Letní hokej

Překvapivě silná podívaná, která vlastně není vůbec o sportu. Zábavný úvod a první část filmu se zcela mění přesunem do českých kulis. Za Malinu a spol. jsem se styděl ještě dlouho po skončení filmu. Arturů není nikdy dost. Česká malost v 21. století. "Konec", nebo spíše epilog, to posouvá ještě trochu dále, ale já už měl dost po Náchodě. Rozhodně stojí za vidění. A ve vedlejší roli exceluje kostkový cukr. (15.08.2019)

Jako zajímavost pro Náchoďáka to ušlo. Ta konfrontace islámu s českým vepřohumorem byla úsměvná. Škoda těch protagonistů. Udělali by lépe, soustředit se na Artura. Malina a jeho rodina mi přišli jako strašní burani a Hosták je nejnudnější člověk českého hokeje. Nejzásadnější sdělení nakonec bylo, že když chceš někoho zabít, tak mu to nebudeš říkat. (wtf) (16.05.2020)

Zajímavý náhled, ale zpracované je to vlastně dost špatně. Ve skutečnosti je to jako dokument zpracované hodně slabě. Dokument se dá zpracovat i jinak, než aby působil jako amatérský film protkaný rádoby uměleckou snahou. Ondra to má blbé, takových debilů je tu hromada, jen on to má takhle krásně zdokumentované. (18.05.2020)

Film by svou uvolněností hodil třeba k promítání v nízkoprahu, nebo obecně na školách dětem. Naštěstí se z toho nevyvinula agitka o sbližování odlišných kultur a je zde silácké předvádění s generačním slovníkem a mnoho zábavných detailů "Hele řekni mu, jak ví, že prase smrdí, když ho nikdy nejedl", nebo trenér islám charakterizuje slovy „Pětkrát denně volají k modlitbě, tak si dejte špunty do uší“. Při návštěvě v opačném gardu už motivy trochu unavují. (01.02.2021)

Překvapivě mrazivá sonda do české mentality, načrtnutá na jednoduchém příběhu dvou dětských hokejových týmů, které každý reprezentuje zcela odlišný přístup nejen ke sportu, ale zejména k životu jako takovému. Úvaha o neschopnosti a neochotě vidět svět za hranicí vlastní země je tu nakonec důležitější než sport i veselé situace z cesty do neznáma. (20.07.2019)