Afrika na Pionieri
Through Africa on a Pioneer
VOD (3)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
Příběh o svobodě a motorkářském pankáčství. Velké dobrodružství, na které se moc rád podívám z pohodlí domácího křesla s pohárkem vína v ruce, ale které bych sám fakt prožít nechtěl. Chvílemi mě mrazilo. Na začátku jedou na pinckách po zasněžené silnici, což je o hubu. Později v Africe už neví roupama co by, tak se třeba na stupačkách postaví, pustí řídítka a jedou á la Titanic. Při představě, že v okruhu několika set km není žádný lékař, natož nemocnice... Brr. ()
Povedený cestovatelský dokument se sympatickým Markem v hlavní roli. Mám ráda trabantí ságu a tohle bylo po technické stránce na stejně dobré úrovni - úžasné záběry, příjemně ladící hudba. K tomu vtip, ale i vážnější momenty, a co jsem ocenila, že se film zaměřil více na samotné cestování a africkou krajinu, protože ta je dechberoucí. ()
Velmi povedená dokumentární prvotina sympatického banskobystrického motorkáře. Na rozdíl od Přibáňovského žlutého cirkusu, plného poruch a oprav čmoudících bakelitových střepů... a poruch a oprav jejich oprav... a poruch a oprav oprav jejich oprav..., Marek Slobodník coby scénárista i režisér v jedné osobě žádným cirkusákem není, jeho dokument je mnohem poutavější, protože poruchám a opravám malých jednostopých dvoutaktů nevěnuje zdaleka tolik pozornosti, ale divákům dává možnost zblízka poznat země, kterými výprava projíždí, a díky různým nepřipravených setkáním, také zajímavé lidi, kteří v nich žijí. Velmi dramatické jsou zejména chvíle s vážnou nákazou malárií, která výpravu postihne a účinná a nezištná pomoc, které se nemocným nečekaně dostane. Za momenty úsměvné i dramatické, za obsahovou i technickou stránku dokumentu a za nezdolný optimismus dávám plný počet. ()
Dvě nejvtipnější složky žlutého cirkusu Dana Přibáně se rozhodly vydat na vlastní samolibou výpravu po celém východním pobřeží afrického kontinentu a já se díky nim zase mohl projednou kochat krásami dobrodružného života neohrožených cestovatelů. Zvlášť nyní, když nemůžu cestovat ani za hranice do Německa, se cestopisy hodí jedna báseň. Už aby bylo po všem a mohl jsem taky vyrazit. ()
Pokud vás v souvislosti s tímto filmem často skloňovaná dobrodružství ve žlutých trabantech od Dana Přibáně bavila, rozhodně dejte šanci i tomuto projektu, kterému se po vzoru velkých superhrdinských projektů, kde vedlejší postava dostane vlastní film, přezdívá spin-off. Marek Slobodník je tak autorem projektu, který rozhodně má duši a ze zdánlivě probádaného kontinentu přináší skvěle natočený Road movie, který stojí pevně na obou nohách a doslova vás vtáhne do podmanivé a zčásti bezstarostné cesty na nejjižnější bod Afriky, jenž s jejími aktéry prožijete do poslední minuty, a jeho sledování vás jednoduše bude bavit. I přes nelichotivé, nekomfortní okamžiky, které ovšem k podobné výpravě neodmyslitelně patří. Afrikou na pionýru je vydařeným dokumentem, který rozhodně ze stínu slavnější série vystoupil a za zhlédnutí stojí. Pochopitelně a (ne)překvapivě i v momentě, kdy nejste fanouškem oněch legendárních maličkých motorek. A to se bezesporu počítá… ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- Parametry malého motocyklu Jawa 50: Zdvihový objem 49,8 cm 3, tři rychlosti – nožní pákou, objem nádrže 5,5 litru, hmotnost 65 kg (bez paliva), užitečná hmotnost 160 kg, největší rychlost 65 km/h, průměrná spotřeba paliva 2,3 l na 100 km, při plném zatížení 3,2 l na 100 km. (sator)
- Píseň „Je to vo sviečkách“, která ve filmu zazní, vznikla ze zkušenosti z Markovi cesty na motorce k Aralskému jezeru zaznamenanému ve filmu Veľká cesta malých strojov (2011). Chabé opravářské zkušenosti s opravami motorek řešili tak, že měli brašnu, ve které měli množství již použitých svíček a když si s opravou nevěděli rady, sáhli na slepo do brašny a vyndali svíčku a tu vyměnili. Existují i trička s podobnou tématikou, která vznikla pro cestu do Afriky. (sator)
- Marek Slobodník prezradil počas diskusii v Trnave, že natočený materiál mal približne 7 terabajtov. (CroSsicek)
Reklama