Strimholov
Falling
Obsahy(1)
Mladý Anton byl právě propuštěn z léčebny, kde se snažil zbavit závislosti, a jeho dědeček, muž pevných zásad, který se o něj od malička staral, ho odváží na venkov, daleko od nástrah velkoměsta. Jedné noci se Anton setkává s Káťou, která podobně jako on v životě trochu tápe, i když se zdá, že minimálně v jednom by měla mít jasno. Má zanedlouho odjet do Berlína se svým přítelem, německým novinářem Johannem, s nímž se seznámila během demonstrací na Majdanu. Setkání s Antonem však přináší do jejího života nový impulz a oba mladé lidi zásadně ovlivní... (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
Víceméně rutinní evropské drama, ve kterém je ale místy zajímavé sledovat ukrajinské prostředí. To je tu totiž velice hezky nasnímané. Plus někteří herci nebyli vůbec špatní, byť to tady bylo poměrně depresivní a bez emocí. Dědeček hlavního hrdiny ale vládne výrazným charismatem a tak nemůžu říct, že by film byl ztráta času. ()
„Myslím si, že sebedůvěra je jen sen, že osobnost je jen stereotyp. A všichni jsme jako duchové.” - Láska může mít nekonečně mnoho podob. Pustit se do čehokoliv střemhlav obvykle končívá nezdarem. Možná i tak trochu pod vlivem těchto skutečností vznikl tento film, jenž vypráví tragicko-poetický příběh dvou mladých lidí, kteří vůbec netuší, jak naložit se svým životem, natožpak s právě rodícím se milostným vztahem. Vše je zasazeno do drsných a nelítostných reálií současné Ukrajiny. Tíhu okamžiku odlehčuje nádherně teskná podzimní krajina ukrajinských luhů a hájů. (90%) ()
Pro mě vrchol letošních Varů. Velice sympatické a zároveň velice problematické hlavní postavy, úspora slov jednoznačně k dobru. A bez dlouhého rozepisování v tom bylo zachyceno skvěle to, čemu by Rusové řekli "ruská duše", ale ona je to spíše slovanská duše. A jakkoliv to nemůže pochopit i docela sympatický německý fotograf (postava z filmu), pro českého diváka by to mohlo být snadnější a ztotožnitelné. Hned několik sond do osobností různě se hledajících lidí se složitou identitou. Rok se s rokem sešel a na KVIFF jsem narazil na dalšího skvělého umělce z východu. Jen tak dál Marino Stepanska. A více obou herců na plátně. ()
Překvapivě kvalitně natočené drama, které dává nahlédnout prostřednictvím psychologie postav do ukrajinské reality ještě před ruskou agresí. Není to příliš radostný pohled, ale umožňuje na druhou stranu lépe pochopit složitý a nejednoznačný úděl Ukrajinců, spíš tedy těch v západní části země. Poněkud depresivní atmosféra zároveň předznamenává nejen vyústění snímku, ale nechtěně i smutný běh věcí příštích v širším kontextu. Osud hlavního hrdiny jakoby prorocky symbolizoval brzký osud celé jedné generace mladých ukrajinských mužů. Skvělé zpracování v poměrně pomalém tempu naštěstí nijak "netlačí na pilu", čímž film získává na opravdovosti. Mírné podprahové stopy vlasteneckého patosu (Majdan a vztah Káti k německému novináři) jsou lehce odpustitelné. ()
Debut režisérky Marine Stepanske působí zdánlivě jako drama o dvou lidech, kteří se potkali a nejspíš jde o osudové setkání. Jenže mezi nimi není žádná velká láska. Spíš si vyhovují. Chybí city, ale i něco hlubšího. Oba jsou spíše chladní, stejně jako dědula. A to celé vede k tragédii. Je to film, který projde bez emocí. Zajímavé jsou záběry okolí kolem. Celkový vizuál je slušný, herecké výkony také, ale přesah a něco hlubšího chybí. ()
Reklama