Čističi

Těžko se tento dokument hodnotí podle toho, jak je natočený či typickým místním hodnocením. Tento dokument je hlavně o tom, o čem vypovídá. Je velice důležité vědět, že takovíto "moderátoři" existují a s čím se musejí každý den potýkat. Jedná se o velice užitečný dokument natočený nestranně s výpověďmi vše zúčastněných stran. Dává fakta a nedělá závěry. (16.03.2019)

Vytříbená atraktivní forma zastírá, že po obsahové stránce je film, jak jen to diplomaticky říci, poněkud prázdný. Zkuste si na konci shrnout, co jste se dověděli nového, a myslím, že výčet bude hodně strohý. Čističi totiž prodávají banality, které musí být soudnému a aspoň trochu zasvěcenému divákovi jasné už před jeho shlédnutím. Hodně jsem se zamýšlel nad tím, jaké dát Čističům vysvědčení, za skvělou kameru a ukázky sociálních kontrastů filipínské společnosti se nakonec přikloním ke slabé třetí hvězdičce. Co mi opravdu silně vadí, je snaha o emoční manipulaci, kterou jasně pociťuju v řadě scén, např. když kamera až příliš dlouho spočívá na tváři pracovnice popisující uřezávání lidských hlav ve videích džihádistů. Tady je jasně patrné, že podobné scény nemají za úkol nic jiného než přitáhnout pozornost a prodat dokument co nejšiřší divácké obci a vyvolat ohlas v médiích. Celkový dojem: 50 %. (17.03.2019)

Zdařilé intro do problematiky moderátorů obsahu. Pokud vás téma zaujalo, doporučuji reportáž v Hospodářkách nebo anglický originál od The Verge. Moderátoři obsahu, které dokument zpovídá, mi přišli až příliš psychicky vyrovnaní (o něco starší reportáž od The Guardian). Kde jsou ty neustálé noční můry, syndrom vyhoření po pár měsících, sex se spolupracovníky na požárním schodišti při snaze najít v životě alespoň trochu štěstí nebo alespoň zmínka, že tito lidé jsou oproti ostatním zaměstnancům Facebooku placení jak mrzká námezdní síla s naprosto nedostačujícím psychologickým zázemím? V Manile jsou asi hodně mentálně obrnění nebo jsou ti dva jediní, kdo tam vydrželi tak dlouho. Anebo se chystá další, mnohem ostřejší verze dokumentu, v což doufám. (16.04.2019)

Nejlepší dokument z těch, které jsem letos v rámci festivalu Jeden svět viděl. Pohled do nitra čističů obsahu na sociálních sítích, kteří musí plnit denní normu 25.000 obrázků/videí, kde velmi často nejde o pěkné pohledy, je zároveň konfrontován s pohledem na sociální sítě jako takové a zejména s jejich úlohou a vlivem na globální dění. (Jeden svět Benešov - 14. 4. 2018) (17.04.2018)

Sociální media jsou sice jakýsi katalyzátor, chcete-li zesilovač. Ovšem nemyslím si, že právě pouze šíření nějakého videa či fotky je samotný archetyp a paradigma násilí jako takového, musíme si prostě připustiti, že lidé jsou od přírody zlí a samotná distribuce zlosti, násilí a smrti jí jen zprostředkuje lidem, kteří by se k tomu bez social networks vůbec nedostali, rozšířilo se tedy do povědomí to co je na světě od nepaměti, jen je to prostě víc vidět. Práce "cleanerů" je bezpochyby obdivuhodná a jsem rád, že jsou jakousi hrází i proti "tzv. umělcům, kterých se v dokumentů několik objeví" a mažou nejen čistě pornografické a otřesné věci, ale i věci, kteří podněcují nenávist, zostouzí další obyvatele nebo jen popuzují jiné politické spektrum. (08.09.2019)