Lof mér að falla
Nechaj ma padnúť
Obsahy(1)
Trýznivý portrét závislosti, který vychází ze skutečných příběhů a rozhovorů s rodinami závislých, sleduje Stellu a Magneu. V průběhu deseti let nejisté období dospívání přechází do nebezpečného období dospělosti. Když se patnáctiletá Magnea setká se Stellou, všechno se změní. Stellin nespoutaný životní styl vtáhne obě do světa drog, což přináší vážné důsledky pro každou z nich i pro jejich vzájemný vztah. O dvanáct let později se jejich cesty znovu protnou a vzájemnému zúčtování se už nedá vyhnout. (Severský filmový podzim)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Pak že láska hora přenáší, kdepak, ničí stejně jako vytváří. Tenhle film je kopanec do břicha, nemá št'astnější dny, jen horší a ještě horší. Žádnej rodič na světě asi nechce vidět, jaká troska se stává z jeho dítěte a jak je proti tomu bezmocnej. Letos asi největší depka, skvěle natočená i zahraná, plus výborná hudba. ()
V porovnaní trebárs s "My, deti zo stanice zoo", sú hlavné aj vedľajšie postavy nesympatické a je ťažké im fandiť. Stopáž 2 a štvrť hodiny je pre mňa za hranicou únosnosti. Nie je tam nič povznášajúce a pozitívne. Lesbické scény bývajú peknou podívanou pre diváka, tu sa stráca ešte aj táto devíza. Viem, že to bol úmysel, ale miera depresie v tomto filme je neúnosná. ()
Dráma, dráma, dráma! Neviem, prečo ich pozerám, keď ich neznášam. Čo vám zostáva robiť na Islande? Jedine chľastať, fetovať a šukať. Ale to vlastne všade. Pekný príklad, ako sa z celkom príčetných (aj keď IQ mali o čosi nižšie), ako ľudia vyzerajúcich báb, stane Kuko krížený so zombie. Už dávno tvrdím, že za všetko môžu rodičia! ()
Takto nejako to začína a končí .. v tom horšom prípade. Tisíckrát príležitosť otočiť sa a ísť iným smerom .. a predsa. Nechcela by som to veru zažiť .. ani na mieste závislého, ani na mieste rodiča. Skvelá kamera a hudba, výborné herecké výkony (predovšetkým Kristín ako staršia Magnea) a silný príbeh. 4,5* ()
„Přestaň už kňučet!“ - „Stello, je mi špatně! Řekni cos vymyslela! Mluv se mnou!“ - „Magneo! Věř mi. Napravím to všechno...něco vymyslím. Věříš mi?“ Jenže právě té důvěry zde bylo až příliš, zvláště v případě životní „kamarádky“…Opravdu vydatná podívaná, která se asi nikomu nebude trávit dobře. Vlastně se z toho postupně vyklubá deprese těžkého kalibru. Střídání časových rovin mi nevadilo, divák má díky těm střípkům „nádhernou“ možnost vidět jednotlivé stupně úpadku. Nebo v tomto případě rovnou rozkladu člověka, a to jak fyzického, tak i duševního (díky hereckým výkonům a práci maskérů, kteří si opravdu „vyhráli“). Bylo smutné až trýznivé vidět (na počátku) normální, hezkou holku postupně se měnit na odpudivou trosku. A pak už je celkem jedno, zda za to chcete vinit rodiče (přesněji otce, který nepochopil, že po dobrém to s dcerou prostě nepůjde), apatický systém, špatný vliv přátel či samotného závislého. Nějaké to sestříhání by filmu asi prospělo (možná až příliš velkorysá stopáž), jinak ale dávám solidní 4. ()
Reklama