P.U.L.S.E. Live at Earls Court 20.10.94, London

Taková strašná škoda, že jsem tento koncert nemohl vidět naživo. Hodně závidím lidem, kteří tam byli... Floydi to nejdřív rozjedou pomalejší "Shine on you crazy diamond" a pak se strhne lavina... Celé dvě hodiny a půl naprosto dokonalé muziky a vizuálních efektů. A potom ten konec... "Run like hell"... Celá hala se otřásá zvuky ohňostroje a aplaudujícího davu. Jak často jsem si PULSE pouštěl na CD a teď jsem mohl vidět celou tu mašinérii v pohybu (aspoň na televizi). Je to nazapomenutelný zážitek! (13.03.2005)

Odpusťte puntičkářské žbrblání pravověrného fandy. Reprezentativní průřez celou ´floydovskou´ tvorbou na prvním disku bych zhodnotil slovy jako skvělou audiovizuální podívanou, kde ale nepochopím - "žbrblání č.1" - proč z 11 skladeb jsou ve více jak polovině zastoupeny poslední 2 alba (která už nemají ten typický floydovský sound, spíš je beru jako taková Gilmourova sólová alba) a zbylá bohatá tvorba Pink Floyd - "barrettovskými začátky" počínaje, přes psychedelické období, rockový přelom až k "Watersovké éře" - je zastoupena pouhými 5 skladbami. Na 2 disku je pak koncertní zpracování celého asi jejich nejproslulejšího alba THE DARK SIDE OF THE MOON (které dodnes drží rekord ve Guinessově knize rekordů jako album, jenž se celých 741 (!!!) týdnů drželo v žebříčku 200 nejprodávanějších alb ve Spojených státech, prodalo se ho na 40 milionů kusů a je společně s albem Thriller Michaela Jacksona nejprodávěnějším albem všech dob), přesně v tom pořadí skladeb, jako je na samotném albu. K němu se právě váže mé "žbrblání č.2": Kdyby se doprovodné vokalistky ve svém jediném sólovém výstupu tak těžce nemíjely s orig. vokálem ve skladbě ´The Great Gig in the Sky´, kdyby ve skladbě ´Money´ nebyla ta podivně ztišená improvizační pasáž, a kdyby se v ´Any Colour You Like´někde záhadně neztratilo to výrazné hypnotické klávesové sólo (Wright se tam o něco pokoušel, ale nebylo skoro vůbec nic slyšet), tak by to byl 100% zážitek. Takhle teda jenom......98% :o)) Každopádně pro ´floydovské´ fandy vydatná potrava, která - viděna naživo - rovná se kuřecím medailónkům s kaviárem, rakvičkami se šlehačkou a Chardonnay - ročník 2003 :o) (25.05.2007)

P.U.L.S.E. (recorded at Earls Court London on October 20th 1994). Vynikajici koncert na DVD!!! Obsah bezesporu patri k tomu nejlepsimu co lze od PF slyset. V sestave David Gilmour, Nick Mason, Richard Wright a bez Rogera Waterse, panove predvedli do detailu pripravenou a dokonalou podivanou. Zvuk kytary v rukou Davida Gilmoura je neprekonatelny... Nemohu rict tez nic jineho nez nadherne, uzasne, skvele a naprosto ohromujici... "Thank you very much indeed!" (04.11.2009)

7.září 1994 byli Floydi na Strahově a následně je v Londýně kočíroval David Mallet při tomto koncertě. Kdo to neviděl, o moc přišel. Hudba Pink Floyd, sama o sobě fantastická, inspirující a krásná a co terpve, když se k ní přidají světýlka, zrcátka, ohně, kouře, výbuchy, barvy a projekce. Každá skladba je důkladně propracovaná, choreografie efektů není nahodilá, všechno je precizní, nikoli však sterillní. Vtáhne vás to tak, že nedýcháte, jen myslíte na to, že už to ani nemůže být lepší. Omyl. Každá další skladba je o stupínek výš. Koncert graduje jak výběrem skladeb, který sestával převážně z mé milované Dark side of the moon a ze Zdi, nechybí ani skladby z v té době nové desky Division Bell, tak i odvazem efektů. Neotupíte, nezvyknete si, neuklidníte se. Při Pigs se objeví nezbytné nafukovací potvůrky (v té době velkými produkcemi v oblibě), během On the Run proletí halou letadlo, při Comfortably Numb se obří kolo, na kterém šla celý koncert projekce, začne pokládat a když už myslíte, že vás nic dalšího nemůže překvapit, rozzáří se pod stropem koule měnící se během Gilmourova sóla na jakýsi bizarní, leč krásný květ. Konec? Nikoliv! Konec přijde, až si řeknete "...a teď by mohl nastat konec světa..." A to je při poslední skladbě Run Like Hell, kdy se vzedme veškerý světelný, zvukový i lidský potenciál a snad ve snaze zlikvidovat vše živé dovalí koncert do extatického konce. UF! Wish you are here....Again, again, again. (30.01.2005)

Mám rád hudbu, která "je o něčem", a tahle přímo vypráví fantastické příběhy.... A když se k ní ještě přidají různá světýlka, efekty, lasery, (létající prasátka) a skvělý zvuk - nádhera. Nepamatuji a ani dobře neznám ty nejstarší kousky PF, ale zde hraný výběr písní mi sedl. Nebyl jsem sice osobně přítomen, ale dvoudisková edice DVD s digitalizovaným a remasterovaným 5.1 zvukem mi přinejmenším přiblížila celou atmosféru. To příjemné mravenčení v zádech a to zvláštní lechtání v žaludku mi rozhodně stojí i za občasné zabouchání na zeď od sousedů, že si to pouštím moc nahlas;-) Byl jsem na The Australian Pink Floyd Show v Ostravě a nebylo to špatné. Ale možná právě proto, že se snažili být přesně jako Pink Floyd, necítil jsem už tu šťávu a energii, už to prostě nebyli Pink Floyd.... (13.11.2012)