La Morte vivante

Chemikálie z barelů unikaly ještě tři roky před kultovním Návratem oživlých mrtvol. Tehdy to bylo ve slunné Francii a k životu přivedly sice jen jednu dívku, o to ale byla žravější. Její láskyplná sestřička, která hýřila radostí z jejího nečekaného příchodu, jí však nenechala ve štychu a rychle začala shánět čerstvé maso... Rollinův snímek, podobně jako v případě Grapes of Death, se snaží o nějaký ten přesah (tentokrát díky hlavní zombie-hrdince, která si začne uvědomovat své prokletí věčného hladu) a zvlášť konec je kvůli tomu docela depresivní, bohužel přes všechnu tu snahu se to někde uprostřed zadrhlo. A těžko říct, jestli to bylo absencí syrovější atmosféry nebo citelným natahováním některých scén. (07.10.2013)

Výborných prvních 40 minut!! Kde si hlavní hrdinka nebrala s nikým a ničím žádné servítky a krev tekla proudem. Bohužel v druhé půlce film výrazně polevil a dostavila se i nuda, což je škoda, tomuhle Francouzskému hororu jsem fandil. Naštěstí potěšil ultra brutální závěr, ale na 4* mi to už nevychází. 65% (19.02.2014)

Jo, tak tohle je jinší kafe, než nedávno viděný Raisins de la mort, tímhle snímkem si mě Jean Rollin opět dostal. Sice nějaké nelogičnosti se najdou, ale tady mě to dá se říct nevadí. Krásné gore scény, smutně napjatá atmosféra jakže to všechno dopadne a nádherné představitelky hlavních rolí - kamarádky na život a na smrt. Moc pěkný prostředí zámečku, kde Catherine obživla, mě úplně pohltilo, jsem tady na ty památky hodně vysazenej. Jediná scéna, která mě pobavila - když na místní tancovačce hraje kapela a ten bubeník je úplně mimo rytmus, he he. Závěrečná žrací scéna je hodně gore a přitom tak smutná. "Slíbili jsme si, že když jedna z nás zemře, tak druhá bez ní žít nebude". Fakt moc pěknej film, kterej mě od začátku zaujal a nepustil mě až do konce! Podobnej film se všemi zmíněnými atributy neznám. Bravo, excelentní výtvor!! (06.03.2011)

Po naprosto úžasném a dechberoucím Rollinově horroru Grapes of Death (1978), na který jsem narazil čirou náhodou jsem si okamžitě ke skouknutí opatřil tento jeho další horror. Čekal jsem něco podobného, nakažená dívka či nějací další vidláci budou vraždit ve vesničce zdravé lidi ... No v obsahu a očekávání filmu jsem se trochu spletl ... Tento film je skutečně dost odlišný než Grapes of Death. Nejdříve na mne zaútočil typickou francouzskou atmosférou a přívalem brutality, krve a gore v takové míře, že jsem nervózně poposedl na kanapi a řekl jsem si .."Ten Rollin je fakt borec!!" Jenže pak se děj začal ubírat úplně jiným směrem ... a to v tom smyslu, že dívka, která oživla ve sklepení po své náhlé smrti se po úniku chemikálií vrací jako vypatlaná zombie - později v podstatě běžný upír a vraždí každého živáčka svými ostrými nehty, saje jeho krev a pojídá jeho maso ... Neuvěřitelně brutální nájezd vymrštil film okamžitě do oblasti těch nejlepších eurohorrorů, jaké jsem viděl, ale pak jako by začal stagnovat, protože s dívkou se setká její nevlastní sestra, kterou již tato oživlá mrtvolka zabít nedokáže, jelikož si byly od dětství velmi blízké. Jenže bez krve a bez lidského masa oživlá mrtvá kráska chřadne a chřadne a tak její "vydařenou sestřičku" nenapadne nic tradičnějšího, než jí do zámku vodit dívky a ženy pod různými záminkami a nechat je tam masakrovat ... Děj se znovu zhoupne a divák sleduje neuvěřitelně drastické a brutální masakrování žen v zámku, krev téměř teče proudem z obrazovky ... Jenomže nakonec dochází k dalšímu zvratu, že oživlé mrtvolce začne docházet kdo a co je, a začne přemýšlet, není z ní již pouhá tupá zombie, ale začne si uvědomovat, co se vlastně děje a co vlastně se svojí sestrou na lidech páchají ... A zde přichází poslední zvrat, který mne mírně zklamaného (...že se nejedná o klasickou "zombies-nakažení" řežnicinu...) naprosto uchvátil a celá myšlenka a výsledek filmu na mne neuvěřitelně zapůsobil. Závěrečná scéna je fakt ultra-brutálně nechutná, ale skrývá také úžasnou myšlenku, co se vlastně ve filmu děje, naráží na archetypy zla v člověku a mimo člověka, a zlo požírající samo sebe ..."Tak jako Mars požírá svoje děti ...". Prostě paráda a i když musím zmínit dosti nevydařené pokusy o herectví některých postav, brutalita, gore, násilí, krev, vnitřnosti, masky, napětí, atmosféra, nahota, erotika ... a úúúžasná myšlenka na konec, to vše mne znova naprosto rozstřelilo a opět dávám Rollinovi za jeho počin plný počet ... (07.01.2010)

Aby jste si nemysleli, že paranormální zombie romance jsou výmyslem třetího tisíciletí. Zde v lehce lesbickém hávu a osmdesátkové atmosféře. Snad by se to dalo přijmout i jako svérázná variace na Lovecraftova Vyděděnce. Problém trochu je, že kromě nahoty a krve pomalu není co hodnotit. Ten rozjezd v kryptě slíbí docela hodně, ale nakonec se na ten slib zapomene a spíše se rozjíždí vztahové zápletky. Ty naštěstí ale nejsou nijak srdíčkovsky přeslazené. 2,5* (03.01.2014)