poster

Ztraceno v překladu

  • USA

    Lost in Translation

  • Japonsko

    ロスト・イン・トランスレーション

  • Slovensko

    Stratené v preklade

Drama

USA / Japonsko, 2003, 102 min

Režie:

Sofia Coppola

Scénář:

Sofia Coppola

Kamera:

Lance Acord

Producenti:

Ross Katz, Sofia Coppola

Střih:

Sarah Flack

Scénografie:

K.K. Barrett, Anne Ross

Kostýmy:

Nancy Steiner
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    *****

    Sofia Coppola je čarodějka. Jinak si nelze vysvětlit jak můžu mít po nějaké hodině a půl tak pesimistického až depresivního filmu zakončeného několika minutami především obsahově nádherných scén tak intenzivní pozitivní pocity. Lost In Translation není jednoduše sledovatelný film, po první dvacetiminutovce mě držel nad vodou jen Bill Murray (chápu proč by do toho Sofia bez něj nešla), který si z toho babylónu okolo sebe dokázal dělat legraci a tím zachránit ztracenou (a nádhernou) Scarlett před sebevraždou. Just kidding...nebýt tohohle úvodu, nemělo by to o čem být. Vytrvejte a budete bohatě odměněni hereckým koncertem pro duo On a Ona. Karaoke a Scarlettina rafinovaná gesta, probdělá postelová noc, šepot a slzy... Sofia Coppola prostě naprosto přesně věděla, co chce říct. A jelikož nejsem přítelem filozofování a odkrývání toho, jak kterému momentu rozumím, budete mi to buď muset věřit nebo se se mnou opít, až budu mít nějakou slabou životně bilanční chvilku:) Dávám magických 90% a tleskám jedné z nejvýraznějších režisérek naší doby. PS: Tím, že jsem Tokio označil za babylón jsem vám toho spoustu zamlčel, ale to nevadí, ostatní o tom píšou dost zevrubně. Já osobně se tam ale po tomhle filmu budu ochoten podívat jenom, když se mnou bude v hotelu bydlet Scarlett. Na růžových kalhotkách netrvám;) Což mě vede k PPS: Giovanniho Ribisi jsem měl za inteligentního mladíka a on se zatím chová jako idiot:)(13.10.2007)

  • Renton
    *****

    Scénář: Sofia Coppola .. Nádherá od mladičké Sofie Coppola. Jen tak dál, jde ti to dobře, moc dobře. Psaní krásného scénáře i ta režie. Vše je tak lehké a minimalistické, jak atmosféra tak nádech smutku i vtipu. K tomu ta hudba, herci .. hmm balada .. 90%.(5.4.2004)

  • Le_Chuck
    ***

    Príjemná exkurzia do Tokia v démonicky pomalom, uspávajúcom tempe s výborným Murrayom, ktorý tu náchádza po rokoch nudného manželstva oživenie v podobe o generáciu mladšej Scarlett. Žeby to medzi nimi veľmi iskrilo nemožno povedať, takisto žeby sa tu niečo významné dialo. Možno ako liek na depku to funguje, ale mňa to spoľahlivo uspalo.(30.7.2004)

  • Nathalie
    *****

    Sometimes you have to go halfway around the world to come full circle...Šeptání na světle, mlčení ve tmě, cizí lidé v cizím městě. Sofia Coppola je bohyní nevyřčených tajemství a podivuhodné mnohoznačnosti. Tragiku odcizení a kouzlo sblížení vyjadřuje tak úsporně, civilně a pravdivě, že máte pocit, jako kdyby scénář utkala z vašich zavřených zásuvek a gesta okopírovala se zavřenýma očima. Mezi mladou dívkou Charlotte, která ještě neví, kudy kam, a hvězdným padesátníkem Bobem stojícím na kolejích, které nikam nevedou, vlastně nevzniká křehká lovestory... Jde o poetické setkání dvou spřízněných duší. Malý zázrak ve velkém Tokiu. Meditativní bloudění na prostoru hotelového mikrosvěta. Na počátku byla letmá náhoda a na konci poutě subtilní city, které vypadávají z každé zavedené škatulky. Jeden z mých nejintimnějších filmových prožitků. Nejzásadnější film mého krátkého života. Lost in description. Grazia, Sofia. TOP1.(13.8.2007)

  • KevSpa
    *****

    Když Sophia Coppola v roce 1999 natočila svůj první celovečerní film, drama Smrt panen, byl to příslib, že se zrodila nová režisérská osobnost s citem pro strhující komorní příběhy, které dokážou takřka v každém divákovi vyvolat mocné emoce. Trvalo celé čtyři roky, než režisérka natočila svůj další snímek, ale to čekání stálo za to. Ztraceno v překladu je velmi citlivý a krásný snímek, který se vymyká klasickému zaškatulkování, i když by se nabízel žánr romantické komedie. Příběh nás zavede do Japonska, konkrétně do Tokia, které Sophia Coppola vykresluje s neskrývaným obdivem, stejně jako tamní lidi i kulturu. Zaměřuje se však na dva Američany (stárnoucího herce a mladou dívku), kteří se „ztratili“ v dosud nepoznané kultuře a našli k sobě cestu, přestože jsou si věkově vzdálení. Jejich přátelství se postupně rozvíjí a divák je zcela vtažen do jejich nenápadného příběhu, jenž je Sophií Coppolovou bravurně zpracován. Pomalé tempo nechává diváka „vdechovat“ příjemnou atmosféru a prožívat s hrdiny jejich sžívání se s novou kulturou i se sebou samými. Díky úchvatným hereckým výkonům obou představitelů to jde velmi snadno. Bill Murray ve své životní roli ukazuje, že není jen skvostným komikem a vy si ho prostě zamilujete a má velká oblíbenkyně Scarlett Johansson opět dokazuje, jak velká herečka z ní roste. Ztraceno v překladu je velmi příjemný, krásný a dojemný snímek, kterým Sophia Coppola potvrdila, že je talentovanou režisérkou. Rodinné geny se zkrátka nezapřou. Musím přiznat, že po druhém zhlédnutí jsem se do tohoto filmu absolutně zamilovala, což se mi nestalo už asi rok a půl (tehdy to bylo Road to Perdition). Je to krásný pocit... akorát teď na Ztraceno v překladu budu muset chodit znovu a znovu. A abych nezapomněla - Bill Murray je bůh!:-)(5.3.2004)

  • - Spoiler: Speciální zvukové zařízení po letech rekonstruovalo, co Bob říká v závěrečné scéně filmu: "I love you. Don't forget to always tell the truth." (casyy)

  • - Výhled na Tokyo byl natáčen z druhého patra hotelu Starbucks. (HellFire)

  • - Film, který Bob a Charlotta sledují v hotelovém pokoji, je Felliniho Sladký život (1960). (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace