Reklama

Reklama

Až zařve lev

  • USA When the Lion Roars
Trailer
Česko, 2022, 100 min (Alternativní 104 min)

Režie:

Jan E. Svatoš

Scénář:

Jan E. Svatoš

Kamera:

Romi Straková

Hrají:

František Němec (vypravěč), Igor Bareš (vypravěč), Daniela Kolářová (vypravěč)
(další profese)

Obsahy(1)

V bezčasí Dantova očistce se potkávají dvě významné postavy českého středověku: král Přemysl II. Otakar a zapomenutý cestovatel, mnich Odorik, který jako první Evropan spatřil Tibet. Výměnou za popis cesty do východních zemí světa přiměje slavného krále složit účet za svoji vládu plnou úspěchů, ale i proher a křivd. Brzy zjišťuje, že oba mají nečekaně mnoho společného: vždyť jednomu ukradli knihu, druhému království v srdci Evropy... Originální středověká road movie s mistrovským dialogem mezi svědomím krále a Odorikovou zvídavostí vás provede českým královstvím v době největšího územního rozmachu. Film také připomíná, že problémy řešené ve středověku jsou aktuální i v naší době: Ať je to tolerance k odlišným kulturám, plagiátorství nebo fake news. Na základě dlouholetých rešerší a spolupráce s předními českými i zahraničními odborníky se divák seznámí s unikátními a pozapomenutými historickými artefakty připomínající nadčasovost génia přemyslovského rodu. (ČSFD)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (19)

MartinS96 

všechny recenze uživatele

Jan Svatoš dozajista prokázal, že je nadějným filmařem, pro diváky jimž stoprocentně nezáleží na zpracovávaném tématu zvolil ale trochu nešťastný, určitě však nízkým rozpočtem motivovaný styl vyprávění. Celý dokument tak trochu připomíná rozhlasovou hru, v níž jsou divákovi informace sdělovány prostřednictvím dialogů dvou historických postav, jež mají pramálo společného a dokonce pocházejí z jiné doby, což ale filmu nevytýkám. Na pozadí tohoto podcastu režisér ve spolupráci s kameramankou komponují velice líbivé obrazy, jež se někdy tváří dobově a jindy zase až příliš současně, přičemž postavy přitom trochu zvláštně komentují i vymoženosti dneška, jež jim byly v jejich době zapovězené. Občas je pak rozhovor přerušen klasickou reportážní vsuvkou, kdy se ke slovu dostanou historici, či psychologové, což působí na celou strukturu filmu oživně. Hlavní selhání tohoto jinak chvályhodného projektu vidím v tom, že mnohdy zajímavé informace podává ještě o něco méně zábavnější formou, než klasický dokument, u něhož bych měl problém udržet pozornost v případě podobného tématu už tak dost velkou. Na řadu přijdou ale i pasáže, ve kterých se člověk dozví něco, co by mu klasický dokument, nebo historická přednáška dozajista neřekla, což v kombinaci se zasazením do širšího, až symbolického kontextu, vidím jako největší klad celého počinu. Za míru odhodlání a extrémně zodpovědnou rešerši, autorovi i přes nezábavnou strukturu filmu, musím udělit kredit. 6/10  ()

