Dvanáct

Dvanáct (2019) 

Netflix v krátké době servíruje druhé podobné drama ze soudní síně, kde se postupně díváme na to, jak jsou servírovány důkazy proti obžalované osobě a někdo rozhoduje o tom, či je vinná. V De Twaalf je to porota, na kterou se v deseti dílech zaměřujeme především. A po dosledování tohoto seriálu jsem teda fakt rád, že u nás o vině nerozhoduje právě porota, protože nevíte, jakých dvanáct labilních lidí do ní zrovna vyberou. Prakticky každý, koho sledujeme blíže, do rozhodnutí promítá vlastní situaci a vůbec mu nejde o důkazy nebo fakt, že bývalý manžel lže jako když tiskne, jeho nová družka s matkou záměrně upravují fakta a policistka je odhodlaná obžalovanou zničit a vlastně ani na chvilku nepochybuje, že by to mohlo být jinak - a to předtím, než viděla jakékoliv důkazy. Scénář si záměrně sugestivně hraje s detaily, na konci téměř každého dílu se objeví něco, co je k rozkrytí pachatele dvou vražd v rozmezí 16 let tu důležitější, a tu nikoliv. Diváka to nechá pochybovat až do úplného konce a řekl bych, že ani po něm nebudou jeho pocity zcela jednoznačné, jakkoliv by se to mohlo zdát opačně. Dovolím si svůj osobní SPOILER - první vraždu Frie neudělala, druhou ano... Ale tohle všechno až na základě posledních několika minut. Mrzelo mně, že od výslechů k verdiktu poroty se dostaneme strašně rychle. Vůbec by mně nevadilo, kdyby to tvůrci ještě o díl dva natáhli a ukázali nám více z minulosti i současnosti. Tak jako tak ale jdu na pět orionů (možná ještě v průběhu dnů snížím na čtyři, ale pořád zatraceně lepší čtyři). Tohle si fakt dejte, protože je to napínavé, sugestivní, vyvolává to otázky, člověk možná zapochybuje trochu o své integritě a svém vlastním úsudku. Mimořádně povedená belgická věc, více takových... (15.07.2020)