NiNoKuni

S herním titulem Ni no Kuni jsem obeznámen akorát skrze strejdu, kterého jsem hru viděl hrát. O příběhu tedy něco málo vím a když jsem zjistil, že film nejede podle předlohy, nechápal jsem původně proč. Až jedno z odhalení na konci mi pak ale potvrdilo, že jde vlastně o jakýsi sequel a onen stařík je hlavní hrdina Oliver ze samotné hry. Animace jako taková je pěkná, ale to prostě k dobrému filmu nestačí. Všechno je strašně předvídatelné a zvraty jsou tak hloupé, až to bolelo. Nejhorší zvrat však samozřejmě přišel na samotném konci, kdy se hrdina tohoto filmu dozví sám o sobě pravdu a to člověk už opravdu kroutí hlavou. 55% (19.01.2020)

Jeden z nejlepších japonských animáků, co jsem náhodně objevila na Netflixu! Hlavní postavy kamarádů se hezky doplňují a fantasy svět je prostě boží! Ale tu největší radost jsem měla z toho, že se mi nepovedlo odhalit konec. Finální plot twist mě opravdu překvapil a z toho jsem nadšená. Záporáka jsem naopak tušila, ale nevadilo mi to, jen mi přišla jeho konečná podoba dost komická, než děsivá. Každopádně hodnotím tenhle snímek jako povedený! (12.02.2020)

Slabší příběh i provedení, celkově jsem postrádal náboj a poutavost a ač závěr měl něco do sebe, žádný extra zážitek si neodnáším. Ostatně hlavním důvodem ke zhlédnutí tohoto animáče byl pro mne skladatel a ač mistr Hisaishi složil velmi solidní hudbu, tomuto rozporuplnému dílu příliš v celkovém hodnocení pomoci nedokáže. Další bod dolů přinášejí Netflix titulky - tam asi nikdy nepochopí, že překrucováním jmen díru do světa neudělají a zde opravdu zaperlili - princeznu Astrid bych ještě nějak se skřípěním zubů skousnul, ovšem legendární meč Jitřenka? Omg... (31.12.2020)

Film s dobrým námětem, který se však ztrácí v nudném a stokrát viděném scénáři o dobru a zlu ve středověkém fantasy království. Zprvu sympatické postavy začne časem zabíjet nelogické chování a nepřirozené dialogy, tempo děje zas s blížícím se koncem nekonečné a nudně animované souboje. Slabší tři hvědy a je dost možné, že bych šel ještě níž, kdybych si první zahrál hru. Samostatně však jde o dílo, které sice vyloženě nenudí, ale zítra už si jej nejspíš nebudu pamatovat. (08.02.2022)

Po dokoukání tohoto filmu založeného na v Japonsku prý docela známe RPG hře jsem docela solidně rozpolcený. Na jednu stranu jsem viděl obstojné fantasy s poměrně slušným potenciálem a pár zajímavými myšlenkami. Na druhé straně jsem viděl něco místy tak přehnaného, hloupého a nepovedeného... Ze začátku jsem byl docela zaujatý, myšlenka o propojených světech a jak to všechno mezi sebou funguje mě rozhodně docela uchvátila. Pak mi ale začali servírovat různé překvapivé zvraty a já vše jen sledoval s vyvalenýma očima a mírně otrávený, jak dokázali některé momenty nelogicky a mizerně provést. Nechápal jsem v jednu chvíli chování jedné z hlavních postav, zjištění kde se ukrývá hlavní záporák a kdo to vlastně je mi přišlo naprosto pitomé a finální odhalení, jak to mezi oběma hrdiny vlastně je bylo obdobně pochybné, nebo spíš podané tak, že mě to vůbec neohromilo a vlastně ani nepotěšilo. A těch momentů kdy jsem měl pochybovačně zdvihnuté obočí bylo opravdu hodně, ale bez spoilerů je nelze popsat. Co tomu chybělo? Možná delší a propracovanější expozice, možná ubrat na snaze co nejvíc šokovat nečekanými odhaleními, nebo prostě všechno mnohem lépe promyslet a pak i na plátně předvést. Takhle to bylo sice zajímavé, ale až příliš divné, špatně fungující... I am your father's brother's nephew's cousin's former roommate. 4,5/10 (16.01.2020)