poster

Vzhůru za sny

  • Dánsko

    Drømmebyggerne

  • Slovensko

    Minna a továreň na sny

  • Velká Británie

    Dreambuilders

Rodinný / Animovaný

Dánsko, 2020, 81 min

Střih:

Rikke Selin

Scénografie:

Tonni Zinck
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honajz2
    **

    Páni, ten film láme moje rekordy. Snad ještě nikde jsem neviděl tak tupé postavy a hlavně jsem nikde neviděl tak promrhaný potenciál. Už jenom ten nápad s továrnou na sny je prostorem pro neomezené využití fantazie, ale tady je to fakt trestuhodně nevyužité a k žádným pořádně snovým (či snad surrealistickým) nápadům nedojde. Já vím, je to pohádka, ale kruci... právě tady se dá fantazie využít snad nejvíc, ne? Budiž příkladem Domov pro smyšlené kamarády nebo Gumballův úžasný svět... Pak jsem teda doufal, že to bude mít alespoň pořádně vymyšlený ten snový svět, ale ani náhodou. Uvidíme, jak se ty sny tvoří, že je režírují jakýsi modří skřítci a že použité kulisy z těch snů končí na vrakovišti, ze kterého se nic nedostane zpět a je úplně na dně téhle říše. A všechna ta nekonečná studia spojuje vlak a vše vede nějaký ředitel. Pardon, ale i tady mohlo být mnohem víc fantazie. Proč se třeba jednou za čas u každého objeví nějaká noční můra? A kde ti skřítci žijí? To jsou nonstop v práci nebo co? Píšu zde jen tři mé otázky, ale je z toho filmu dost znát, jak mu chybí fantazie - a to je u téma snů průser jak sviňa. Další úžasnou kapitolou jsou postavy - nejen, že jsou všechny nesympatické, skoro všechny jsou abnormálně blbé. Otec žije se svojí dcerou Mínou (super jméno, btw, takové nechvalně proslulé). Její biologická matka je slavná country zpěvačka a neustále jí posílá dopisy. Otec se ale někdy asi zamiloval do jiné ženy, která má taky jednu dceru - Jenny - která je strašný spratek a instagramer (říká se to tak? já už to pár let nesleduju, tyhle "trendy"). Obě dvě se nastěhují k nim a Jenny si bez problému zotročí oba rodiče. Jak matka, tak otec se jí ve všem podřizují, ona neustále uráží Mínu, pak má problém s jejím křečkem a stačí, aby si na něj párkrát postěžovala a oba rodiče ho chtějí Míně sebrat a prodat (!!!!!). A to není všechno, když otec s Mínou dělají k večeři guláš, ona řekne, že to jíst nebude, že chce sushi a jak to dopadne - mají sushi. A otec se jí ve všem podřizuje, protože chce za každou cenu šťastnou rodinu (Bez doteku welcome back, akorát ve verzi pro děti). Ve finále se Jenny ani z ničeho nepoučí, jen má mnohem lepší vztah se svojí novou sestrou. Že by se Míně omluvila, že se k ní chovala jak k póvlu - to ani náhodou, naopak, Mína se omlouvá Jenny za to, že se jí chtěla zbavit... Paráda. Skvěle vymyšlené, opravdu. Tleskám. Kromě toho tu je pak ještě několik trapných pokusů o humor a přehnaně dramatický závěr. A to je asi všechno. Jo, a průměrná animace, snad až lehce podprůměrná. To i ten Sobík Niko vypadal líp - a co takové Příšerky z vesmíru... Třeba se ten film bude dětem líbit, mě ale tenhle animák přijde dost špatný a zachraňuje ho snad jen to, že to nebyla až taková nuda... Ale tak aspoň má ta Míny v pokoji zarámovanou siluetu Modry. Sice to asi měl být kaktus, ale fantazii se meze nekladou - a možná i to se trošku podílí na tom, proč nakonec ty hodně slabé 2* dám.(30.11.2020)

  • oveckaoa
    **

    Mix V Hlavě (svět snů) a Kouzelného Parku (vzhled hlavní postavy i zápletka je stejná akorát tam byla matka co zemřela tady je matka co je opustila i otec se v obou chová jak postižený kretén ) a jediné co je tam jiné jsou jacýsi robotci a mimozemšťané ( i ten jejich vzhled už kdesi byl) . Jinak se jedná o totálně průměrný animák, který se dostal k nám dokonce i do kin což je smutné. Není to vtipné není to dojemné a není zde nic co by stálo ze ocenění. 40 procent a i to jsem hodný.(21.11.2020)

  • perceptio
    **

    Já nevím, moc mě tento počin nenadchnul. Jsem rád, že se Dánové snaží vytvořit animak na úrovni, ale nějak to nefunguje. Příběh je mixem již vytvořených jiných podobných filmů. Připomíná mi především V hlavě. Nejvíc mi ale nesedí přitroublý táta, který ještě k tomu odsune vlastní (nejspíš) jediné dítě úplně na vedlejší kolej ve prospěch cizího spratka (pardon za ten výraz, ale zde to jinak nejde). A vůbec nebere v potaz potřeby a přání své dcerky. Celkově hudba a samotný děj mi přijde lehce depresivní. V tomto případě americké protějšky působí veselejší... Dětský pohled bude třeba jiný, ale mě se to moc nelíbilo.(24.7.2020)

  • Arsenal83
    **

    Rozprávka, v ktorej desaťročné decko vykrikuje aké je ukrutné, keď sa nemôžete prihlásiť na Instagram, prestáva byť pre mňa rozprávkou. Ostal z toho len konzumný animák odrážajúci dnešnú smutnú dobu, kedy päťročné deti sú závislé na elektronike. Namiesto pekných rozprávok s ľuďmi, prírodou zvieratami dostávame stále viac verzií s prapodivnými tvormi, ktorí sa nepodobajú na nič živé, všetko je také nejako strojené a pretechnizované.(23.11.2020)

  • Stanislaus
    ***

    V případě Vzhůru za sny se nelze vyhnout přirovnání s pixarovským V hlavě, které též diváky zavedlo do hlubin lidské hlavy, avšak v dánském případě nešlo o tak silný a dějově komplexní zážitek. Vzhůru za sny má rozhodně lákavý námět, který mě vlastně navnadil na návštěvu do kina, a je škoda, že tvůrci nepovolili trochu více uzdu své fantazii a spíše se (opět a znovu) zaměřili na vztahově-rodinnou problematiku a (maličko okaté) poučování diváka. Musím říct, že postava Jenny mi opravdu pila krev, a proto jsem zcela sympatizoval s jednáním Míny - jak už tomu ale bývá, i kladné postavy mají své stinné stránky. Mrzí mě, že film nenabídl žádnou vyloženě vtipnou, dramatickou či akční scénu, která by mi utkvěla více v paměti - snad jen "svetrové dejà vú" mělo trochu komičtější náboj. Ve výsledku se tak člověk kochal zejména snovým světem "za zdí", jehož neomezené možnosti zůstaly místy až trestuhodně nevyčerpány.(29.7.2020)