Pro ptáčky

Kvůli tomuhle jsem dostala referát v ikt, ale stálo to za to. =) Mé 3 minuty štěstí. Pustíte si to a čekáte typickou pixarovku, která se opravdu dostaví a nezklame. A na konci, když mažete okno s videem máte stále úsměv na tváři, dobrý pocit na srdci a stále děláte zvuk pískací hračky "WOOPWOOPWOOPWOOPWOOPWOOP" (06.03.2012)

V podstatě pro mě oblíbenější než Příšerky, které jsem ze začátku opravdu neměl rád, ale paradoxně jsem do nich postupně dospíval, i přes na Pixaru poměry velké množství dětinsky infantilních gagů. Tedy aspoň tehdy oblíbenější, obsahově jde o bajku, kterou jsme slyšeli milionkrát. Jde ovšem o první výskyt té skutečně vrcholné a krásné animace od studia, u které je těžké uvěřit, že byl rok 2000. A je překvapující, že se k Pixaru dostal i jiný našinec než Jan Pinkava. I tak mým skutečně nejoblíbenějším Pixar kraťasem je Presto před Wall-Em, i když nedoceněný Piper měl jistou artistickou hodnotu mimo obvyklé rozměry studia. (26.04.2021)

Toto dielko z dielne Pixaru som videl prvý krát ako predfilm k Monsters a.s.. Treba povedať, že opäť ide o veľmi zábavné dielko, avšak svojou originalitou až tak neohúri ako Geriho hra. Vtáčiky sú však veľmi pekne spracované (riadne potvory), okrem tradične dobrej animácie sa vykresľujú aj charaktery. Vtipné, ale bez žiadneho hlbšieho zmyslu - aj tak dám plný počet v hodnotení. (14.12.2007)

Obligátní Pixarovka, obligátní vítězství. Přelom tisíciletí bych pixarmánií opravdu poznamenán a já zpětně nedokážu pochopit, jestli si to opravdu studio kupovalo, zda byl na porotu vyvíjen nějaký nátlak, nebo zkrátka — proč? Proč byl ve skoro každém ročníku zástupce tohoto molochu? No jistě, kvalitu snímek bez debat má, ale nechat soupeřit miliardové studio ve stejné kategorii s one-man projekty je dosti zvláštní. Kdybych film viděl tehdy, určitě bych hodnotil výš. Teď už z principu těm pixarovkám, které po roce 2000 válcovaly ostatní filmy, dávám nižší hodnocení. U ptáků bych to možná ani nemusel dělat, je to snímek předvídatelný a zase tak moc mě nezaujal. [Oscary 2001] (22.06.2021)

Notoricky známá hříčka, ve které nelze malé ptakoše nechápat jako ženské a velkého ptakoše (tady je to ovšem lehce překvapivé a tzv. genderově vyvážené, i když to rozhodně nedělám schválně) jako chlapa nebo – světe, div se – ženskou. Byť tedy velký ptakoš světácky hýkal jako typický týpek a malí ptakoši mektali jako typické slepice, poťouchlý ženský kolektiv dokáže rozebrat bílou vránu jakéhokoli pohlaví, což vidím jako pointu zabalenou do stravitelného tradičně-rodinného modelu. Abych to zkrátil, je to celkem generická legrace, ale roztomile provedená a výstižně zahraná zejména slípkami uprostřed. Seriózně jsem uvažoval o trojce, ale trochu to namažu, protože mi to smrtelně vážně připomnělo naši účtárnu. (Mimochodem, oficiální text distributora evidentně psal někdo na cracku.) (18.04.2013)