Mua he chieu thang dung
À la verticale de l'été
Ein Sommer in Hanoi
The Vertical Ray of the Sun
Obsahy(1)
Děj francouzsko-vietnamského snímku se odehrává v několika letních dnech v Hanoji. Jeho hrdinkami jsou tři sestry, které provozují kavárnu a starají se každá o svoji domácnost. Jak už to bývá, soukromý život dvou starších, Suong a Khanh, není zcela bez komplikací, přestože pečlivě dbají tradic svého národa a navenek dokonale hrají roli poklidných manželek. Zvláště Suong prožívá manželskou krizi, její muž, fotograf Quoc se jí čím dál víc odcizuje, ačkoliv spolu mají malé dítě a zdá se, že jim nic neschází. Nejmladší sestra zase neví, jestli začít vztah s nesmělým studentem architektury, který se jí už delší dobu dvoří, protože vše porovnává ideálním obrazem svého zesnulého otce. Přesto však všechny jako správní sourozenci vždy drží při sobě a společně jsou připraveny překonat všechny potíže, které přináší každodenní život. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Na tenhle vietnamský snímek jsem se moc těšil, ale pak přišlo zklamání a abych děj pochopil, musil jsem si přečíst zdejší popisku. Tři sestry a bratr chystají obětinu za zesnulou matku. Ta kdysi měla jakýsi poměr s mužem ze Saigonu, po tomto tajemství pátrá jeden z manželů sester, spisovatel, který se málem v saigonském hotelu zaplete s neznámou kráskou. I druhá vdaná žena mlčky trpí manželovu nevěru, když tento muž - fotograf - zapomíná zřejmě někde své soukromé fotky, na nichž roste jeho nemanželský synek... A případ třetí sestry jako by vypadl z filmu "Cech panen kutnohorských": Jsem v jiném stavu - jak to víš? - před čtrnácti dny jsme spolu prováděli takovou věc - a kdy jsi měla měsíčky? - no, před týdnem. Tak tohle u mne bodovalo, zato jsem se až skoro do konce filmu nemohl vyznat v postavách a jejich jménech, taky jsem nepochopil, zda ta třetí sestra byla totožná se sestrou toho bratra, kteří spolu bydleli. Prostě tyhle Asiatky jsou si strašně podobné... Tak jen dva bodíky, no... Hezká hudba a vietnamské písně... ()
Veci sa neustále pohybujú a tiež sa neustále menia. My sa im musíme prispôsobiť a dúfať, že to čo robíme je správne. Anh Hung Tran je čo sa týka vykreslenia ľudských osudov, sebavedomým tvorcom. Jeho Na vertikále leta sa dá popísať ako pomalý, tichý film z nesmierne zaujímavými dialógmy, ktorý je výnimočný atmosférou, ktorú sa režisérovi podarilo vo filme zobraziť. Sledovanie životných peripetií hlavných protagonistov nie je smiešne ani sentimentálne, nezaváňajú klišovitosťou, ale autentickosťou. Z celého filmu sa stáva jedna veľká sfilmováná autentickosť, čo možno môže vyznieť hlúpo, ale je to tak. Máte totiž pocit, že sledujete osudy skutočných ľudí. Ako keby si Tran zobral nejaké staré deníky svojich príbuzných a rozhodol sa ich sfilmovať. Film nie je dokumentárny, pretože miera štylizácie je vo filme dominantá. Hlavne preto, lebo Tran rád rozpráva príbeh aj obrazom, kedy necháva vyznieť hrdinov v prostredí ich príbytkov, pri normálnych činostiach ako je rozcvička, obed, alebo intímny rozhovor. Film, ktorý sa môže popýšiť jednou z najkrásnejšich dažďových scén, ktorá ma do filmu doslova preniesla a ktorý sa môže zaradiť k rovnako remeselne zvládnutým filmom tohto režiséra ako sú vôňa papáje a cyclo. ()
Je mi líto, ale ve výsledku je to jen elegantní lyrické nic. Tedy za předpokladu, že nejste poetické duše, kterým příběh nic neříká a dokážou se těšit ze ševelení větru, nivých pohledů a pomalé kamery. Přemýšlím, komu by Na vertikále léta mohlo udělat radost. Pokud jste na cizí kultury, o Vietnamu se toho stejně moc nedovíte a to, co vám film sdělí, stejně bude na hony vzdálené realitě, pokud byste náhodou zemi navštívili jako turisté a konfrontovali filmový zážitek se životy a děním běžných Vietnamců a městským ruchem. Celkový dojem: 35 %. ()
Film má zcela jinou atmosféru, než jsme přivyklí. Už jen zobrazení odlišnosti mentality, kultury a životního stylu Vietnamců, které máme mnohdy zjednodušeně vidět pouze jako trhovce či provozovatele fast foodů je zajímavé. Pohled do jejich běžného života je mimořádně poutavý a mnohdy překvapivý. Před shlédnutím film jsem si přečetl několik komentářů, které považují film za nudný. Neměl jsem ten pocit. Je pravdou, že manželské konflikty nemají akčnost italských filmů, erotika je víceméně náznaková (i když verbální komunikace sester na toto téma mně naopak přišla o kus dál, než jsme zvyklí - nicméně i nadále zůstávala v rovině erotiky, nikoliv sexu). nádherné jsou záběry přírody, barevnost záběrů mi mnohdy připomínala francouzské prostředí - možná i vliv koprodukce. Skvělé jsou záběry prostředí, kamera i hudba. Film, který rozhodně stojí za vidění, pokud nepotřebujete vidět akci, sex, násilí a krev. ()
Moc krásný lyrický snímek. Tempo vyprávění je pomalé (ach ten asijský film), ale to je velmi dobře. Zprvu máte totiž pocit, že se nic neděje, ale pod klidnou hladinou bublá život. Léto, tři sestry, jejich milostné vztahy i jiné vazby (např. sourozenecké), tradice. To vše se prolíná a vytváří působivý obraz lidské duše. ()
Reklama