Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákKamera:
Ladislav ŠtěpánHudba:
Vendula KašpárkováVOD (2)
Obsahy(1)
Jana Svěráka známe především jako režiséra dlouhometrážních filmů. Hraný dokument Ropáci natočil Svěrák v roce 1988 jako absolventský snímek na katedře dokumentárního filmu pražské FAMU. Sugestivní vyprávění pojednává o fiktivní vědecké výpravě za neznámým živočichem, ropákem, jehož existence odporuje veškerým zásadám normálního života ve zdravé přírodě. Závažný ekologický problém je zde podán zcela naruby; příběh je přitom líčen tak věrohodně, že mystifikace je takřka dokonalá. Pro tyto mimořádné kvality byl film vyznamenán kromě jiných cen i studentským Oscarem. Další ceny: Zlatý drak + Cena OIRT Krakov 1988, Cena za nejlepší režii – Parma 1989, Hlavní cena festivalu Odense 1991. (Česká televize)
(více)Recenze (282)
Co napsat o studentském počinu, který dostal Oscara? V úvahu by se mělo brát, že se jedná o studentský film. Jenže já jsem jich moc neviděl, proto nemohu srovnávat. Takže spíš velice hodnotím odvahu, jaké téma tento filmeček otevírá. Nemyslím si, že se jedná o ekologickou agitku. Spíš si myslím, že se jedná o kritiku komunisty zdevastovaného životního prostředí. A oni to nepochopili. PS: Při pročítání si komentářů ostatních jsem mnohokrát narazil na zmínku o „tom dědkovi“. A musím uznat, že ho si nejde fakt nevšimnout. Ten tomu dal fakt grády. Velice civilně a velice nevědomě. ()
Úžadný nápad, vymyšlené zvíře je vlastně pojetí budoucnosti v reflexi se záhubo-zkázonosnými druhotnými odpady civilizace. Ve své velikosti si společnost vůbec neuvědomuje své dopady na okolní prostřední jen proto, že to zkrátka nevidí každý den. Co oči nevidí, srdce nebolí. Již dnes je prokázán vznik nových druhů (asi jenom deset) v důsledku znečišťování přírody lidmi, což v porovnání se záhubou (totálním vyhlazením) asi 38 druhů organismů je stále malá obnova ekosystému. (čti ironicky) ()
Mystifikační dokument plný humoru a ekologie. Film, ke kterému se velmi rád vracím. V tomto krátkém dílku, jak se později ukázalo, se Jenovi povedlo nemožné. Vyrovnat se s odkazem svého otce, vzdát mu poctu jeho vlastním humorem. To vše v absolventském filmu. Pak se již cesta ubírala trochu jiným směrem… ()
Oscar rozhodně zasloužený, tahle geniální pseudodokument jsem ještě neviděla. Svěrákova ironie a nadhled mě hrozně baví, je to opravdu Pan režisér. I přes komediální nádech mě v závěru trochu zamrazilo. "Máme jistotu, že se Ropák Bahnomilný v Červené knize ohrožených druhů nikdy neobjeví. Jeho životní podmínky se mohou jenom zlepšovat." ()
Ropáci sú také ritnaté potvory žijúce výhradne na extrémne znečistených a smradľavých miestach ( uholné doly, rómske osady, alebo poľské supermarkety ) a živiace sa gebuzinami na ropnej báze. Hlavne nech je to riadne mastné a vysokooktánové. Kedysi dááávno som to ako malý náhodou videl v telke a samozrejme som si myslel že je to naozaj naozaj. Potom som chvíľu len tak užasnuto sedel a tuho rozmýšľal o tom ako môže vôbec niečo také žiť. Dnes som na to náhodou narazil opäť a aj keď už dávno viem že ropáci sú len výplod fantázie, prišlo mi to rovnako fascinujúce, dobre natočené a vysoko zaujímavé. Bolo zábavné keď tam tí vedci kŕmili malého ropáčika benzínom z fľašky a nechali ho inhalovať dym z výfuku. Zaujímalo by ma či sú ľudia ktorí fetujú lepidlá nejako geneticky spriaznení s filmovými ropákmi, trebalo by to rozhodne preskúmať. ()
Galerie (16)
Photo © 40. Letní filmová škola
Reklama