Jiná liga

Původně jsem myslela, že se podívám na lehčí limonádu, ale překvapivě je to něco úplně jiného. Oba hlavní představitelé jsou moc fajn a nakonec jim jejich vztah docela věříte. Nedejte se odradit začátkem, kde hlavní hrdinka trochu leze na nervy a hlavní hrdina vypadá jako "nabušený" frajer., Konec mě trochu rozhodil, ale logiku měl. (07.10.2021)

Zápletka moc originálně nezní. Ale především díky hudbě, diblíkovské Ludovice a jejím přátelům, působí film v první půli zábavně. Ne vždy to bylo podpořeno verbálním humorem, který by mě oslovoval, protože cílovkou jsou tady spíš mladší ročníky, ale hlavní postava je moc fajn. Tvůrci dostali možnost vymodelovat svéráznou dívku, které moc času nezbývá, ale je s tím vcelku srovnaná. Taky je správně prdlá a oprsklá, protože vedlejším produktem faktu, že můžete brzy zemřít je, že na lži a přetvářku není čas. Ledaže.... by Martě na něčem tak moc záleželo, že by pravdu říct nechtěla. Je trochu zvláštní, že scénář pracuje s tím, že je Marta neatraktivní; příběh o ošklivém káčátku/housence, která se v motýla nezměnila. Přitom je Ludovica moc pěkná holka a má v sobě podobnou vnitřní krasu, jakou ukázala Audrey Tautou v Amelii z Montmartru. Ostatně asociaci s francouzským klenotem napomáhá jak hudba, tak šotkovství i mikádo Marty. Tvůrci toho umí patřičně využít a míchají vtipné momenty s romantikou. Ovšem v druhé půli na mě bylo té romantiky moc. Navíc klišoidní...to moc nemusím. Ale výsledný dojem mi to nezkazilo. Jiná liga je příjemná komedie pohybující se na hraně červené knihovny, ale v tom italském provedení a především díky výborné Ludovice, je to v pořádku. Pokoušet to ale dál nebudu a obě pokračování si nechám ujít. (09.03.2024)

Hlavní hrdinka příběhu, kterou zde hraje Ludovica Francesconi má sice krk jak antilopa, ale zároveň má něco do sebe, že i když se s její rolí život nemazlil, pořád ve Vás vyvolává údiv a baví Vás na její peripetie koukat. Milé, úsměvné, místy takové až magické, ale zároveň ničím obzvlášť zvláštní. Pořád ale možná díky té italštině hodně milé…a i to se počítá. (04.04.2022)

Svojim zjavom, výstrednosťou a osobnosťou mi Marta dosť pripomínala preslávenú Améliu z Montmartru. Príbeh je v podstate jednoduchý a viacmenej priamočiary, a dáva do kontrastu "nenápadnú" Martu a populárneho "princa Krasoňa" Artura. Hoci to dejovo nebolo žiadne terno, tak ten štýl ma celkom bavil, a veľmi pomohol k tomu, že film bol napokon vcelku atraktívny a zaujímavý. Každopádne, k Marte som si sympatiu akosi nenašiel a takéto excentrické osobnosti fakt nemusím. Ale ako film to ušlo, fajn na 3*. (26.08.2022)

Normálně se k hraným věcem moc nevyjadřuju, ale tentokrát cítím potřebu u další z řady shitty romantických komedií z netflixu, na které mě donutila koukat má sestra, udělat výjimku. Neskonalá škoda překrásného vizuálu, některých kouzelně napsaných scén a moc příjemné hudby na takhle tristní příběh. Hlavní hrdinka předestírá, že je hrozně ošklivým káčátkem (přitom je moc krásná a má - aspoň podle mě - akorát neslušivý účes) a trpí cystickou fibrózou (což už tu mimochodem bylo). V obsahu navíc stojí, že je „trochu podivínská“, což vás má low key varovat před nejvíc cringe stalkingem v historii filmu. Nah, není to cute, ani když to praktikuje rozkošná holka. Ve výsledku - možná ve vás „trochu podivínské“ nemocné děvče vzbudí nějaký druh lítosti, nebo i sympatie. Mně přišla povrchní, neskutečně toxická a bohužel mě ani nerozesmála. Ona myšlenka toho, že když je člověk jednou půlkou prdele na hrobníkově lopatě, tak má větší odvahu užívat si život naplno a beze strachu, je moc hezká, ale jde to dělat i líp, než očicháváním použitého ručníku a vidličky random rozmazleného, bohatého a rádoby úchvatně hot borce, který nestojí za nic a i tak hlavní hrdinku ve všem převyšuje - to je jen smutné. (04.09.2021)