Planety: Nové obzory

Poučný dokument využívá nejnovější (2019) poznatky z vypuštěných sond zejména k představení teorií o genezi jednotlivých planet, co je formovalo, jaké na nich panují podmínky a jestli (by) kdy mohly hostit život. Nicméně se musím přiznat, že majestátní vesmírné CGI výjevy mě sice fascinovaly, ovšem i přes vyložený zájem také spolehlivě pravidelně uspávaly. (04.12.2020)

Přijde mi to jako včera, kdy jsem se díval na dokument Planety z roku 1999. Hodně mě učaroval. Vidět něco takového bylo prostě něco. Čas běžel a dokument zastaral. A tohle pokračování/předělávka je vhodným a víc než důstojným pokračováním. Konečně jsem slyšel v celkovém kontextu výsledky misí za poslední dobu. To dodá úplně jiný rozměr, než číst dílčí zprávy. (02.11.2020)

Není to až tak zajímavé. Čekal jsem více. Jsem docela sběhlý v této tématice a mám rád inteligentní dokumenty. Tento jím ale není. Chytří lidé vysvětlují fakta, v tom není nic objevného. Tvůrci (díla) pak přidaj doprovázející efekty. Seriál pro blbečky. Informativní hodnota nulová, jsem překvapen některými recenzemi a Brian Cox je divácky vděčný, ale pro vědu toho zase až tolik neudělal (je to spíše popularizátor). (13.05.2023)

Padesátiletý Brian Cox s vizáží třicátníka, provádí diváka po sluneční soustavě, o které by si člověk myslel, že o ní ví už úplně všechno. Přesto se skrze geniální CGI efekty, za doprovodu fantastické dramatické hudby, doví opět něco nového, co vlastně doteď nevěděl, ačkoliv to byla přímo zásadní informace o zrodu celé soustavy. Chvílemi dokument hraničí až s artem, natolik si zakládá na vizuální stránce, tempo je pomalejší a divákovi jsou informace pečlivě dávkovány, aby se jimi neudávil, což je super, protože kvalita informací s názornými ukázkami je mnohem lepší než kvantita, ze které si nikdo nic neodnese, maximálně tak instantní znalost, kterou za týden zapomene. 95 % (24.08.2019)

Nech je táto séria ako chce obrazovo úžasná a obsahovo (v rámci popularizácie témy) brilantná, najfascinujúcejšie bolo pre mňa uvedomenie si - ak som to teda celé správne pochopil - že vesmír celkom prirodzene a nevyhnutne smeruje k vytváraniu podmienok na vznik života. Veď takmer každá z planét našej sústavy zažila (alebo sa predpokladá, že spolu s poniektorými mesiacmi zažije) obdobie, ktoré bolo (či bude) pre život, ak už nie ideálne, tak určite vhodné... alebo aspoň nádejné. Zároveň však rovnako tak nevyhnutne a nekompromisne platí, že to potom ten istý vesmír veľakrát utne skôr, než sa dostaneme aspoň k bakteriálnym formám života... čo všetko z toho potom vyplýva pre nás ako tú najvyššiu nám známu formu života, to si asi každý musíme vyhodnotiť sám za seba. V sprievode tohto programu sa ale dá zasnívať a pritom neprestať stáť oboma nohami pevne na zemi, čo je prežitok, ktorý sa na poli dokumentárnej tvorby neponúka každý deň. Pritom je to v rámci "žánru", nebojím sa napísať, ten najideálnejší prežitok. (a pár dní na to, čo som tento výlet absolvoval, preletela svetovými médiami správa, že bol v atmosfére Venuše objavený fosfán... to nevymyslíš!) (18.09.2020)