The Eight Hundred

Rozhodně zajímavá záležitost !  Někomu bude možná připadat ve filmu nereálná existence toho neutrálního území  koncese, ale tak to skutečně bylo. Šhanghaj bylo na tehdejší poměry megaměsto. Svůj velký vliv zde měli Britové, Amíci a Francouzi. Tyto země měly vlivná obchodní centra a z těchto center vznikla Francouzská koncese a mezinárodní britsko-americký setlement. Centra to byl západní svět se svým tehdejším luxusem a koloniálním stylem. Kolem těchto center byla pravá tradiční mnohdy středověká Čína. Chudé domečky, slumy, opravdové lidské mraveniště. V roce 1937 zaútočilo Japonsko na Čínu a čínské čtvrti Šanghaje velmi rychle dobylo. Koncesí si Japonci nevšímali, protože nechtěli mezinárodní konflikt s mocnostmi. Až po zbabělém útoku na Pearl Harbor, kdy USA a Anglie vyhlásila Japoncům válku se Japíci vrhli i na zbytek Šanghaje. Modří už vědí a nebo ti co četli krásnou knihu J. Ballarda - Říše slunce. Ano tady začíná příběh britského chlapce, který byl i zfilmován pod stejným názvem jako nese kniha. Tento recenzovaný čínský film ale mapuje tu první etapu bojů, kdy z celého města zůstalo v rukou Číňanů už jen dobře opevněné skladiště. Je skutečně absurdní, že si stačilo vynést židličku na nábřeží a sledovat přes vodu v reálu boje mezi odhodlanými obránci a zuřivými Japonci. Docela bych se bál zbloudilých včeliček... Zejména pro obránce musel ten svět na druhé straně vypadat v tomto ohledu jako nějaký surrealistický sen... Čína umí točit slušné filmy to už nám nejednou dokázala. Bojové scény jsou bezchybné i akce. Horší je to s tou asijskou uřvaností plnou slziček, byť tady naštěstí nebyly žádné vzpomínkové flashbacky. Čeho tam bylo ale přesmíru byl patriotismus. Toho tam bylo tolik, že i nejeden soudobý ruský válečný film vedle toho vypadá jak Babicovo vaření.  Čína je teď na koni a tak pochopitelně chrlí tyhle národní snímky utvrzující ulidu národní hrdost a já si říkám proč vlastně ne (samozřejmě v titulcích se nezapomene, že to díky komunistické straně...). I nám by neškodilo natočit pár válečných filmů, ze kterých by bylo zřejmé, že Češi opravdu nejsou národ, který nikdy pořádně nebojoval. Bohuže na to po Marhoulově Tobruku nikdo neměl jak říká Mirek Topolánků gule. Dávám za 3 výstřely z japonského tanku Či-Ha. * * * (24.10.2021)

Mile překvapil námět, v němž nehrají titulní roli vojska čínských soudruhů, ale převážně Čankajškovi vojáci. Odvaha se cení a podle očekávání to vládnoucí garnituře nešlo pod nos. Dalším plusem je absurdnost prostředí, v němž se konflikt odehrával, kdy se bojující strany ocitly v jakési válečné divadelní hře, kterou z bezpečí za řekou pozorovali jak jejich krajané, tak Evropané či Američané pobývající v britské části Šanghaje. A nakonec je tu technická stránka věci a kvalita akčních scén, kde jsou vynaložené peníze prostě vidět. Na druhé straně stojí všudypřítomné gerojství a patos, což jsem se zpočátku snažil přehlížet, ale zkrátka a jednoduše to nešlo. Některé scény, jako to z vlajkou, sice působily efektně, ale člověk se při nich chtě nechtě musí usmát. A nelíbil se mi ani pohled na cynické bělochy sázející se o to, jak dlouho obránci vydrží. Celkově to vidím na mírný nadprůměr. 60% (13.01.2021)

