Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy Steiner, Kei Takyo, Makisuke OkamuraVOD (3)
Obsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Recenze (1 222)
po druhém shlédnutí zvedám ze 3 na 4 hvězdy, první dojmy byly poznamenány příliš velkým očekáváním, dlouho jsem čekal s druhou projekcí, ale o to lepší výsledek se dostavil. velmi příjemných sto minut u obrazovky se skvělým "barovým povalečem" Billem a nenásilným humorem i smutkem...rád bych si na baru přisedl, ale obávám se, že bez ksichtíku a prsou Scarlett by tam se mnou moc dlouho nepobyl.. je dost možné, že za dva tři roky, po druhé repríze přihodím i tu poslední hvězdu. ještě poznámku k mnoha komentářům, kde se píše o dvou lidech ztracených v jiné zemi a kultuře - domnívám se, že Charlotte je v tomto filmu ztracena ve svém vztahu k manželovi a ve svém životě vůbec, rozhodně ne v Japonsku a jeho kultuře. ()
Velice příjemný a milý film, který vás rozesměje, ale také rozesmutní, jako to bylo v mém případě. Nádherný příběh o tom, že i v kupce sena můžete najít spřízněnou duši. Moc jsem jim oběma fandil. A ten konec? Nepopsatelná nádhera. Po druhém zhlédnutí je žážitek z tohoto snímku ještě lepší, intenzivnější, krásnější. Do tohodle filmu se musí zkrátka dorůst a zažít některé věci, díky kterým tenhle film pak člověka úplně pohltí. ()
Komorni pribeh o dvou lidech kteri k sobe pozvolna nachazeji cestu v uplne jinem svete nez na jaky byli doposud zvykli. Film je vysperkovany skvelymi hereckymi vykony Billa Murrayho a Scarlett Johansson. Predevsim Murrayho role je pro me zatim jeho nejlepsi. Ztraceno v překladu je uzasne melancholicky film, ktery je po kazdem shlednuti uz jen lepsi a lepsi. ()
Moc milý film. Není to žádná romantická komedie, ale film o spříznění duší, o vnitřním pochopení toho druhého. A takových není moc:-) Kvalitu hereckých výkonů ani nemusím zmiňovat, navíc lepší umístění film asi nemohl mít - kde jinde by byla zřetelnější ta veliká anonymita, to nepochopení, rutina než právě v obrovském Tokiu plném techniky, záplavy lidí a reklam? ()
Asi jsem byla ve špatném rozpoložení, ale film mě vůbec nebavil. ()
Jeden z filmov ktory ma ma minul, a ktoreho vysoke hodnotenie je pre mna zahadou. Cely film som sa pozeral ako reziserka vykresluje samotu, smutok, bludenie zivotom a laskou. Nuda, ktora vam nepovie nic nove ani nijak neosvieti. Japonska kultura je mi dobre znama a preto pozerat sa ako hlavnym hrdinom sposobuje soky bolo utrpenie. Poeticke filmy nemoze tocit kazdy a Coppola ma o svojom nadani nepresvedcila. ()
Film, který jsem nejen viděl, ale i prožil. Jen by mně zajímalo, jaká slůvka Bob pošeptal Charlottě do ucha na konci filmu... Neví to náhodou někdo? ()
Nenacházím slov, tento film je skutečně intenzivní zážitek, bere dech, rozesmívá, podněcuje smutek, zamyšlení, drtí z diváka sebemenší emoce a všechny mu je přehrává přímo před očima. Jednoduše skvostné dílko. ()
Nádherný,nepředstavitelně smutný film,ze kterého ale z každého koutu vykukuje naděje a z pocitu odloučení se stává pocit sounáležitosti.Sofia Coppola je nesmírně talentovaná dáma a i kdyby už nikdy nic nenatočila,navždy se díky Ztraceno v překladu zapíše do srdcí filmových fanoušků.Já ale doufám,že ještě natočí spoustu skvělých filmů a s každým novým budu doufat,že to bude podobný zážitek,jako tento komorní snímek s kouzelně zasmušilým klaunem Billem Murrayem a nádherně nejistou vílou Scarlett Johansson.I kdyby takový film už neměl přijít,to čekání na něj rozhodně bude stát za to. ()
Někdy je to totiž příliš osobní. ()
Možná ztraceni v překladu a v cizím městě a jeho kultuře, ale Bill Murray a Scarlett Johansson nacházejí sami sebe, sebe navzájem, svoji současnou roli v životě, a to vše navzdory velkému věkovému rozdílu. No a je to láska, nebo není? Ale upřímně, není to jedno? Většinou podobné filmy docela přehlížím, vyčítám jim přílišnou melancholičnost a malou dějovost, ale tady možná je pomalé tempo přesně to, co má film zpodobnit především - a to je jistá ostýchavost v cizím prostředí, určitá touha po někom blízkém a spřízněném v tak cizím prostředí, jakým Tokio pro člověka z euroamerického prostoru je. A možná, že i my máme ve svém okolí někoho, kdo by nám měl být blízký (manželka, přítel...), ale jaksi není, tak hledáme. A možná nacházíme... možná nenacházíme... Ale už to hledání stojí za to, znamená, že člověk ještě není tak starý, i když už mladost z něj vyprchala a mladické ideály z ní také. "For relaxing times, make it Suntory time." ()
