Jednorozený

Takýto film sa dá hodnotiť troma spôsobmi - ako netradičný experiment, ktorý sa snaží divákovi niečo povedať dosť odvážnou cestou (*****), ako nezáživné psycho plné brutálnych scén (***) alebo ako kravina obludných rozmerov, ktorá sa na seba snaží upozorniť bezuzdnou mierou explicitného násilia (odpad!). Každé z týchto hodnotení beriem a akceptujem, ja však hodnotím **** a to z dvoch dôvodov. Prikláňam sa k prvému hodnoteniu, pretože Begotten mi vyrazilo dych, preliezlo mozog ako červ a nakoniec ma nechalo v lese znásilneného, priviazaného o strom a neschopného pár minút zo seba vydať nejaký zmysluplný komentár. Avšak! Kým na úvod filmu, kde statická kamera sleduje muža (?) páchajúceho zvlášť ohavnú samovraždu, by som sa vydržal pozerať celé hodiny a neuhnúť pohľadom (áno, som tak trošku magor), zvyšok filmu (?) už tak skvelý nebol, pár scén sa našlo, šlo však už len o slabý odvar, preto to nie celkom do mojich mier zapadajúce hodnotenie. Merhige je určite zručný režisér, koniec-koncov mi to ukázal v plnej nádhere vo V tieni upíra, takéto psycho však už nie je druhého zhliadnutia hodné. A fakt obdivujem každého, kto to vydržal pozerať až do samého konca. A tí, čo údajne pochopili rejžovo podobenstvo - dajte sa vypchať, to môžte hovoriť viete komu, tomu čo má štyri kopytá a chvost. Nezabudnuteľné, neprekonateľné vo svojej kategórii a hlavne dokonale nepozerateľné. Amen. (28.06.2012)

To je prvýkrát, keď som sa v priebehu projekcie rozhodol z najnižšieho hodnotenia vyjsť na najvyššie. Znepokojivosť podivných dejov je uvedená na znesiteľnú mieru rozvážnou voľbou výrazových prostriedkov, ktoré diváka uvedú do stavu akéhosi tranzu. V delikátnych, subtílnych prechodoch medzi polorealistickým a poloabstraktným režimom sa odohráva veľkolepá alegória interpretovateľná zďaleka nielen nábožensky. Strašidelná fotografia, ktorá sa dostala na poster vzbudzuje mylný dojem, že ide o horor. (18.10.2015)

Pôsobivo naturalistické čudo zabalené do tak vizuálne nepreniknuteľného vizuálneho hávu až sa stáva (takmer) nepozerateľným. Najmä však kvôli ťažko prepálenej stopáži je begotten "iba" zaujímavým a hlavne originálnym experimentom s trefným a silným zvukovým podkresom, nie však dobrým filmom - v podobe trojminútového klipu sa na to pozerá predsalen lepšie. Varovanie: (ne)vhodné asi len pri silných depresiách. Pozerané na dva krát a tretia hviezda ide skutočne len za originalitu. Úprimne? Nepáčilo sa mi to. (23.05.2014)

Ono to svým způsobem JE zajímavé, ale zároveň tak účelově odtažitě natočené, že jednoduše nevěřím, že by si k tomu někdo našel dobrovolně cestu. V podstatě za tím vidím metaforu na amoralitu lidského chování vůči sobě samým, ostatním jedincům i přírodě (víc neprozradím), jež je zakořeněna hluboko v nás. A mám takový neblahý dojem, že čím víc vás Begotten znechucuje a pobuřuje, tím míň si tyto problémy, problémy etiky, uvědomujete nebo připouštíte. Čímž netvrdím, že ti, kterým se to líbilo, jsou na tom o moc líp. A už vůbec ne, že takových filmů by se mělo točit víc. Čímž si sám na sebe pletu bič a ano, jsem si toho vědom. (19.12.2010)

Hodně okrajová záležitost, jak z "jiného světa" a ne pro všechny zcela koukatelná. Ať už pro někoho z důvodu znechucení, zdeprimování, nepochopení nebo dostavující se nudy. Myslím, že to ocení málokdo, ale to je naprosto bezpředmětné, protože tenhle experiment je svým způsobem zcela unikátní. Nejzajímavější na tom je, že je film založen na zážitku "blízko smrti", který režisér E. Elias Merhige prožil po autonehodě, ze které naštěstí vyvázl živ a zdráv. Tím, že je snímek natočen na 16 mm materiál, má černobílý charakter (absence šedé!), je němý (jen ruchy s obskurní hudbou) a v drtivé většině musí divák lovit, co vůbec vidí, získává na opravdu zvláštním nádechu, který se nedá s ničím jiným srovnat. Někoho to může fascinovat a naopak někomu to hlava úplně nepobere. Takhle jednoduchý to je, podobně jako příběh, který bez přečtení informací předem trochu docvakne až při závěrečných titulcích, jestli vůbec docvakne. Ten, kdo se Jednorozenému otevře a přijme ho, tak nejspíš zažije neopakovatelný zážitek. Na každého to bude působit jinak, ale já osobně ho neměl ani pozitivní a ani negativní - a to jsem si pouštěl po tmě zcela sám za doprovodu buřiny. Pro mě to není na vícero shlédnutí, ale jinak než na plný počet se mi nechce. (21.07.2014)