Podzemní železnice

Státy čisté v každém ohledu, jak to zamýšlel Bůh ve své představě o lidech, než byl do jejich zemí zavlečen ten černý mor... Desetidílná série sleduje větší množství postav, ale nejvíce se zabývá Corou (první výrazná herecká práce pro Thuso Mbedu) a jejím útěkem na svobodu z otroctví po několika státech, ve kterých se mění zákony a méně pak nálada a náhled na černochy ve společnosti, a (rozporuplným) nájemným lovcem (v dospělosti hraným Joelem Edgertonem). Existuje vůbec nějaké lepší příští? Každá epizoda má trochu jinou náladu a pojetí, hlavně vizuálně to Barry Jenkins dává znamenitě. Místy brutální, často až hypnotické. Autentický Jenkins zachycuje to nejhorší (ale i to dobré) z lidské bytosti. Volí předlouhé záběry, fádnějších pasáží ovšem předkládá poměrně dost, za mě si pak nepohlídal zejména tempo. Přes tři hvězdy rozhodně nejdu. (13.04.2022)

Barry Jenkins je tvůrce známý autentickými, pro řadu diváků „posilujícími“ příběhy. Vracíme se do historie, do kruté otrokářské historie, ovšem s jedním klíčovým rozdílem: Jenkinsův svět má podzemní dráhu, pomocí které zotročení černoši prchají z hlubokého Jihu tam, kde je údajně čeká svoboda. Jeden z pánů umírá, druhý přebírá jeho pozemky a začnou nové pořádky „ve formování a koordinaci otroků“. Vizuálně to Jenkins dává znamenitě, i tempo v první epizodě tolik (jako později) netrpí. (15.03.2022)

Z Georgie do Jižní Karolíny. S jinými jmény. On pracuje v továrně, ona v muzeu. Oba však mají šanci na lepší příští. Anebo využijí další možnosti pokračovat ve své cestě vlakem? A jak moc do jejich osudů promluví to, co se stalo během útěku? Vizuálně to Barry Jenkins dává znamenitě, herecky moc fajn, obávám se ale, že problém bude s tempem. (15.03.2022)

„Ve skvělém bělošském státě Severní Karolíny, čisté v každém ohledu, jak to zamýšlel Bůh ve své představě o lidech, než byl do naší země zavlečen tento černý mor.“ Za mě posun směrem vzhůru. Holt pozor na ty negerky, které by mohly porodit cosi, co by zamořilo jejich skvělý stát. Přesto přijde jedno šlechetné gesto a úkryt v podkroví domu. Zvláštně šikovný Barry Jenkins nadále zachycuje to nejhorší (ale i to dobré) z lidské bytosti. (06.04.2022)

Zoufalý boj Cory za svobodu nejen únikem z plantáže pokračuje, ale tentokrát bez Cory. Hlavní otěže pro tentokrát přebral mladý Arnold Ridgeway (v dospělosti hraný Joelem Edgertonem, nájemným lovcem, který pronásleduje Coru), který testuje svou víru („Musíš se snažit vidět sám sebe v každé živé bytosti. Musíš nahlédnout do každého člověka, každého člověka… a hledat v něm sebe!“). A stále víc je v rozporu se svým otcem (Peter Mullan) i s vlastními emocionálními a duchovními pochybnostmi. Barry Jenkins nadále zachycuje to nejhorší (ale i to dobré) z lidské bytosti. (06.04.2022)

Moc fajn vizuál, povedená výprava, temná snová atmosféra. Cora, zajatá lovcem odměn Ridgewayem, respektive její herečka Thuso Mbedu, pro kterou jde o první výraznou hereckou práci, mísí pocity hněvu, nedůvěry, strachu, nenávisti i neutuchající vytrvalosti. Joel Edgerton ve svém lovci dál odhaluje složitého a rozporuplného muže. Každá epizoda má trochu jinou náladu a pojetí, i když je naneštěstí hodně spojuje jistá utahanost. (11.04.2022)

Zvláštně zajímavý Barry Jenkins nadále zachycuje to nejhorší (ale i to dobré) z lidské bytosti. Desetidílná série sleduje větší množství postav, ale nejvíce se zabývá Corou (Thuso Mbedu) a jejím útěkem na svobodu z otroctví po několika státech, ve kterých se mění zákony a méně pak nálada a náhled na černochy ve společnosti. Škoda, že těch fádnějších pasáží bylo poměrně dost. O černošském traumatu se dají popsat stohy papíru, nedávno o jeho pevném zakořenění solidně vyprávěla stylizovaná série Them. (11.04.2022)

Vizuálně vyšperkované, místy brutální, často až hypnotické. Otroctví z trochu jiného úhlu pohledu. Škoda, že těch fádnějších pasáží bylo v jednotlivých dílech poměrně dost. O černošském traumatu se dají popsat stohy papíru, nedávno o jeho pevném zakořenění solidně vyprávěla stylizovaná série Them. (11.04.2022)