Strašně jsem se na tenhle film těšila. Je pravda, že Sofia krásně vystihla osamělost Boba a Charlotte v Tokiu, ale i osamělost jako takovou. Včera mi to navíc přesně padlo do noty, protože jsem se přesně podobně cítila. Zkrátka úplně ztracen někde, kde tomu není úniku. Navíc Bill Murray byl úplně perfektní, a film měl velmi dobrou atmosféru. Jenže nevím co se stalo, ale film na mě nezapůsobil jak by měl, a nenadchla jsem se pro něj, ačkoli jsem se velmi snažila. Objektivně bych to zhodnotila jako dobrý film, a Japonsko má pro mě velmi tajemně lákavou vůni, ale nebyla jsem si schopná film zamilovat. Třeba až se na to podívám příště... ()
Ach, no podľa mňa je toto veľmi nadhodnotený film. úplne priemerná dráma, odohrávajúca sa v preplnenom Tokiu, zábery na svetielkujúce mesto, strom prianí a všetky ostatné gýče tejto metropoly...A dvaja ľudia, čo sú nesmierne deprimovaní zo svojho života, sa tu náhodou stretnú, pretože sa aj tak nemajú s kým iným rozprávať. Japonci snažiaci sa hovoriť po anglicky sú tu len sparodovaní, pretože ich výslovnosť je hrozná, v saune sa dá stretnúť akurát tak s Nemcami a inak žiadna zábava. Keď človek nevie jazyk a nemá sa s kým v cudzine rozprávať, je mu ťažko, to je pochopiteľné. A keď je navyše sám, aj keď by sám byť nemusel/nemal, pretože tu predsa má so sebou manžela. Je to film o stratenosti v živote. V živote človeka sú isté hraničné obdobia (po ukončení školy, na konci kariéry), kedy nevie, čo bude s jeho životom ďalej. A keď sa presne takýto dvaja ľudia stretnú, hoci aj v cudzom svete, nájdu si k sebe cestu, hoci doma by sa celkom iste obišli. Spája ich stratenosť. Pomáhajú si navzájom nájsť seba/sa. Pocity samoty a frustrácie sú tu pekne zobrazené. Chcelo by to však niečo viac.Pocit stratenosti zažije občas snáď každý človek, preto dá sa s dejom dobre identifikovať, ale to je asi tak všetko. ()
Je mi to až skoro trapné dávat tak nízké hodnocení, ale pro mě to byl prostě děsně nudný film a při čtení některých komentářů mi zůstává až rozum stát. Vtipné tam byly snad dvě scény, dojemná nebyla ani jedna a celkově to byla zvláštní práce s kamerou. A to tento film získal ještě Oscara! Ach jaj.. ()
Lyrický film s neskutečnou atmosférou Tokia, které, ač ho znám jen z filmů, už dávno zbožňuju. Hrozně ráda bych tomuto snímku dala více hvězdiček, chtěla jsem ho vidět léta, bohužel mě nedostal tak, jak jsem doufala. S „mimoňským“ herectvím Billa Murrayho jsem se míjela a dojem nezachránila ani nezvykle obyčejná Scarlett Johansson. Příjemný snímek, ale čekala jsem o dost víc. Snad příště, až ho uvidím, změním hodnocení. Viděno na české komerční televizi s příšerným dabingem. „Čím víc víš, kdo jsi a co chceš, tím míň ti něco vadí.“ ()
Snad první nositel jména Coppola, který mile překvapil. Je pravda, že k tomuhle filmu jsem se dokopával hrozně dlouho. Jestli jsem neměl náladu nebo byl moc unavenej na jemnocitnou kuřecí polívku...? Každopádně je fakt, že tenhle film je příjemně nevtíravý, netlačí na pilu a ani nenese klasicky do očí bijící poselství. Jemnost, s jakou bylo všechno podáno, je jako relaxace, při který člověk cítí, jak se mu "roztéká" tělo, a užívá si to. Je buď málo takových filmů nebo o nich moc nevím (a skutečná odpověď bude uprostřed), ale... ono je to vlastně dobře. Kdyby takových bylo víc, ztratily by svůj úžasný a překvapující účinek. Dobrýho vždycky jen trochu. ()
COŽE???82%?NUDA!!!! ()
Zbytečný příběh dvou ničemů znuděných životem, kde největší drama bylo vydržet tu strašlivou nudu až do konce. Žádný spád, kamera úplně mimo stejně jako většina Japonců a jediná plus skýtali hudební podkres a kukuč mé oblíbenkyně Scarlett Johansson. Tečka a mrzutých 20%! ()
Film v ktorom sa jedna obyčajná pracovná cesta do Japonska zmení v jedno prekrásne stretnutie.... 5* ()
Je to takový holčičí sen pro intelektuálky. (Ale možná i pro muže, co já vím?) Souznění duší, žádná tuctová hollywoodská romantika, žádný sex. Charismatický stárnoucí unavený muž a inteligentní krásná mladá unavená žena se setkají v hotelu uprostřed šíleného japonského velkoměsta. Společnou mají vlastně jen tu nespavost, ale tím setkáním se změní, pocítí, že v tom všem nejsou ztraceni a nejsou sami. Smysl lidského potkávání. Vynikající atmosféra, humor, herci. ()
Reklama