Zuřivost

Vzhledem k zdravotním trablům mi shlédnutí tohoto snímku na velkém plátně v březnu nevyšlo, tudíž si v domácím prostředí musím vystačit s anglickými titulky - to ale žádný větší problém není, s průměrnou angličtinou se film dá bez problémů sledovat. Vzhledem ke stopáži je seznamovací začátek takový rozvláčnější a člověk dlouho příliš nechápe veškeré ty zdánlivě nesouvisející příběhy, ale ač to vypadá velmi komplikovaně, nakonec se vše hezky propojí a vysvětlí. Úplně slabým povahám bych sledování asi nedoporučil, přeci jen některé scény jsou poněkud drsnějšího rázu. Jak se události dávají do pohybu, atmosféra začne houstnout a kvalita filmu se průběžně zvyšuje, poslední hodinka už nabízí velmi působivou podívanou. Hudba se zdařila a po stránce hereckých výkonů absolutní spokojenost, má milovaná Aoi opět nezklamala - okouzlující v roli rozverné a poněkud zlobivé Aiko, ovšem naprosto exceluje v dramatických scénách. (05.07.2017)

Tak start na nové Challenge tour se vskutku přílíš nepoved a to jsem ještě slušnej. Já nevím, ale to co tvůrci předvedli v poslední fázi filmu, to bylo na přes držku. Všichni Japonci tam začali řvát jak krávy a já vůbec nechápal co se děje, do toho začala hrát hudba jak kdyby byl konec světa a to celý trvalo asi 20 minut. Mně už to bylo fakt všechno uplně jedno, jediný co jsem chtěl bylo přežít a zaplatit si několik hodin u psychologa abych se dal zase trošku do kupy po týhle Japonský rozkoši. Teď koukám, že to v San Sebastionu dostalo Zlatou mušli, tak to vysvětluje zdejší vysoké hodnocení, ale mně díky tomu přešla chuť na mušle i na zlato. (04.02.2018)

Vůbec jsem tady nepochopil ty zdejší chvály. Film mě na první pohled zaujal, takže jsem s výběrem zábavy na večer v podstatě ani neváhal. Co tu ale Japonci rozjeli, to by nepochopil ani těhotný tlustý lenochod z džungle kolem Zambezi. První momenty nebyly úplně špatné. Po chvíli ale tvůrci rozjeli tak nemotorný vyprávění, že 142 minut bylo celkově nestoudným utrpením. Ke konci jsem si přišel jak po lobotomii mozku a marně přemýšlel, co se na scéně vůbec děje. Kromě hektolitrů probrečených slz japonských herců a hereček jsem měl co dělat, abych se nezačal smát. (05.02.2018)

Skvelé herecké výkony a atmosféra. To, že hľadáme vraha je až nejaký terciálny zámer. V centre diania koexistujú tri príbehy, ktorých v zásade nespája nič okrem lásky, túžby a smútku. Príbehy, ktoré sa nám postupne otvárajú a nevadí im, že sa nám pomaly, ale isto dostávajú pod kožu. Či už sa jedná o príbeh dcéry a otca, alebo príbeh homosexuálneho páru alebo príbeh mladých ľudí( kde inak kraľuje Our Little Sister - Suzu Hirose), ktorý čelia strašnej skúsenosti, film odkrýva to najlepšie a najhoršie z ľudskej povahy. Sang-il Lee využíva prostredie aj rozprávačské postupy umne a s precíznosťou. Film, aj napriek dĺžke nenudí a postupne odkrýva zaujímavé príbehové štruktúry. Jediný dôvod, prečo to odo mňa nemá plný počet je koniec. Žiadal sa mi údernejší, silnejší a menej otvorenejší ( minimálne v prípade dvoch dejových línií). Ale v zásade veľmi silné. (19.08.2017)

Před sledováním důkladně prostudujte obsah filmu, jinak budete za blbce. 1) Nejvíce úsilí mě stálo zorientovat se v tom, kdo je právě v obraze, ve kterém okamžiku kterého děje se nacházíme a co mají všechny postavy vlastně společného._____ 2) Spoiler. Po skončení jsem nahlédnutím do obsahu zde na ČSFD zjistil, že ve filmu běží souběžně tři příběhy: v rybářské vesnici Čibě, v Tokyu a na ostrově Okinawa. Společné mají to, že všude se vyskytuje podezřelý mladý muž (hrají ho tři různí herci). S touto informací, k níž jsem se sám nepropracoval, lze pak film pochopit a sledované začne dávat smysl._____ 3) Jak vidím z komentářů, nejsem sám, kdo měl potíže s porozuměním a jen bezradně čuměl jako puk._____ 4) Přihoďte hysterický řev zejména ženského osazenstva filmu, přeskakování v čase a prostoru a pro běžného Evropana hůře rozeznatelné japonské obličeje a je jasné, že vás čeká nezapomenutelný zážitek._____ 5) Velmi se mi líbili 36letý herec, zpěvák a baskytarista Satoši Cumabuki (dominantní gay Juma Fudžita) a 32letý Mirai Moriyama (Šingo Tanaka na Okinawě). No alespoň, že jsem mohl koukat na ně. (03.08.2018)