Naši kluci

Ve 21. století již lidstvo prorejdilo oblohu křížem krážem, dávno deflorovalo exosféru, atakuje hranice sluneční soustavy a audiovizuálně nade vši pochybnost prokázalo, že tam nahoře fuckt, kurva, nesedí na obláčku žádný fousatý strejc, hrající z nudy škodolibé šachy se vším biologickým a řídící osudy vypatlaných kokotů! Přesto však stále existují celé národy, žijící ve fanatickém tmářství lidových bajek, protože svádět své neúspěchy a životní mizérii na vis major je daleko pohodlnější, než s nimi aktivně bojovat, a jako psychická berlička slaboduchých i levnější, než třeba chlastat nebo brát drogy. Taky je to skvělý makrodementizační nástroj pro všechny ty pány loutek, neboť ať už se v těch mikrosvětech sváří cokoliv, stačí zatahat za nitky víry a celé dříve rozpolcené stádo je rázem jedna velká, dokonale soudržná a rozumově zaslepená vypláchlá kudlanka, protože toho staletími pracně mocensky programovaného Boha fuckt nasrat nechceš. Blízký východ je nárazovou zónou dvou táborů vymatlanců, zejména poté, co nějakého génia napadlo uznat pár milionovému etniku poválečně kňučících Židů čtyři tisíce let starý, lidovou slovesností „jednoznačně prokázaný“ Jehovův zápis do pozemkového katastru Palestiny a povolit jim vytvořit stát přesně uprostřed fanatického pekla konkurenčního náboženství. Naši kluci v podstatě ukazují, že sionističtí ortodoxi jsou úplně stejná účelově dogmatizovaná a řádně vygumovaná lůza jako islamističtí fundamentalisté, přičemž u obou jakýkoliv zdravý rozum, kritické myšlení, behaviorální logika a většinou i vírou vágně vštěpované zásady humanismu (záměrně vyložitelné v podstatě jakkoliv) končí u nejbližšího pasáka blahoslavených (čti „imáma / rabína“). Takže když si Hizballáh udělá ragů ze tří židodětí, celý národ poháněný Bohem okamžitě falešně altruisticky a hnusně pokrytecky lká, jako by každému povraždili vlastní neviňátka, načež ti nejzarytější virouši prohlásí okamžitě Jehovovo okřídlené „Oko za oko“ s tichým požehnáním pasáků za nadstátní a nadzákonnou povinnost a hurá na grilování náctiletých muslimů. Je tedy docela škoda, že scénárista studoval dramatizaci a spád výhradně z Tóry, a tak promodlil tohle docela zajímavé a nebývalé progresivní střílení Izraelitů do vlastních řad do místy až narkoleptické procedurální prudy, navíc nemilosrdně dovatěné nejméně o dvě hodiny největších hitů židovského liturgického popu v plné stopáži. (11.04.2021)

Natočené to bolo fajn, ale celá téma mi bola protivná. Ja odsudzujem všetky náboženstvá, takže náboženský fanatizmus z oboch strán - Arabi/Židia bol skôr do smiechu. Veď tí ľudia tam stále žijú ako vo filme Život Briana. Keby sa viac venovali vlastným deťom ako modleniu sa, tak by z nich možno vyrástli ľudia pri zmysloch. V prvom rade nerozumiem, prečo nechali dieťa pobehovať po polnoci von, a potom sa čudovali, že ho niekto uniesol a podpálil (zvlášť, keď sa o to pokúsili predošlý deň v susedstve). A ďalšia vec - kreténsky starý rabín považuje za prácu "štúdium" náboženských kníh (neviem, prečo tie nezmysly považuje za štúdium), ostatní podobne pomätení ho ešte uctievajú, a pritom ani nevedel, koľko rokov majú jeho deti, ktorých mal jedenásť. (08.12.2020)

v průběhu prvního dílu sem si říkal,že tohle asi nebude nic pro mě.Roztřesená a divná kamera,spousta postav,hebrejština a našinci neznáme prostředí dohromady úplně nefungovalo.K jeho konci už si ovšem začalo všechno sedat a od druhého dílu nabrali Our boys na obrátkách a začaii servírovat celkem nekompromisní pohled na u nás neznámé události,který chytí a nepustí až do samého konce.Ve finále tu nejde ani tak o samotné vyšetřování (jakkoliv je natočeno dobře),jako spíš o svědectví poměrů v Izraeli, o tom jak to tam (ne)funguje a že máslo na hlavně mají obě strany.Osobně jsem po shlédnutí celé série opravdu rád,že žiju tam kde žiju a najednou se spousta událostí a problémů jeví jako nedůležité...80% (15.10.2019)

K čemu ti je, že celý život prosedíš nad svatými knihami, když v nich nakonec stejně jen hledáš ospravedlnění pro své hříšné jednání? To mě napadlo při zhlédnutí série o kruté vraždě z nenávisti spáchané na nevinné oběti. Seriál dobře odráží kaleidoskopickou židovskou společnost od zcela sekuálrních až po hluboce věřící židy. Každý k ohavnému činu přistupuje jinak, ale stejně je nakonec nejvíc určuje jejich povaha. Takže i velezbožný rabín může najednou schvalovat vraždu, když se obvinění z jejího spáchání vznáší nad jeho vlastní rodinou. ____ Série má pořádnou sílu a emoční náboj, vtáhne tě do děje o to víc, že poměrně přesně zachycuje, co se doopravdy stalo. Mně bylo většiny z nich líto, že žijou v tak vyhroceném světě poznamenaném netolerancí a nenávistí. Seriál zcela záměrně nechává na poli zpustošených vztahů a nezahojitelných jizev jediného morálního vítěze – vyšetřovatele Šin bet, kterého ale za zrádce považují i jeho vlastní lidé. (03.02.2023)

Nesmírně silné a aktuální téma vztahu Židů a Palestinců uprostřed Izraele začalo prvním dílem hodně vlažně a zmateně. Dokonce jsem si říkal, že tenhle seriál nebude úplně pro mě a měl jsem sto chutí ho vzdát. Nakonec jsem ale odolal tlakům průměru a pustil se do druhého dílu. Ten už začal být jasnější a přímočařejší. Dokonce musím říct, že druhý díl byl dost možná vrchol seriálu. Strach z neznáma, napětí v každé vteřině. Jenže nastoupená kvalita po čtvrtém díle opět spadla do totálního průměru. Dokázal bych si představit, že seriál má i pět dílů. Vražda je zřejmá, vyšetřování poměrně rychlé a tak jediné, co na seriálu je navíc jsou myšlenky a názory Palestinců a Židů v dost tak problémové zemi, aneb co všechno dokáže jedna (dvě?) víry. Naši kluci nakonec nejsou úplně kriminálkou, ale spíš výpovědí dvou znesvářených táborů v jedné zemi. Dost mě to nebavilo, protože jsem ten extrémismus víry vůbec nechápal. Jsem ale rád, že jsem došel až do desátého dílu, protože zakončení to mělo působivé. (25.07.2021)