Nejvýdělečnější film loňského roku mě moc nepřekvapil. Na druhou stranu ani nezklamal. Mělo to vše, co jsem od toho snímku očekával, tedy kvalitní a slušně natočenou válečnou řežbu. Avšak příběhově trochu prázdnou. Už v úvodu mě snímek překvapil tím, že bez jakéhokoliv osvětlení situace do a nemožnosti (pro evropského diváku minimálně) se orientovat od počátku děje, se film ihned hrne do akce. Chvíli mi trvalo než mi došlo kdo za koho bojuje a kdo je kdo. Tohle za mě mohlo být mnohem lepší. Ale zase díky tomu snímek získává již od počátku slušný tempo, který si udrží až do konce. Postavy jsou trochu plošší, ale na druhou stranu jsem rád, že se šetří patosem a patriotismem. Film je opravdu slušně natočen a rozpočet na něm jde rozpoznat. Akční scény jsou přehledné. Rozhodně tedy jeden z těch lepších vojenských filmů za poslední dobu. Má to sice i své mouchy, ale celkově je to snímek, co za vidění stojí. 7/10. (15.04.2021)

Nejvýdělečnější film roku 2020 ( 460 mega) je instantní klasikou a nejlepším válečným filmem za posledních 10 let. Od začátku do konce adrenalinová, atmosférická, brutální a nekompromisní jízda, kde sledujeme 800 Čínských vojáků bránící skladiště uprostřed Shanghaie před enormní Japonskou armádou. Velkolepý vizuál a atraktivní kamera je tak boží, že několikrát jsem měl chuť film pauznout a vyfotit si picture. Tempo filmu se řítí neskutečně kupředu, film téměř neopouští bitevní pole a sledujeme statečné Číňany, kteří mají za úkol ubránit skladiště po celých 5 dnů před nepřátelskými vlnami. Líbilo se mi, že z akce je zde vše, co divák ve válečném žánru očekává. Nádherná a promyšlená Stealth Akce, odstřelování lidí, kteří se snaží utéct přes most Sniperem, nálet letadel, Suicide bombers, boje na blízku s noži a strhující přestřelky. Při sledování máte pocit, že jste s vojáky uprostřed šíleného masakru, kde kulky lítají a trhají vše skrz naskrz. Level násilí je opravdu vysoký a je radost na fillm pohledět. Musím pochválit i skvělou kameru, drtivý soundtrack, kde z každé sirény či výstřelu máte instantně husí kůži a bavily mě i jednotlivé postavy, které sice nedostanou až tak moc prostoru, ale oblíbence si tam najde každý. Atmosféra filmu mě pohltila jak už dlouho žádný film a už teď minimálně 5 scén má šanci stát se ikonickými. Pro fanoušky historie a velkolepé válečné vřavy absolutní povinnost. Klenot, který třeba archívovat! Kdokoliv dá méně jak 3 hvězdy permamentně letí z přátel a stává se Úhlavní Enemy numero uno. Příběh*****, Akce*****, Humor>Ne, Násilí*****, Zábavnost*****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí*****. 10/10. (03.11.2020)

Pro milovníky nevkusných, propagandistických válečných filmů rozhodně povinnost! Zvláště těch z bojových konfliktu mezi roztahanou ťamanskou nudou a hloupoučkým rákosnickým bajkařstvím. Velkovýpravná a velmi draze natočená přiblblá čínská sračka, ve které se mongoloidně snoubí retardovaný patos s dementním kýčem a ukrutně překynutým pičopatriotismem, vratce postavená na skutečném týdenním incidentu Války o planetu opic, ovšem veskrze přepatlaném debilním hybridem Žluté karkulky, Bitvy u Šangopyl, Opičího krále a lživého superhrdinského zveličování. Nekriticky musím připustit, že těch pár bojových scén na počátku docela ujde, ty ale ve skoro tříhodinovém filmu zaberou ani ne třetinu, načež následuje sáhodlouhá, veskrze otravná telenovelizovaná pícnina pro demoralizované čínské pradleny, a jak to tady čtu, zjevně i pro pár qocientně strádajících Indoevropanů s rakovinou vkusu. (07.01.2021)