La Femme d'à côté
Žena od susedov
The Woman Next Door
The Woman Next Door
The Woman Next Door
Režie:
François TruffautKamera:
William LubtchanskyHudba:
Georges DelerueHrají:
Gérard Depardieu, Fanny Ardant, Véronique Silver, Henri Garcin, Michèle Baumgartner, Roger van Hool, Philippe Morier-Genoud, Muriel CombeauVOD (1)
Obsahy(1)
Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. (oficiální text distributora)
Recenze (64)
Také jste nechápali frázi "nemohou žít ani spolu, ani bez sebe"? Podívejte se na Ženu od vedle a pochopíte. Všechno nám jakoby mimochodem vypráví jedna stará dáma. Vypráví příběh muže a jakési ženy od vedle. Ženy, kterou ten muž kdysi znal. Ženy, kterou miloval. To vše se dovídáme jaksi podivně a po částech. Pro hlavní role snad ani nešlo vybrat živočišnější a podivně charismatické představitele, než je Ardant a Depardieu. Jako konec nešlo vymyslet nic syrovějšího a impulzivnějšího. Člověk pak musí sedět, jako zařezaný a dívat se na obrazovku s titulky. ()
Vynikající psychologické drama, v němž září oba hlavní představitelé. Gérard Depardieu potvrzuje opět své kvality a řadí se bezesporu k největším francouzským hercům. ()
Námět velké spalující vášně, které se hrdinové nedokážou vzepřít. Skvělé herecké výkony. hudba, která odpovídá náladě a vnitřnímu napětí. Proč tedy jen dvě hvězdy? Nudila jsem se, film se vlekl, statická kamera jen zřídka zabírající zblízka (snad kromě Fanny Ardant), obrazy jak vystřižené z amerického seriálu. pohled je stále z odstupu, přesně tak, jak by asi dokázala o něm vyprávět osoba z blízkého okolí. Ale pak bych potřebovala mít i šíři záběru větší, chtěla bych se více dozvědět o tom, jak se s touto situací vyrovnávají manželé milenců... A k tomu ne příliš zdařilý český dabing, za což samozřejmě tento snímek nemůže. Uvědomila jsem si, že jsem ten film docela nedávno už viděla, přesto ve mne nezůstalo z něho vůbec nic. Nějak ke mne sdělení tohoto snímku nedokázalo proniknout. ()
Jelikož je toto můj první Truffautův film, nemohu ho srovnávat s jinými jeho filmy. Co mě ale přišlo, že poněkud tlačil na pilu. Jakoby chtěl z diváku dostat spoustu emocí, ale poněkud násilným způsobem. Francouzské filmy mám ráda proto, že jsou často daleko opravdovější než film například Americké. Nesouvisí to jen s hereckými výkony, ale spíše s celou atmosférou a takovým lidštějším pojetím. Ukázal nám že láska dokáže zabíjet. Šílená je ta představa že nemůžete být s někým koho milujete, protože víte že to jednoduše nejde, ale nejde být ani bez něj, protože to neskutečně bolí. To vystihl krásně. Jak Mathilda řekla "říká mi že bych měla otočit stránku, ale neví že ta stránka má sto kilo" to bylo pěkný. A opravdový. Depardieu byl v této roli v podstatě muže dvou tváří velmi přesvědčivý. Taky mi bylo dost líto Bernardovi ženy, přesto že jsem příběh hlavní dvojice prožívala. Mělo to co do sebe, ale možná to bylo až příliš křečovité. ()
Fanny Ardant je nádherná žena od vedľa,Depardieu má šarm a pod taktovkou Truffauta je ich sebazničujúca láska uveriteľná a niekedy sa ťažko hľadá správna cesta,tak aj tragický koniec milencov je reálny.Film má francúzsku voňu. ()
Když si čtu některé komentáře k filmu, který byl pro mě spolu s filmem Fanny a Alexandr jedním z nejsilnějších filmových zážitků mých studentských let, říkám si, že jejich autoři film vůbec nepochopili. Triviální, kostrbatý, nemastný, neslaný jsou pravým opakem toho, jaký film opravdu je. Těm, kteří se na film budou chtít podívat, mohu jen poradit, aby to udělali a věřili svému vlastnímu úsudku a prožitku. Film je dnes 39 let starý a přesto tak nepůsobí. Je to příběh, který se může odehrát v jakékoliv době a jehož protagonistou může být kdokoliv z nás. A to je možná součást jeho kouzla. ()
Harlekýnový příběh je vyprávěn mnohem nudněji než harlekýnově. Přepjaté dialogy, stejně přepjatý konec. POkud 400 Blows v průběhu času nabylo lesku, tenhle počin si s sebou nese efekt opačný. ()
