Atlantique

Zajímavá varianta “uprchlického dramatu”, která se na rozbouřené moře kouká pouze ze břehu Afriky a očima těch, kterých tam uprchlíci nechali. Křehké, poetické melodrama a mysteriózní převtělovačka s takřka hororovými výjevy v jednom. Hodnotná autorským přístup a autentickým nahlédnutím do neokoukané kultury, života a místa, ve kterém by nikdo z nás žít nechtěl, ale jeho obyvatelé cítí, chtějí a musí všechno stejně jako my. Malý, tichý festivalový film, který se o vás nevlezle a skromně obtře, s touhou být zapamatovaný. (28.11.2020)

Snímek o migraci z perspektivy těch, kteří zůstávají na břehu. Mati Diop za bezkonkurenčního soundtracku Fatimy Al Qadiri volně korzuje od sociálního dramatu k detektivce, romanci i mysteriózní revenge-duchařině, a přitom ještě otevírá mnohá palčivá témata moderní Afriky, od ústřední migrace až po feministické obrození. Film, který zpočátku mate tělem suchého sociálního dramatu, si diváka nakonec utopí v magickém realismu. Neočekávaný zážitek. (31.12.2019)

Tohle je dobrá divočina. Vlastně nevím, jestli jsem někdy viděl film ze Senegalu. Už tím film působí hodně exoticky a tématem nesmírně zajímavě. Navíc mi to ukázalo, jak se v Senegalu žije a žádná sranda to rozhodně není. Bez emocí, chladně, ale s maximální vypovídající hodnotou, kterou si nikdo z nás nedovede ani představit. Po lidské stránce zážitek z lidí, se kterými se běžný Čech asi jen tak nesetká, a přitom se nachází na stejné planetě jako my. Mně se to ale nezdá… (10.06.2020)

Kolega z práce byl v létě v Senegalu, takže jsem si tenhle film nechtěl nechat ujít, strašil mi na disku už taky nepěkně dlouho. Příjemná vzpomínka na nejrůznější filmfesty a artkina, které jsem kdysi rád obrážel. Tedy ještě před dobou internetovou a před mým definitivním příklonem k tzv. fimovému braku. No ale světe div se, Atlantique není žádné syrové sociální drama, které jsem původně očekával, ale je to... duchařské béčko! No, tak aspoň částečně. Ale upřímně mě mnohem víc zaujala ta jeho neduchařská, realistická rovina, život na dakarském předměstí je vizuálně dobře zobrazený, postavy působí víc skutečně než vyumělkovaně, a hlavně mě zajímalo, jestli si Ada vezme Sulejmana kterého miluje, ale který je chudý, a nebo Omara, kterého nemiluje, ale který je bohatý, zapeklitá věc! A taky se mi líbily dlouhé záběry, ve kterých se jakoby "nic nedělo", a které navozovaly tu správnou africkou náladu, protože v Africe se jak známo nikam nespěchá. Ale myslím, že to ocenění v Cannes film dostal hlavně proto, že se angažovaně otřel o migraci a ženská práva, zase takový zázrak to není. (27.11.2022)

Hooodně velká exotika kinematografie - příběh odněkud z Afriky o krásce, která je zamilovaná do chuďase Souleimana, který se vydá jako uprchlík přes moře a ona si mezitím musí vzít boháče v domluveném sňatku. Jednoduchá story se silnou atmosférou , velmi autentické sociálně romantické drama. První polovina působí jako nezávislý film a pak to přehodí výhybku do mysteriózního až hororového žánru. (02.12.2019)