Sansára
Samsara
Samsara
Samsara - Geist und Leidenschaft
Samsara
Obsahy(1)
Mladý budhistický mnich Tashi se po letech strávených v klášteře a meditacích rozhodne oženit s mladou dívkou Pemou a žít s ní na vesnici. Život mimo klášter je ale mnohem složitější než si myslel. Poznává sexuální vášeň, žárlivost, nevěru, zradu, mstu a bídu. Sám musí hledat odpověď na věčnou otázku, zda je důležitější zasvětit svůj život duchovnu (meditacím), nebo žít obyčejným životem plným emocí a citů, ve kterém je těžké najít hranici mezi dobrem a zlem. Natáčení tohoto filmu trvalo 7 let. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Vážení přátelé... tak tohlo jsem opravdu nedal...souhlasím s ostatními...Nudilo mě to i jako podkres k PC a to už je co říct... Neříkám,že je to blbý, ale pro mě osobně nekoukatelný... Opravdu silně východní film (jen pro otrlé budhisty) pro nás "zápaďáky" těžko žvýkatelný... (:o)) To takový Malý budha byl jinačí kafe... ()
Tento film se těžko hodnotí nezaujatě. Myslím, že každý si z něho odnese úplně jiné dojmy a na každého zapůsobí zcela jinak. Mně osobně je jeho téma velmi blízké a vůbec mi nepřipadá, že by v něm byla nějaká hluchá místa. Navíc je zasazen do opravdu nádherné krajiny, stačí se jen kochat. Jednoznačně plný počet hvězdiček.. ()
Na tomto snímku je nejhodnotnější jeho námět, bohužel scénář je šíleně rozvleklý se spoustou hluchých míst. Dost často jsem se tedy nudil. Též mi vadil hlavní hrdina Tashi, který pořád vypadal, že neumí do pěti počítat. Proto dávám pouhé 2*. O to víc si cením filmů jako Hymalaya, Pohár nebo ještě Travellers and Magicians. U Samsary to nezachrání ani celkem dobrá kamera. ()
Aby se vám Samsara líbila, musíte mít alespoň trochu vztah k duchovní tématice. Snímek ovšem trpí mnoha hluchými místy, rozhodně jej to chtělo razantněji prostříhat. Děj dostane spád až po hodině, kdy Tashi opouští klášter. Na filmu je znát, že Pan je hlavně režisér dokumentů – záběry jsou precizní, ale jaksi suché, chybí jim více šťávy. ()
Tento film můžeme hodnotit z více hledisek. Můžeme se nechávat unést dlouhými scénami, kochat se krajinou a rozmanitou kulturou lidí Tibetu. Na akční vypjetí scén, nebo složitý děj, můžeme rovnou zapomenout. Film je svým dějem předvídatelný od počátku až do konce. OBSAHOVĚ V SOBĚ FILM VŠAK NESE URČITÉ POSELSTVÍ. Na začátku filmu jsem si opravdu myslela, že se budu jen kochat, vypnu mozek a budu příjemně relaxovat, vydrželo mi to až do závěru filmu. Na film jsem se dívala s blízkým člověkem a právě obsah filmu v nás rozpoutal značně vyhrocenou genderovou rozepři. Nějak nás právě tento film rozdělil na dva tábory, stejně jako ve filmu bývalého mnicha a jeho manželku. Z mužského pohledu převládal názor, že je lepší opustit všechno, co si bývalý mnich vybudoval prakticky z ničeho, hmotné zaopatření, ba dokonce i rodinné zázemí svou ženu a syna, přetrhat všechna tato pouta a vrátit se opět k meditaci, která má hlubší význam, než povrchní lidský život. Když se nad tím tak zamýšlím, vlastně to samé udělal i sám Buddha, opustil ženu, aby se věnoval hlubšímu smyslu. Z ženského pohledu jsem soucítila s jeho zhrzenou manželkou. Na začátku čelila výsměchu celé vesnice, když jí s mnichem nachytali, tolerovala mu nevěru, nežádala vysvětlení, starala se o něj a jejich syna a nakonec měla opět čelit výsměchu celé vesnice, protože ji opustil, bez jediného slova. Z ženského pohledu v tom, ale není vidět ten hlubší smysl spasit celý svět. Odráží se v tom zodpovědnost, kterou žena má nejen za sebe, ale především za svoji rodinu. Oproti mužské ješitnosti a nezodpovědnosti, bylo tam krásně zachyceno, že sice mnich jde za hlubším smyslem (podle něho hlubším), ale sám je povrchní a nezodpovědný floutek, který nechá svou manželku napospas okolnostem, děj se, co děj. Takže nadále otázkou zůstává, co je povrchní. Jestli je povrchní obyčejný lidský život (mnichova teze), nebo jestli naopak vidíme, jako povrchnost, snažit se spasit celý svět na úkor svých bližních. ( Pemina a moje teze). ()
Reklama