Nástrahy života

Docela dlouho jsem váhala, zda tento seriál zařadit mezi mých top 10. Je opravdu skvěle pojatý  a zároveň o tolik odlišný a řemeslně dokonalý... Také je odvaha něco takového vůbec  natočit, udržet na uzdě civilní provedeni a nesklouznout k "líbivejsi" presentaci. Dané téma si neumím představit že by zvládl někdo lépe divákovi  předat než JK nebo Skandinávci. Právě jen JK ale dokáže dodat tu správnou laskavost a zároveň ponechat odpovídající syrovost postavám i dějí. (28.07.2023)

Seriál, ktorý plynie pomaly, vhodnejší skôr na dlhé zimné večery. Moja milovaná IU a Seon-gyoon Lee, ktorý mi nikdy nebol veľmi sympatický - kombinácia, ktorá sa nakoniec ukázala veľmi zaujímavou a bol to síce prvý seriál, ktorý som po smrti Seon-gyoon Leeho s ním videla,ale predsa len mu asi dám ešte niekedy šancu. Krásne OST a nádherné myšlienky... "Ak o tom nik nevie, nič to nieje.. Ak mladší brat neplače, nič to nieje... Buďme šťastní!" (15.06.2024)

Osudy tak skutočné, až to bolí. Napadlo mi, či od seriálu čakám, aby bol až taký úprimný a ono to tam niekde, v niektorej epizóde naozaj zaznelo. No, nečakám, preto ma tento prekvapil svojou presnou, nekompromisnou kresbou osudov, postáv, dejov. Skutočnosť, že ma vtiahol na miesta, kde sa dej odvíja a nechal ma niekoľko dní prežívať osudy postáv je nepopierateľným dôkazom, že v tomto prípade fungovali všetky kolieska produkčnej mašinérie. Jedinečný počin, skladám klobúk. (29.06.2021)

Tento seriál se mi nezdá příliš rodiný, hlavně je to drama, lehce pochmurné. Prostředí firmy, intriky, kariéra, nevěra, lichváři. Ale v tom všem je možné vědět, kde máte kořeny, udržet si lidskost, podat pomocnou ruku, když to potřebuje někdo, kdo nemá na růžích ustláno. Děj je trochu pomalý ale pokud vám to nevadí, tak není až zas tak nudný. Ocenil bych ale méně dlouhých scén a více mluvení. Často z nich slova a věty lezou jak z chlupaté deky. Délka tak akorát. Konec ok. Mám originální znění se slovenkými titulky. (10.03.2024)

Přestože nás netflixovské streamování nutí spíš k seriálovým sprintům, během nichž slupneme deset dílů libovolné minisérie za víkend, abychom na pokračování čekali přes rok, My Mister je maraton v každém slova smyslu. Pozvolné a mimořádně citlivé drama, které si váží divácké trpělivosti a plného sžití s postavami, některými zprvu otravnými, které si ale postupně najdou cestu k vašim sympatiím, už jen pro svou obyčejnou uťáplost a jisté úsměvné loserství. Ve středu příběhu však stojí Park Dong-hoon a Lee Ji-an – brilantně ztvárněné ztracené existence bez vyššího poslání, které léta naprázdno křešou oheň a zažehnou jiskru až tváří v tvář vzájemné žalostnosti. Jejich příběh se nevyhne jistým žánrovým klišé nebo očekávaným peripetiím, ale kdo sem dobrovolně vstupuje, musí čekat trošku nutného melodramatu. V první řadě ale dostane propracovaný příběh o hledání vlastních hodnot a nečekané lidské dobrosrdečnosti, který v temné době pandemické zarezonuje ještě silněji než v době vysílání. Bong Joon-Ho na Oscarech tloukl Američanům do hlavy, že pokud překonají centimetrovou bariéru titulků, otevře se jim moře filmového poznání. S My Mister je to podobně – přistupte na drobnou křeč v jistých povinně žánrových momentech, a dostane se vám monumentálního zážitku ve všech ostatních složkách. Apart, but together. 100% (17.12.2020)