanoví svému manželovi ultimátum, že s ním bude žít jedině pod podmínkou vlastního záchoda, na který byla z domova zvyklá. Ten to však nebude mít rovněž vůbec jednoduché. Čeká ho velký boj s vlastním otcem, vesnicí i úřady. Hlavně však s těžkopádnou tradicí a kulturou, silně zakořeněnou v mysli tohoto národa, nereflektující aktuální stav světa a lidské civilizace. Kor Indie je Indie a zařídit si tam záchod je jak vidno úkol hodný pravého hrdiny. Ale ten se jen tak nevzdá, když přežil svoji první svatbu s krávou (ano, zvířetem), tak ho dozajista tato „maličkost“ nezastaví. Navíc pořídit si záchod je věc do budoucna určitě prozíravá, ale na konečné potvrzení správnosti svého rozhodnutí pořídit si lidskou manželku, bude potřebovat ještě nějaký ten čas. Další z osvětových filmů A. Kumara. Osobně je pro mě jasně lepší následující Pad Man (2018). Ovšem tam se řešil problém v daleko širším měřítku. I tak se mi tento snímek určitě líbil. Myšlenka více než chvályhodná, ale podaná trochu těžkopádně. Jednoznačně tomu chyběl větší dějový spád a nějaké ozvláštnění. Že měla jeho postava 36 let? No..., tomu by věřili snad jen v Německu a jim podobných expertních zemích. Ale to byla jen maličkost. A. Kumara mám ve velké oblibě a opět nezklamal, jestli to tedy vůbec někdy dokáže. Zatím o ničem nevím. S jeho kolegyní B. Pednekar problém už mám - nesedí mi. Nikoliv však svým herectvím. Hudební stránka mě příliš nenadchla, bral jsem ji jen jako nedílnou součást vyprávění, ale bez většíhou zaujetí a prožitku. Musím však pochválit moc příjemný vizuál v písni Gori Tu Latth Maar. Hodnocení opět snadné a jasné - za čtyři hvězdy. Níže jsem jít nemohl, ale žel ani výše. Přeci jen k (přibližné) dokonalosti tomu ještě hodně scházelo. Silnější emoce, živější děj... atd. Jinak však poctivá a kvalitní práce a hlavně s přesahem. Snad se i díky takovým snahám dokáže něco změnit k lepšímu a pomůže se tak lidem usnadnit život i v těch nejzákladnějších potřebách. (06.09.2020)

Příběh o tom, jak důležité jsou záchody v partnerských vztazích a v manželství. Sice je to natočeno ve volné tempu, jakým oplývají indické filmy, ale zejména druhá polovina je opravdu vtipná a dramatická. I když mi chybělo více písní a tanců, i tak jsem se parádně bavil. (08.11.2017)

Indické tradice se mohly zdát smysluplné zhruba ve stejné době, kdy na sousedním kontinentě stavěli pyramidy. Doba se mění, tradice zůstávají. Film je v této logice uvězněný. Jakožto progresivní muž žádám erudovanou ženu, aby doma vařila jídlo. Jakožto progresivní muž žádám záchody, které budou rukama vynášet lidé z nejnižší kasty. Jakožto progresivní muž se ožením s krávou (doslova), protože rozhodnutí starších je nutné ctít. Akshay opět zaútočil na národní cenu za poklonkování nacionalismu a názorové přizdisráčství (všeobecný sexismus v to počítaje)... a VYHRÁL! Šabaš. (16.11.2020)

Do slova a do písmene o hovně. Tyhle filmy bez Priyanky a Ranbira jsou zajímavé tím, že jsou ukázkou pravější tváře Indie. Pro nás naprosto samozřejmé věci, pro někoho proces, který se musí vykonávat v přesně stanovenou dobu na přesně stanovených místech. Mezi námi - to musí být pěkný humus. Nicméně, zajímavý film o opravdové lásce Freddyho Mercury ke své manželce. (27.02.2018)