bratr.Milan 

všechny recenze uživatele

Děkuji Janu Eliáši Svatošovi, že přibližuje českým divákům mého oblíbeného františkánského cestovatele a misionáře Odorika z Pordenone. Napůl Čech a napůl Furlánec, je u nás málo známý. Dílo „Až zařve lev“ se obtížně zařazuje, těžko říct, není to film, dokument, rozhlasová hra, literární dramatizace, historická úvaha, oslavná óda na dvě významné osobnosti nejen českých dějin, ani dokument snažící se zaplnit prázdné místo v historickém povědomí běžných lidí. Ze všeho si to bere trošku a formuje do jakési fluidně měkké plynoucí neuchopitelné a nepojmenovatelné formy, ze které občas vykřiknou, jako ten lev, klasicky natočené pasáže rozhovorů odborníků a jedna scéna z televizního zpravodajství, kdy jsem se úplně lekl. Film jsem sledoval v archívu České televize a v tu chvíli si myslel, že mi vyskočila reklama. Chtěl jsem ztlumit zvuk, než mi došlo, že je to součást filmu. Osobně bych dal přednost zpracování jen formou rozhlasové hry jako fiktivní rozhovor Odorika a krále Přemysla Otakara II., který vlastně tvoří největší část tohoto díla. Jakoby na pozadí rozhovoru běží záběry hraných pasáží a pohledů na místa, o kterých se mluví. Oceňuji práci, kterou si s nimi dali, ale mě připadali nedůležité a dokonce odváděli pozornost od myšlenek v mluveném komentáři. Přiznám se, že díky tomu jsem si to pustil v ateliéru při práci a začal při poslouchání pracovat na kostře k modelu sochy medvěda, kterou mám jako zakázku. Občas jsem koukl na obrazovku a ujistil se, že opravdu není důležité sledovat co se tam děje. Od práce mě odtrhli jen různí odborníci v dokumentárních pasážích, zvedl jsem oči, abych viděl kdo to je a o čem mluví. Jak je možné, že jsem dal čtyři hvězdy, když tak kritizuji? Oceňuji, neklasičnost televizního dokumentu snažící se uchopit věci jinak. Oceňuji práci z hledáním fakt a mýtů o obou protagonistech, kterou je vidět za rozhovory. A nakonec oceňuji snahu přiblížit Čechům Odorika Čecha. ()

Reklama

VasaX 

všechny recenze uživatele

V duchu krásných a konejšivých českých historických dokumentů se tu setkává v dialogu-zpovědi Přemysl Otakar II. a poutník Odorik, český františkánský mnich co procestoval Asii a jako první (a na mnoho století poslední) Evropan navštívil Tibet. Moc pěkné, fakticky zajímavé, líbí se mi jak se dialogy nesnaží fabulovat v rámci dramaturgie. Malé mínus za mě jsou, a to je moje osobní preference, klasické vyplňovací scény (příroda, zvířata, etc) k dialogům "vypravěčů". Mnohem více preferuji ty faktické, záběry na dobové předměty, lokace, zmiňované krajiny a podobně. Ale to je neduh co se táhne široko daleko, snaha udržet divakovu pozornost (ač já bych preferoval aby se mi celou vypalovaly do paměti vypalovaly" reálné" než lyrické obrazy). Dokumenty jako tento mi vždycky dávají pocit, že toho vím málo a touhu vědět víc, abych si udělal názor. Prorože zejména u téhle hluboké historie je mnoho věcí, kde nám nic jiného než názor nezbývá, pravdy už se pravděpodobně nedopátráme. A i na to hezky tenhle snímek Jana Svatoše poukazuje. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Podle čsfd jde o film "Dokumentární / Dobrodružný / Životopisný / Historický". Budiž. Atributy důležité nejsou. Důležitým pojmem je "film". Sám bych ale tento produkt spíše označil za "rozhlasovou hru" doplněnou (dle současné módy) motivačními obrázky přírody (stimujující i rozptylující) nebo "prezentaci" v programu Microsoft Excel. Fabulační práci na tvorbě nové či renovované přemyslovské legendy byla věnována značná pozornost, režijní práce přišla hodně zkrátka. Televizní promítání filmu jako hlavní večerní pořad v Den české státnosti sice chápu, byť s "železem a zlatem" máme už málo co společného (film to ovšem posunuje na jinou úroveň, kter ámu nesvědčí). Zkrátka, "až zařve lev" dejte mi vědět, i kdyby to "zařvání" mělo mít i jiný (eufemistický) význam, "zhebnout, pojít, umřít", což se i lvům občas stává. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama