Kafarnaum

Poslední film Nadine Labaki už ze synopse hrozil rizikem obvyklého misery porna pro západní publikum, jehož hrany se několikrát rozhodně dotkne a to zejména ve scénách zabírající černošského bumbrlíčka potácejícího se zmateně po Bejrútu s umazanou papulou od sunaru. Co však režisérku vykupuje je její libanonská příslušnost díky které působí film po celou svoji stopáž autenticky (dle všeho byla spousta záběrů natáčena guerillově), chaos a špína ulice jsou hmatatelné a hlavně nejsme obtěžovány arogantními vizemi idylických nadějí a vykoupení, jež podobným tématům přisuzují západní tvůrci, aby se sami pozvedli na duchu. Cafarnaúm po celou dobu zůstává v Bejrůtu a pokud zobrazované problémy srovnává v rámci globalismu, nedělá to slovy, ale rozmisťováním západním popkulturních fenoménů po scéně, ať se již jedná o bezzubého bratrance Spider-Mana, plyšové mimoně v dětských postýlkách za zdmi slumu či mikimauze usmívajícího se na bezútěšnou situaci jedné ztroskotané rodiny. Nejvíce se však místo působení autorky projeví v samotném syžetu, který zásadně odporuje klasickému západnímu vnímání rodiny jako pevného kruhu, jež musí zdolávat příkoří okolí v pevném objetí. Zde je rodina ten největší nepřítel, slabošsky bránící v rozletu, ambicích a budoucnosti, nepřítel od kterého je třeba se odpojit na prvním místě. Právě problematický aspekt tradiční rodiny a jejího posledního slova v rozhodování o svých potomcích (se kterým Labaki jako žena v arabském světě nejspíše také měla zkušenosti) je zde poměrně originálním motivem, jež může v zemích prvního světa vypadat extrémně, nepatřičně, odvážně či skandálně, ale z hlediska společenského rozvoje daných zemí je třeba o něm mluvit. PS: Zain Alrafeea je dětský Robert De Niro. (25.05.2019)

Pútavý príbeh, ktorý dokáže silne pohnúť emóciami. Takéto filmy, naplnené ľudskosťou, rozhodne môžem. Postavu približne 12-ročného chlapca Zaina (Zain Alrafeea) som si zamiloval za jeho odhodlanie a takú až dospelú zodpovednosť. Bol hádam jedinou rozumnou bytosťou v danom svete, ktorý sa našincovi môže javiť ako úplne iný vesmír. Nahliadnutie do tohto sveta s odlišnou kultúrou a spôsobom života. kde sa sa bežní ľudia musia ťažko pretĺkať životom, je pre nášho diváka určite zaujímavé a poučné. Hlavne pre takého, čo neustále frfle, ako sa u nás zle žije. Okrem Zaina sú vo filme aj ďalšie veľmi sympatické postavy, ako Rahill (Yordanos Shifera) s jej rozkošným synčekom Yonasom, Zainova sestra Sahar (Haita Izam), či jeho nová kamarátka. Snáď len tá trendová roztrasená kamera tam nemusela byť. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (24.09.2021)

Tento příběh ze světa, našeho světa, není přímou kritikou, jako spíše ukázkou toho, jak se žije, že existuje poptávka po dětech, které mají menší cenu než falešné doklady a že existují rodiče, kteří toho využijí kvůli vidině bohatství nebo kvůli bezvýchodnosti situace. Obžalován zde není svět, ani to není apel, příběh je zobrazen civilně a všichni, od těch nejmenších, působí velmi přirozeně, obžalováni jsou rodiče, chlapcem, který nás dějem velmi nenuceně provádí, žádné přílišné hraní na city. (04.10.2022)

Beze sporu velmi silný příběh, jenž chytí za slinivku. Hlavní nehrdina je zástupcem celé generace osůbek, které se narodily jen proto, aby se na světě plácaly od ničeho k ničemu. Nejlépe to vystihnul kolega Verbal. K tomu není co dodat. Dokud se budou tyto osoby množit jako krysy, bude to průser. Za mne 85%. (11.05.2020)

Film s intenzivní obžalobou vlastních rodičů z nezodpovědnosti přivést na svět dítě, o něž se nemohou postarat. Ústřední jinoch Zain Alrafeea ždíme emoce na dřeň, přičemž prostředí rozbombardovaného hlavního města Libanonské republiky بيروت‎‎ (tj. Bejrútu) filmu jen přidává na intenzitě. 84 % Celosvětový příjem k 24. 4. 2019: $7,700,000, což je 1,93 násobek rozpočtu (24.04.2019)