VOD (1)
Obsahy(2)
Animovaný film výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera, v němž i klasická hudba může mít surrealistickou podobu.
V animovaném film režiséra a výtvarníka Jan Švankmajera účinkuje Jiří Ropek (1922–2005), který byl varhaníkem u sv. Jakuba v Praze.
(Česká televize)
Recenze (54)
Následujících 9,5 minut asi nejlépe vystihuje samotný název – Fantasia G-moll. Obrazová fantazie (chvílemi spějící k halucinaci) prodchnutá Bachem. Muž vchází do domu, vychází po starých schodech, odemyká dveře, sedá si k varhanům a začíná hrát. Od této chvíle přichází čistě pocitová část. Švankmajer se primárně drží hudby a pod jejími tóny tvoří vizuální představy. Vystupující symetrické obrazce kombinované s nesouladem, přesouvání hmot, gradování záběrů společně s intenzivnější hudbou. Pro mě osobně zajímavá obrazová smršť spojená s depresivní výtvarnou stránkou. ()
No ty začátky měl sice Jan Švankmajer trošku slabší, ale i tak mám jeho tvorbu velmi rád. Tohle nebylo vyloženě špatné, ale je pravda, že se mi také více líbila doprovodná hudba, než samotné surrealistické výjevy. I tak si ale myslím, že průměrné ohodnocení si to zaslouží – chápu však jak ty, co se jim to nelíbí, tak i ty - jenž jsou z tohoto snímku uchváceni… ()
Bachovo hudba je ve varhaním podání dokonalá, jak jinak, jenže přidružené záběry a animace se bohužel moc nepovedli. Ne že by vypadali úplně blbě, ale když už mají mít přímou spojitost s hudbou, bylo by vhodné, aby bylo obé seřazeno do jednotného tempa, jenže bohužel polovina je zcela mimo, byť by jinak ony záběry mohli být zábavné a náležitě potemnělé. ()
Autor sám označuje tento svůj první hraný film jako "hru na existenciální téma". Varhanní koncert, roztodivné záběry (nebo spíše "záblesky") na roztodivné předměty a místa, zeď, animované praskliny na zdi, které vznikají a zase zanikají. Díky specifickému záběru a střihu tak vzniká jakási "fotografická koláž". Hloupost? Nikoliv - je to fantazie, krása, surrealismus... je to Švankmajer. A mimoto pocta strukturalistické fotografce Emily Medkové. K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: http://www.youtube.com/watch?v=cndp2hjAGys&feature=PlayList&p=5E2E348FE2BE5925&playnext=1&index=30 ()
To propojení hudby a obrazu je určitě zajímavé, o to šlo v první řadě. Jako nejlepší nápad ale vidím skutečnost, že obraz je černobílý. To se k pojetí hodí dokonale. Bohužel jinak na tomhle filmu není nic moc, co by mě dokázalo zaujmout. Ani ta animace v ničem moc nevyniká a je to jen zajímavý pokus jak propojit pohyb kamery s animovaným. ()
Zajímavosti (1)
- Jan Švankmajer byl jako milovník umění velmi ovlivněn fotografiemi Emily Medkové, která podobné zdi fotila. Na základě těchto fotografií a ulic, které si sám vybíral, poté snímek natočil. (mchnk)
Reklama