Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy Steiner, Kei TakyoObsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 219)
Po druhém zhlédnutí jsem si uvědomila, jak vše, co je Ztraceno v překladu, působí nenápadně a lehce a přitom dokáže vyzařovat něco silného a nepopsatelného. Scarlett Johansson je fascinující žena a výjimečná herecká osobnost a pohled na její herecký um mi přišel jako pohled na zářící klenot. Tak nějak na mě působí její osobnost. Jeden režisér o ní napsal: "Sledovat ji je jako hypnóza..." Dokonalost, jemnost a krásu celého filmu završil nádherný konec. ()
Moc milý film. Jemný. A postavy v něm se nechovají jako vždy, nýbrž se stávají lidmi, skutečnými lidmi. Nechala jsem se vtáhnout mezi ně. Nechtěla jsem být ten, kdo to sleduje. Chtěla jsem se procházet po Tokiu. Po městě, které toužím navštívit. Za to všechno jsem nucena dát plný počet. Prostě to tak chci a basta. Neboť ten film je předvším "lidský". Jediné, co mohu udělat, je doporučit ho ke zhlédnutí. ()
Mám rád filmy o ničem, ale u tohoto snímku jsem si opravdu na konci povzdychnul: "A to je všechno?". Ale jinak je to moc pěkný snímek o naší odcizené době, kde význam osobní komunikace klesá až na samotné dno. Vím, co chtěla režisérka říci a taky jsem si to odnesl, ale jako celek mě tento snímek v podstatě minul. Víc si vážím jejího debutu Smrt Panen, kde to se mnou režisérka zkoulela přeci jenom lépe. ()
(1001) Sakra, Scarlett vůbec nezní jako Scarlett. No ale jestli jí během natáčení bylo fakt 17, tak se není čemu divit. Nicméně. Mám ráda Scarlett, mám ráda Billa, mám ráda filmy, kde se nic neděje, a mám ráda filmy o nenaplněné lásce, ale mezi mnou a Ztraceno v překladu nějak nedošlo ke kontaktu. Možná nemám ráda Sofii Coppolu. ()
9 / 10 Filmový minimalizmus dotiahnutý do absolútnych krajností podčiarkujúc tak to, čo je na celom príbehu najdôležitejšie - postavy. Bill a Scarlett sú na prvý pohľad divný pár, na druhý tiež, no na tretí si už jedného bez druhého nevieme predstaviť. Obaja sú si navzájom majákom v preľudnenom Tokyu plnom šikmookých Japancov, ktorých chápanie je nám vzdialenejšie ako ňadrá Angeliny Jolie a možno aj preto sa s nimi dokážeme tak ľahko stotožniť. No a čo sa týka Sofie Coppola, nielenže dobre vyzerá, ale aj dobre píše a vynikajúco režíruje. Človek si ani nedokáže predstaviť aké ťažké je pracovať na scenári bez jediného výbuchu či prestrelky, na scenári, kde sú jediným ťahúňom ľudia z mäsa a kostí, a pritom sa nestratiť v spletitej sieti ich vzťahov. Niečo na tých génoch bude... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (46)
- Než Charlotte (Scarlett Johansson) dostane vzkaz pod dveřmi, můžeme v odraze okna vidět dva členy štábu a mikrofon. (don corleone)
- Název filmu je narážkou na slavnou báseň Jamese Merrilla "Lost in Translation". (gjjm)
- Úvodní záběr Scarlett Johansson (Charlotte) je ovlivněn malbami Johna Kacerea, které se ve filmu také objevují. (HellFire)
Reklama