Černá kočka, bílý kocour

Málokterý film mně dokáže tolik naplnit radostí ze života jako právě tento Kusturicův kus. Cikánský temperament smíšený s dny plnými slunce, geniální hudbou, neskutečně pohodovou atmosférou, radostí ze života etc. Emir Kusturica má podobně jako například Jean-Pierre Jeunet (DELIKATESY, AMÉLIE Z MONTMARTRU etc.) zvláštní dar: udělat zábavnou fantasmagorii, která by držela pohromadě, byla dostatečně originální a přitom filmová; prostě, aby takto předložený materiál fungoval jako FILM, nikoliv pouze jako EXPERIMENT. Co si přát více? Snad jen více takových filmů. (19.09.2004)

,,Rusové snama vyjebali!“....... Ten film je šílenej. Stejně jako prostředí a herci. Děj filmu je šílenej. Šílená je hudba, která je však návyková (a to silně, byla to jediný co mi ještě mnoho hodin znělo v hlavě). Neskutečné!!! Šílené obličeje, zuby, chlast (ano, ani ten není normální!). Jen jsem seděl a tupě civěl. Tak takový jsou Jugoši? Ať! Nezajímá mě to. Tady přicházejí do úvahu pouze dvě možnosti hodnocení. Nadšené nebo nepochopené. Asi nejsem Pitbull terrier. (18.11.2006)

jasa tama pitbul....teriéér! :-DDD nejzajmavější Kusturicův film,viděl jsem to poprvé,když mi bylo asi 15 a neměl sem tou dobou zrovna osobnost na pobrání takovýhle sondy do životů...já nevim?jugoslávců nebo bulharů..nebo co to je.ale film mě hrozně pobavil a rozsekal a dívám se na něj pravidelně a rád. (14.01.2011)

Není cikán, jako cikán. Přepadá mě neodbytný pocit, že k plnému docenění (snad i pochopení) snímku, je třeba plného porozumění jejich složité duše. Srovnávání českých a balkánských cikánů se zde tak trošku nehodí z důvodu stavění se na hranici, za kterou čeká žaloba za rasově motivované výroky. Režisér Emir Kusturica představuje úžasné panoptikum různorodých postav, které posílá do naprosto banálních, ale o to půvabnějších sitací. Lidový humor balkánského temperamentu možná středoevropan plně nedocení, ale hromady fórů "na jedno použití" rozesmějí. Kde se v takovémto filmu vzal mistr temných kamerových kompozicí Thierry Arbogast opravdu nevím. Ale jeho působivé nasnímání břehu Dunaje, společně s místní lidovou hudbou mi otevírají nové obzory audiovizuální kultury. Moje seznámení s režisérem Kusturicou dopadlo více než šťastně, takže dalšího setkání se vážně nebojím. (20.06.2005)

Tenhle film mám připravený ke shlédnutí několik let a pořád jsem to odkládala, protože mi přišlo, že to prostě nebude můj šálek kávy .... a musím říct, že dívat se na to sama doma, tak tomu dám 3* a budu si říkat, co na týhle ujetárně všichni vidí.... jenže napsal kolega, jestli si neuděláme movie večer v zasedačce ... a tak se nás tam sešlo šest ... dopila se půlka flašky Jacka, dopila se flaška Jamesena, tři flašky Prosecca, jedna flaška vína a skoro cela flaška Bechera... snědli se dva sáčky lehce připáleného popcornu... a já se výtečně bavila... zapíjeli jsme společně s Grgou i Dadanem, vlastně nakonec s každým... hlášky jsme si opakovali... a říkali si "to je jako na našich akcích" ... domlouvali jsme se, jak secvičíme scénky... a já si nedokážu momentálně představit lepší film na společné chlastací promítání... nutno podotknout, že ta srbochorvatština je luxusní, hlavně žádný dabing! Ten jazyk snad pro tenhle film vymysleli, ta atmosféra, ta lovestory, ta komedie... je to taková blbost až je to geniální. ... kolega má neuvěřitelný okno, ale já si pamatuju, jak zvracel na dveře velvyslanectví Spolkové republiky Německo a natáčeli ho u toho bezpečnostní kamery... :) (24.01.2012)