Pohledy na Věru Bechyňovou

Nebylo to špatný, mělo to nápad, jakousi originalitu a atmosféru. Jenže to byla děsná nuda, strašná, devět minut čtení dopisů o člověku, co nevím, kdo je? Proč? Nemělo to náboj, nějaký posun, vlastně o paní Věře vím zhruba stejně jako před dokumentem. Nevím, nebylo to špatný, ale bylo to hrozně nezáživný. (20.04.2020)

Velká nuda. Jeden z mála studentských filmů Noci filmových nadějí, na který jsem se nevydržel koukat, protože mě zkrátka nebavil. Nevím, co je za oním „příběhem“ vlastně podle pravdy a i když jsem nakonec musel uznat pointu, stejně to nemění na faktu, že mě předčítání irelevantních dopisů nebavilo. (22.10.2016)

Což o to, nápad je to rozhodně zajímavý a pěkný. Dovedu si představit, jak autorka, ovlivněna koupí pohledů, je procházela, hledala spojitosti mezi jednotlivými lidmi a postavami, kteří psali, a asi dvakrát nějakou spojitost našla, a ten lidský příběh vycházející z pohledů (nakolik povrchní, jako pohlednice jsou) vetkala do obrazů jako v galerii, kterou procházíme. Vyhrála si s prolínáním pohledů a reálných květin, splýváním a řasením svátečních ubrusů, jako ano, ta práce a zaujetí na tom je znát. Rozhodně se tenhle film asi nejvíce vymyká - je potřeba poslouchat a zkoušet si sám spojovat, zapojit představivost a imaginaci, a každý si může vytvořit fiktivní příběh paní Bechyňové. Navíc pohledy se dnes již neposílají, takže i ta přehlídka známek, převážně prezidentů, je zajímavá. Některé další ilustračky jsou ale podle mne už za hranou - ty propagandistické a náboženské plakáty s pohlednicovým pohledem nekorespondují, takže obrazově velmi ruší. Jenže pokud jde o celkový dojem - kolik z nás má kolem sebe tolik podobných lidí, kteří všichni řeší to samé? Nakonec se nedopracujeme ani nějaké pointě, a jestliže pointou má být, že autorka našla někde krabici s pohledy a stylově poslala pohlednici, tak si řeknu, proč do těch Lán nejela sama se podívat? A jestli jela, proč nám sem nedala nějakou vsuvku, dodatek, doznění? Ony Lány zas tak veliké nejsou, nedávno jsem tam byl s dětmi, za patnáct minut je máte projité i hrobem TGM a jeho manželky a motorkářskou hospodou na návsi. Takže za mne - mít to pointu, směřovat to k hledání té paní, být ty pohlednice jen jako mezivstupy mezi hledáním, je to podle mne zajímavější, a těch devět minut by na to také stačilo. Protože z pohlednic o člověku nic nepoznáme, a mám-li na ně koukat - byť v hezky aranžovaných záběrech, tak dlouho, chci nějaký vývoj, podstatnější důvod. Takhle je to jen artistní onanie, pardon, a o člověku, o kterého mělo jít především, jsme se nic nedozvěděli. (05.09.2016)

Jsem jenom ten odporný, kulturní barbar, co nepozná dobrý studenstký film a tak toto veledílo zodpadní. Ne, teď vážně: Může mi někdo vysvětlit, co to sakra bylo? 9 minut čtení dopisů, žádná, opakuji, ŽÁDNÁ, ukázka dovednosti s kamerou a celých 9 minut jenom koukáte na obrázky kytiček, zajíčků, kočiček, a dalších podobných obrázků. Tak nějak mi uniká, proč tento snímek má 66% a ty lepší mají míň... (10.08.2016)

Zřejmě zde budu za totálního kulturního barbara, ale risknu to. Věra Bechyňová? Kdo to má jako být? 9 minut dopisů? Vážně? Omlouvám se, nejsem cílová skupina. (24.07.2016)