Sebelum Iblis Menjemput

Faust, Popelka, Poltergeist (nejen levitující nábytek, ale především scéna s hrobem), Evil Dead, Vymítač ďábla (divoká postel pobavila) v jednom kotlíku a navrch bubák ve skříni, bubák pod postelí, prokletý sklep, liják, bouře, voodoo panenky, zkrátka jedno klišé přebíjející druhé. Ale protože převládali démoni, respektive posedlost jimi, nikoliv směšní asijští bubáci, tak jsem byl vcelku spokojen. A také se nehrálo na lekačky, nýbrž atmosféru, což jsem zejména ocenil. Pravda, scéna v nemocnici moc strachu nenahnala, za to hledání v domě či cesta lesem jisté napětí měly. Hororový fanoušek se samozřejmě nejspíš bát nebude, ale vizuálně se mi film líbil a výše uvedené snímky neberu tak, že by byly vykradené, spíše jsem měl pocit, že Tjahjanto dal jasně najevo inspiraci a poctu. Chytré bylo také ukázat Satana jen v krátkém záblesku tak, aby nepůsobil směšně. Po dlouhé době mě tento žánr příjemně překvapil. (12.01.2020)

Timo Tjahjanto je nepochybně největší řezník a talent Indonésie a letos řádí už podruhé. May the Devil Take You je solidním mixem Evil Dead, Drag me to Hell a hlavně působí jako návrat do Hongkongu 90. let kdy podobné šílenosti vznikali poměrně často, dnes už velmi raritně. Ve výsledku film překvapivě nejsou takové jatka, jak jsem doufal. Svou prvotinu Macabre už nejspíš nepřekoná a s gore se více vyřádil v nedávném akčňáku Night Comes for Us, přesto na pár chuťovek dojde a takové šťourání se ve vnitřnostech pohřbené mrtvoly, hrátky s VooDoo a scéna, kdy si démon strhne kúži z celého obličeje patří nejspíš k největšímu Highlightu. Je to však poměrně atmosféricky děsivé, intenzivní s gradujícím soundtrackem a vynikajícími masky( Démon je hodně nepříjemný) a má to i velmi dobré tempo, takže ve výsledku jsem spokojen. Slabší herci a průměrný příběh mi zde nevadil, ale někdo se s tím nesmíří. Další zastávka u hororu Dreadout, který uvidíme buď na konci roku nebo až v roce 2019. 75% (22.11.2018)

Timo Tjahjanto je satan, čo dokázal jedným z najlepších hororov desaťročia, neskutočnou jazdou Safe Haven (segment z poviedkového V/H/S 2, ktorý spolurežíroval s Garethom Evansom). Sebelum Iblis Menjemput je celovečerák a situácia mi trocha pripomenula nejakého úspešného poviedkového autora, ktorý si trúfne na horor, no ešte je vidno, že na dlhší rozsah tak úplne nemá, že jeho polom pôsobnosti je poviedka. Napriek tomu nemám to hororové srdce dať tomuto miestami tiež značne šialenému kúsku menej, ako 4*. Proste nemám, zabite ma za to. Pritom konanie postáv skutočne väčšinou viac nedáva, než dáva zmysel a takmer dvojhodinová stopáž je veľmi rozsiahla. Napriek tomu som v Sebelum Iblis Menjemput cítil TOHO Tima, ktorý ma absolútne rozsekal božím Safe Haven, toho hororovca, ktorý sa nebojí prekračovať hranice a ísť na to predsa len trošku inak, než zvyšok žánrovej konkurencie. Takže s prižmúrenými očami 4*. (27.01.2020)

Takže potvrzeno: Tjahjanto neumí pracovat s napětím (narozdíl od jeho kolegy Joka Anwara), a když už rozehraje nadějně se tvářící scénu, zabije jí buď bubákem, který vyleze přesně z místa, odkud to čekáte, anebo abnormálně dementní reakcí každé z postav. Režisér všeobecně neumí vytvořit typ hrdinky, na níž by vám aspoň trošku záleželo, a díky těm nářkům a stížnostem (holt rozvrácená rodina, jak jinak), co strká postavám do huby, se ani nelze divit. No a korunu tomuhle bizarnímu divadlu navlékne moment, kdy se jedna postava, utíkající skrz temný les, schová před bubákem za strom - s rozsvícenou baterkou! No ty krávo! Abych furt nehanil, masky jsou fajn. Ale to je pro mě fakt málo. Momentálně tak netuším, jestli mám chuť na dvojku. (20.06.2021)

Indonéský snímek „Sebelum Iblis Menjemput“ chce být na jednu stranu atmosférickým, na stranu druhou i celkem brutálním hororem. Myslím, že mu vychází především ta brutální stránka, kdy v některých scénách, i pokud zavřete oči, budete mít velmi nepříjemný pocit v žaludku pouze z toho, co vlastně slyšíte. V tomhle směru je to dobré, dějově bohužel nijak objevné. (08.04.2019)