Kde je Anne Franková

Zvláštna umelecká forma sa až príliš často bije s edukačným obsahom filmu. A týmto súbojom trpí najmä príbeh, ktorý inak ponúka veľmi pekné myšlienky. Ako doplnkový materiál k hodinám dejepisu je to dobré. Vyobrazenie života vo vojnou zasiahnutej Európe a apel na zachovanie ľudskosti môžu pomôcť žiakom pochopiť situáciu civilistov v čase druhej svetovej vojny. Náročnejší divák si však nádherne nakreslený film o Anne Frankovej až tak nevychutná... (02.07.2023)

Ari Folman zůstal v ratingu z pochopitelných důvodů ve snímku pro děti s určitou symbolikou, která je ale pro děti z většiny bohužel těžko pochopitelná. Dospělí lidé zase film nemohou vnímat bez emocí, respektive nezatížení vlastním názorem na ostrakizaci, migraci (krásným příkladem povrchní rádoby recenze resp. lépe řečeno komentář od pana Fuky a jeho ženy/partnerky) a problematiku s tím spjatou (ne, opravdu nikdo neříká, že imigrační úředníci a policisté jsou na rovni německých fašistů). Reálně se jedná o jeden z nejlepších evropských animovaných filmů posledních let, a to především díky fantaskní animaci, hudebnímu doprovodu i umné hře s původní látkou. Bohužel autorova snaha o dvojjedinost, tedy snímek dostupný dětem i dospělým, poměrně sráží jeho možnosti - jak již bylo řečeno, jinotaje jsou pro děti nepochopitelné, a konec pro dospělého diváka až příliš návodný a "na sílu". Nejsem si jistý, a zde jde již jen o nějaký pocit, zda bylo dobré po vzoru Persepolis udělat z německých vojáků jednolité panáky bez tváří (nacističtí vojáci byli také obyčejní lidé - klidně naši pradědečkové), ale zřejmě tím autor chtěl vkusně divákovi říct, že opravdu nestaví na roveň nacistickou hrůzovládu a současné řešení problémů s menšinami, migrací atp. Folman se umně dotýká řady neduhů dnešní doby, ať už jde o povrchnost či odcizení symbolů od toho, co symbolizují, či jejich zneužívání (zdravím katolíky). Autor z jemnosti vystupuje v momentech, kdy potřebuje "něco vysvětlit" dětem a pomalejším dospělým, což může pro mnohé působit jako červený hadr vypínající mozek. (80 %) (17.06.2022)

Velmi silný snímek, jehož animace i obsah významně ční nad průměrem současné mainstreamové produkce. Geniálním propojením současnosti s deníkem, režií, atmosférou i hudbou jsem byl uchvácen. 90 % stopáže je věnováno židovskému holokaustu a pátrání po tom, jak Anne dopadla, a emočně funguje. Ari Folman už dříve dodal mimořádný protiválečný Valčík s Bašírem, a postmoderně pojatá adaptace deníku Anne Frankové je také vynikající. Kdyby cílová skupina nebyla primárně dětský divák, a tvůrce v samém závěru nepřirovnal židovský holokaust k současným běžencům, dal bych plný počet hvězdiček. Důležitý a vysvětlující film. 80 % (05.06.2022)

Velmi didaktický a sterilní film, který se nakonec najednou rozhodne být aktuální, a je to tak mimo a odnikud, že jsem se musel zasmát. Vůbec nechápu motivaci lidí, protože udělat celovečerní animák je fakt fuška, dát svou energii zrovna do něčeho tak veskrze zbytného. Folman je zjevně one hit wonder. (18.05.2022)

Celá myšlienka zabitá koncom, ktorý sa zmenil na ľavicovú agitku. Spájať osud Anny Frankovej s osudmi súčasných väčšinovo ekonomických migrantov na dávkach, to chce odvahu aj na Neizraelitu. Najvtipnejšie je, že židovskí tvorcovia takto chceli poslúžiť súčasným politickým témam, pritom veľká časť z tých akože utečencov, ktorých by radi vítali sú moslimovia. A pri politike Izraela v Palestíne sa ľahko stane, že do Európy budú zase len prúdiť moslimskí utečenci a potom bude kadejaký Moše v Amsterdame asi prekvapený, že za čo to vlastne agitoval. (24.12.2023)