La Yougoslavie : De l'autre côté du miroir
Yugoslavia, the Other Side of the Looking Glass
Juhoslávia, pohľad z druhej strany
Režie:
Vincent de CointetObsahy(1)
Dvoudílný francouzský dokumentární film o vzniku a rozpadu evropského státu - Jugoslávie. První část mapuje období 1918-1980, druhá pokrývá roky 1980-2001. V první části se tvůrci věnují vývoji mnohonárodnostního státu od roku 1918 do roku 1980, kdy zemřel prezident Josip Broz Tito. Zkoumají okolnosti vzniku Jugoslávie a léta jednoty pod Titovou diktaturou. Druhá část mapuje období 1980-2001 a zabývá se okolnostmi tragického konce federace, která se zhroutila během krvavé občanské války a zanikla v pěti bratrovražedných konfliktech (1991-2001)... Francouzský dokument vypráví o naději jihoslovanských národů žít společně ve společném státě. V 90. letech 20. století toto přání skončilo krvavým konfliktem na Balkáně. Různé státní formy - od Království Jugoslávie Alexandra I. (1918-1941) přes Socialistickou federativní republiku Jugoslávie založenou Titem (1945-1992) až po Svazovou republiku Jugoslávii pod vládou Slobodana Miloševiče (1992-2003) - měly vždy jen krátké trvání. Nikdy nebylo dosaženo trvalé institucionální, politické a sociální stability. Dvoudílný dokumentární film analyzuje vnitřní dynamiku, která stojí za tímto opakovaným selháním, a poskytuje vhled do politického, hospodářského a sociálního vývoje balkánských států. (CS Mystery)
(více)Recenze (12)
Veľmi zaujímavý dokument o histórii niekdajšej krajiny, ktorú príliš alebo podrobne nepoznáme. Informačne veľmi bohatý. Chýbal mi však väčší, či aspoň nejaký pohľad z Bosny, Macedónska a Čiernej Hory. Až na Bosnu boli ostatné dve republiky opomenuté. Tiež sa tvorcovia mohli viac zamerať na opozíciu, nielen na najvrchnejších politických predstaviteľov. ()
Veľmi kvalitne a detailne rozobraná chronológia udalostí, ktoré viedli k vojnám a k rozpadu krajiny, no nemôžem súhlasiť s tým, čo sa tu podsúvalo a to, že nie je možná jednota rôznych etník v spoločnom štáte akou bola Juhoslávia. Tiež to má všetko svoje dôvody a národné štáty nie sú nejakou skalou, ktorá sa aj tak vždy ukáže. Určite odporúčam pozrieť, no rozobranie príčin ma ozaj neuspokojilo. Skôr išlo o často opakované informácie, ktoré ale nie sú koreňom problémov. ()
Dokument podává základní informace o problému Jugoslávie. Je zaměřený především na vnitřní aspekty rozpadu státu. Pro jiný pohled obohacený o vnější aspekty je dobré doplnit o Váhu řetězu (The Weight Of Chains). Existuje i druhý díl (zatím bez cz titulek). Dobrý je i dokument o Titovy (12 dílů): Tito - Poslední svědci testamentu. ()
Pro mne velmi zajímavý dokument. 1) Vůbec jsem v osmdesátých létech netušil, co se v Jugoslávii děje. Inu, vnímali jsme spíš naše vlastní problémy._____ 2) K dokonalému dojmu mi chybí lepší logická posloupnost děje a podrobnější zaměření na příčiny národnostních rozporů, na období druhé světové války, na následnou vládní politiku, zejména s ohledem na SSSR, kdy Tito se svými odpůrci, tedy stalinisty, zacházel podobně jako Stalin se svými. Rovněž mi chybí názory menších národností - Makedonců, Černohorců, Albánců. ()
Žabožrútske dokumenty majú vždy tendenciu skresľovania dejín vo svoj prospech. Niet sa čomu čudovať, osobne nevidím rozdiel medzi Napoleónom a Hiltlerom, len ten druhý mal modernejšie zbrane. A od Napoleona prehrali všetko čo sa dalo, vždy ich musela zachraňovať celá Európa a Amerika. Totálna potupa keď ich Adolf urobil do Paríža za 4 týždne, odmena za Mníchov. K dokumentu asi toľko: hneď na začiatku 1 dielu je mapa Juhoslávie po roku 1919, podľa ktorej je celá Istria v Juhoslávii. Istria bola Talianska, tí po WWI patrili k víťazným mocnostiam. Istriu, ktorá nikdy nebola Slovanským územím si Tito ukoristil až po WWII a nyvyše vyvolal tzv Terstskú krízu, bol nenažraný. To nie je chyba ale historické diletanstvo. A podobých nezmyslov za plný šerbel. Historický odpad. Trianon: https://en.wikipedia.org/wiki/Kingdom_of_Yugoslavia#/media/File:Scs_kingdom_provinces_1920_1922_en.png ()
Galerie (6)
Photo © ARTE France
Reklama