Tetsuo

Přestože používá daleko méně expresivnějších a extrémnějších prostředků, je pro mě třeba takový Lynch mnohem více sugestivní. Možná za to tentokrát může i délka, která pouhým a neustálým opakováním výsledný dojem spíš ubíjí. Tím ale v žádném případě nechci říc, že každý filmový fanoušek by si tady nemohl otestovat své divácké hranice! (19.10.2006)

Ty Japonce to nepochybně baví. Biomechanická nákaza, nekompromisní přeměna a ženská nenasytnost ve všech formách. Vynikající hudba se prolíná s těžkou, nicméně výbornou experimentální režií a stejně těžkou linií příběhu. Tsukamoto mi přijde jako takový japonský Švankmajer, který si to ovšem dělá hooodně po svém. Atmosféra i nekontrolovatelná situace proměny stále skvěle graduje. Nelehká ovšem velmi kvalitní podívaná. (28.01.2013)

Experimentální, cyberpunkový, surrealistický film japonského tvůrce Shinya Tsukamota o úředníkovi, který se začne měnit v kov, vypráví zdánlivě lineární děj, který se ale mnohdy vrací sám v sobě, přičemž pozůstatky z narativních odboček mají vliv na hrdinu i posléze (když se dostal někam, kde se mu změnila ruka v ošklivý kovový pařát, a pak extrémně zrychlenou zpětnou jízdou kamery "zacouval" film i s ním zpět, ocitnul se sice na stejném místě jako předtím, ale pařát mu už zůstal). Úředník se ale neprojevuje v esteticky líbivou kovovou kostru na způsob terminátora, ale v beztvaré monstrum, které během své transformace musí prodělat fáze obrovské bolesti, ale stejně se na konci "cítí skvěle". Zneklidňující, těkavý, hyperrychlý a recepčně náročný film ale fascinuje nespoutaností, s jakou porušuje veškerá pravidla. (13.01.2006)

Surrealismem prodchnutý snímek o proměně mladého muže v železné monstrum těží ze znepokojivosti, kterou působí na diváka. Té je dosaženo jednak za pomoci explicitních scén násilí a sexu, hlavně ale formálními prostředky: kontrastní a roztřesená černobílá kamera, často rámující ve velkých detailech, frenetický střih, industriální nediegetická hudba, hlasitý řev kovu, stroje nebo lidského hlasu, švankmajerovské animace – to vše jsou prvky, které jen prohlubují subjektivizaci s hlavním hrdinou a tím zesilují emoční rezonanci snímku. Vzhledem k prakticky neexistenci narativní linky a častému opakování některých prvků je však stopáž dlouhometrážního snímku příliš velkorysá a zbytečně unavuje... (09.06.2011)

Lehce šílený film o muži jehož tělo začne obrůstat kovovými součástkami. Animacemi kovu a stylem mi trochu připomína Švankmajera, Věc a tvorbu H. R Gigera - k tomu přidejte zběsile industriální hudbu, epileptický střih (často jen stroboskopický sled obázků) a máte film zběsile originální, zběsile zajímavý... a zběsile krásný. Škoda jen že mohl být tak o (poslední) třetinu kratší, takto ji zachraňuje jen rozmilá pointa. (13.05.2006)