Jeden z nejlepších Truffautových filmů, dá se na něj koukat znova a znova, a vždycky vás vtáhne do děje. Dále výborní herci i příjemné venkovské prostředí...Není co dodat.... ()
Anatomie destruktivity obsažené v šílené vášni, která je silná jako smrt. Film je jedinečný v tom, že z pozice neutrálního sousedského pozorovatele odhaluje jen malou část příběhu a my se musíme domýšlet, co všechno se přihodilo "kdysi", "mezi řádky" a "kdesi v hlubině jejich srdcí", přičemž sledujeme jen letmý a útržkovitý povrch. Hrdinové trpí tím, co všechno mezi nimi zůstalo nevyřčeno a nevyřešeno a stále to z minulosti "vyhřezává". Oba dva vidí jako rozumné všechno skončit, a tím si uchovat duševní zdraví. Ale obrovská nevědomá potřeba říká, že "to něco" stojí za to, i kdyby měli o všechny zbytky zdraví a rozumu přijít. Asi jako feťáci Heroinu. Námětem připomíná Polanského Hořký měsíc. Líbí se mi, co říkají oči Fanny Ardant, když poprvé uvidí Gérarda Depardieu. Skvostný film. Je tam cosi v náznacích, co je silnější, než ve všech jiných filmech o lásce. ()
Žena od vedle, příběh ze sousedství, jakých se kolem nás děje plno, jen (naštěstí) nekončí tak fatálně. Končí daleko častěji jako příběh paní Jouveové, která je vypravěčkou a nepatetickou komentátorkou. Civilní a přitom velmi francouzské pojetí spalující vášně mezi dvěma lidmi, kteří nemohli být ani spolu, ani bez sebe. Ještě vcelku štíhlý a mladý Gérard Depardieu a úchvatná tajemná osudová žena Fanny Ardant. ()
Romantický příběh připomínající středověkou romanci o osudové lásce dvou lidí, kteří nedokážou žít spolu, ani bez sebe. Truffaut tento intimní vztah s osudovostí protlačuje na povrch vzájemných poměrů a provádí invertní vyjádření hořkosti, která namísto zapomnění a lhostejnosti nabývá hluboce romantických kvalit. Tragická filmová ilustrace, jenž je mnohovrstvená a skvěle zahraná. ()
Velké city po francouzsku, prkenný Depardieu, samá prázdná fráze. Nebo si jen Truffaut s námi hraje?? ()
Depardieu hrál perfektně, jeho nejlepší výkon, který jsem viděla. Možná bych odstranila nebo umenšila osekaný příběh paní Jouve, zbytečně fungoval jako příklad pro Mathildino jednání. ()
Toto mě trochu minulo. Ta citová rozervanost a osudová vášeň mi připadaly spíš legrační než dramatické. ()
Velmi dobré. Spalující vášeň, dva lidé, dva milenci a nezvratný osud. ()
Azda jediné negatívum filmu, a to určite so mnou mnohí suhlasia je, že od začiatku mi bolo jasné o čo ide a ako sa to skončí...vo chvíli keď Fanny Ardant došla s tým svojím mužom do nového domu. Už len z toho, že taká superžena sa nikdy nedá dokopy s takých dedkem...aj keď v Americkej noci to tak tiež bolo...No asi Truffautove skúsenosti boli predsalen väčšie ako tie moje...Ale inak super snímok...Odporúčam! ()
Poslední období Truffautovi tvorby se vyznačovalo hodně kritizovaným formalismem. Mě osobně se to ale líbí, protože i když ten film je natočený formálně, je z něj pořád cítit něco zvláštního. Něco ten film odděluje od klasické francouzské produkce vyprávějících o mezilidských vztazích. Je to právě ten truffautovský formalismus (= "běžné" téma natočené běžnou formou, ale plné filmových odkazů a v dálce lehkých odkazů na "novou vlnu", čímž se vytváří zvláštní útvar - je to něco podobného jako když Tarantino natočí film ve stylu Jackie Brownová). Celý film se cítíte, jako kdyby jste koukali přes ulici, co se děje u Vašich dvou sousedních domů. ()
Film mě nadchnul kdysi dávno, dlouho sem přemýšlela čím, asi vedle výborného hereckého výkonu Fanny Ardant, bez zbytečných gest a emocí a dále vynikajícím dabingem, hlas slyším dodnes, a pak v neposlední řadě, závěrečným mottem , kterému jsem v té době dobře porozuměla, a to "Ani s tebou, ani bez tebe". ()
Niektoré vzťahy sú skrátka osudové. Vynikajúca milenecká dráma so skvelou Fanny Ardant a Gerardom Depardieu. ()