poster

NeonBoy

  • Brazílie

    Tinta Bruta

  • Slovensko

    Neónový chlapec

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    Hard Paint

Drama

Brazílie, 2018, 118 min (Alternativní: 112 min)

Kamera:

Glauco Firpo
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • spygirl
    ***

    To snad ani nebyl teplouš! Žádná radost ze života, úsměv, styl, prostě nic, jen depka. Navíc mi nepřišlo, že by nebyl smířený se svou orientací. Tak nějak mu bylo všechno jedno.... Hudba výborná. Ten odbarvený kudrnáč mě trochu děsil. :-) No nic, jdu si na spravení chuti pustit Queer as Folk. :-)(10.11.2019)

  • DonBraso
    ***

    A co ten soud?Pedro byl dobře vykreslená postava,která měla svoje brouky v hlavě.Nejlepší moment byl,když zjistil,že jen s Leem vlastně dokáže víc upoutat ostatní a na to hned zkusil dalšího boye:)Tady bylo vidět jak každý není stejný a to bylo asi nejsilnější na tomto snímku.Jinak tedy zrovna pro mě tyhle vášnivé románky i s pinďourama moc nemusím,ale budiž.Tady doopravdy gay zaplesá.Kdo má rád elektronickou hudbu,tak ho hudba bude bavit.Tady se fakt trackama nešetřilo.Na první dobrou jsem si myslel,že to režírovala Jozefina Mutzenbacher :D(Německá pornoherečka z dob minulých)Nebylo to určitě špatný,ale nějak hrozně na sílu,že zrovna teď to bude jinak.Co dělal předtím Pedro jinak?To zjistil až když odešla jeho ségra,že ve dvouch je to lepší?To,že na konci zatancuje bylo fakt jasný.65%(14.12.2020)

  • petrsv
    ***

    Je dobře, že se točí takovéto filmy, protože dneska si spousta lidí i v mladším věku, než je Pedro, myslí, že se uživí něčím podobným. Je to samozřejmě omyl, což ukazuje i film. Film táhne dolů nazoomovaná kamera, nahoru skvělá hudba.(10.11.2018)

  • slunicko2
    **

    Příběh mimoně, který se živí erotickou show po internetu. 1) Nesympatický a nepřitažlivý gay žije v nesympatickém odcizeném městě (Porto Alegre - čtvrté největší v Brazílii) a tvůrci o tom natočili nesympatický film._____ 2) Na filmu jsou nejhezčí jeho dva scénáristé a režiséři: 30letý Felipe Matzembacher a 34letý Marcio Reolon, oba, jak jinak, z Porto Alegre._____ 3) Pedro je nešťastný ze své povahy a přístupu ke světu a ne kvůli své homosexuální orientaci. Kdyby alespoň Pedro nebyl tak myšoidní..._____ 4) Snímek pobral od festivalových masochistických porot hromadu cen. Já jsem rád, že ho nemusím vidět znovu._____ 5) Zajímavý koment: thommas*****.(5.11.2019)

  • thommas
    *****

    Recenzent časopisu Variety po projekci na Berlinale napsal, že dělení do tří částí mu nedává smysl – prý není jasné jak a nakolik se od sebe části liší. Vnímá totiž NeonBoy jako melancholický snímek o degeneraci vztahů v internetovém věku. Takto úzké chápání je velmi limitující. Hypertextové vztahy nejsou hlavním tématem – hlavním tématem je naše obsedantní touha sledovat a přitom zůstávat ve stínu. Touha, která vehnala Pedra do spirály odcizování se, samoty a socializačních (panických) ataků. Všechny postavy, včetně těch minulých, ho totiž sledují a zároveň si zachovávají svou anonymitu – ať již doslova, jako náhodní lidé v oknech města nebo chlípníci na Cam4 – nebo obrazně, jako postavy, které se sice dívají zblízka a ukazují tvář, ale vždy sledují jen své cíle a nakonec odcházejí. Na celku je znát jistá tvůrčí rozháranost: NeonBoy se snaží tematizovat jak šikanu a násilí, tak hledání vlastní identity, první milostná vzplanutí, odtažitost vztahů a města, samotu nebo depresivní stavy, které se dědí v rodině – to vše se ale řeší pod dohledem přiznaných i skrytých voayerů, kteří se nechtějí účastnit, jen se nerušeně a z bezpečí dívat. V takovém kontextu pak hrají zásadní roli i maličkosti, jako dívka se psem nebo fakt, že Pedro nosí ven trika zásadně naruby. Dá se tomu vytknout mnoho: třeba město, které mělo zjevně hrát mnohem větší roli, ale režisérům se nepovedlo zachytit jeho upadajícího ducha i nějak jinak než skrze historky o nestabilní navážce. Nebo závěr, který je s ohledem na aktuální stav Pedra poněkud nepravděpodobný a který tak relativizuje dvě hodiny atmosférické analýzy na prostoduchou lovestory o lidech, kteří odešli, ale navždy nás změnili. Ne, Pedro musí měnit sám sebe, zevnitř. Ale přiznávám, že ačkoliv je to příliš náhlé a artové procitnutí, nedá se tomu vytknout jisté příjemné divácké mrazení. Geniálně vybraný je hudební podkres a fabulózně dravý zvukový design, který boří hranice plátna hlavně v momentech, kdy se Filipe Matzembacher a Marcio Reolon suverénně noří dál do dvou hodin stopáže pomocí absolutní nepředvídatelnosti i nečekaně využité thrillerové vsuvky. Osobitý, atmosférický a proklatě přitažlivý film s neonovým vizuálem.(18.11.2018)