Jibaro (S03E09)

Jsem zmatený... Nevím, jestli se mi tento díl líbil, jestli se mi hnusil, či jestli se mi všechno jenom nezdálo v nějakém pokřiveném, omamném snu způsobeného nehumánním vedrem. Všechny vtípečky a srandičky stranou, vážně nevím, co si mám myslet. Vždy, když mě napadne aspekt, který mi dělal dobře na bubáka, objevuje se v jeho provedení tah, který mě vytrhnul z rauše. Vizuál byl perfektní a radost pohledět ve většině částí, dokud na scénu nepřijde střih jak od epileptického editora, sám si nejsem jistý, zda jsem v průběhu sledování nezkolaboval a nedostal se do kómatu při pádu ze židle, mnoho věcí by to však vysvětlovalo. Zvuk zde hraje velkou roli a stejně jako všechno ostatní v tomto dílu a stejně jako výstava postmoderního pseudoumění korejského malíře, fotografa i řezníka s nevyslovitelným jménem je to rozporuplné a místy možná i znepokojivé. Některé části jsou skvělé, některé jsou strašné, na některé raději úplně zapomenete. Ve výsledku víte, jaká byla celková myšlenka, a víte, o co se pokoušeli tvůrci, ale stejně jako v případě našeho postmoderního korejského pseudoumělce lomeno řezníka je výsledek rozporuplný, zvláštní, místy morbidní a znepokojivý. Sám však oceňuji pokus o experiment a snahu o něco nového, proto také Love, Death & Robots sleduji, chci vidět experimenty, chci vidět něco nového... Tyto vlastnosti pro mě tento díl zachraňují (Ve výsledku proto uděluji 4 postmoderní obrazy z 5, které ještě v Koreji nezakázali) (21.06.2022)

Z omalovánkovýho Avatara se mohli všichni posr*t, jak je prej inovativní a technologickej zázrak a bůhvíco ještě. Přitom nic zas tak průlomovýho nepřinesl. A když se objeví něco fakt revolučního, CGI skoro k nerozeznání od reality, s promakanou fyzikou, tak lidem najednou hrozně vadí "divoká kamera". (25.05.2022)

Legenda o hluchém rytíři a siréně je mnohem méně prvoplánová, než se na první pohled může zdát (doopravdy podle mě nejde o kritiku kolonialismu - na to je siréna moc predátorem). Ale především její zpracování bere dech - audiovizuální orgie s choreografií z moderního baletu, a přitom takováhle myticko-rytířská balada? Za mě dobrý. (03.04.2023)

Love, Death & Robots prozatím končí epizodou, která bude nejspíš budit ty nejrozporuplnější emoce, já se naštěstí můžu stavět na tu stranu barikády, která nebude hanit a nadávat, ale spíše chválit. Kdybych do teď neviděl nic podobně netradičního, asi bych kroutil hlavou, takhle jsem ale dokázal ocenit nejen stylizaci, ale hlavně finální soundtrack! (31.10.2022)

Musím konštatovať, že posledný diel splnil svoj účel a vyvolal v množstve z nás skutočne zvláštne emócie...vylúdil otázky bez nároku na jasnú odpoveď. Nevedela som identifikovať, či sa mi to páči a či odpudzuje.  Zvuk robil skutočne svoje a snažil sa vtiahnuť diváka do tónov, ktoré (ne)počuje hlavný hrdina. Vskutku originálne spracovanie legendy o sirénach. Tento rytier bol vlastne šťastný muž, pretože si nemusel zalepiť uši voskom, ako to urobil Odyseus svojim vojakom a mohol kľudne prežiť. To by ale nemohol byť človekom - tvorom od prírody najchamtivejším. Zrak si odnáša prvenstvo v zmysloch človeka a stojí na čele pred sluchom.  A posolstvo tu bolo krásne ukázané a jasné. Nenažranosť je vždy cesta do záhuby. (27.10.2022)