鉄男II／ＢＯＤＹ ＨＡＭＭＥＲ
Režie:
Šin'ja CukamotoScénář:
Šin'ja CukamotoKamera:
Šin'ja CukamotoHudba:
Čú IšikawaObsahy(1)
Shinya Tsukamoto pojal pokračování svého kultovního filmu z roku 1988 TETSUO jako remake původní ideje s rozmáchlejší výpravou na barevný materiál.
Pozoruhodný žánr cyberpunk nás přivádí do industriálního Japonska a předvádí přerod muže ve stroj. Hlavnímu hrdinovi unese podivný robotický gang syna a on se v touze po pomstě mění ve vraždící stroj, v podobě kovové noční můry. Tsukamoto surově kreslí ocelovým štětcem ty nejbizarnější vize spalující džungle moderního světa.
Celým filmem tak pluje poetika oživlých drátů, rozevlátého kovu, krve a snů.
(Zrzunda)
Recenze (36)
Oproti jedničce jsem tedy zklamán. Zmizely surovost, syrovost, špinavost a industriální surrealismus. Černobílá kamera jedničky ještě více umocňovala všudypřítomný kov a jakési odlidštění. Dvojka se posunula do stravitelnější béčkové roviny, pro mne však ztratila původní kouzlo. Užvaněné civilní pasáže dělají snímek delší, než ve skutečnosti je. Za pochvalu tak stojí jen souboje, kterým zůstalo cosi ze Švankmajera i původního filmu, a záběry na futuristickou a chladnou architekturu. Trojku snad raději vynechám... ()
Pôvodný TETSUO mal u mňa ešte horšie hodnotenie. A nie preto, lebo to bola kravina, ale preto, lebo som to nepovažoval za film, ktorý by ma upútal niečim iným, ako totálne vyšinutou atmosférou a hnusnými ( rozumej drsnými ) trikmi. Toto pokračovanie je na tom lepšie len z toho pohľadu, že tvári viac ako Film a nie ako experiment. Je priehľadnejší a ucelenejší. Ale viac nič. ()
V podstate išlo o voľne spravený remake pôvodného filmu len Šin'ja Cukamoto mal na to viac peňazí. Bolo to dejovejšie, šialenejšie, akčnejšie, dynamickejšie. Rovnocenne sa tu stretli tri žánre – bodyhoror, temné scifi a akčný film. Ku tomu industriálny dizajn, skvelá hudba a depresívna pachuť. Opäť skvelé dielo! ()
Tetsuo povýšil na zvráteného hrdinu. A ubralo mu to na sile. Prvý Tetsuo bol nepríjemný distopický a deštruktívny experiment. Tu sa nachádza aj nejaký ten príbeh. Ten mi v zásade nevadil a rovnako ani ďalšie Cukamotové vizuálne kreácie, len akosi postrádali originalitu jednotky. S hrdinom sa stále nevieme stotožniť, ale už to nemôžem považovať za experiment. Je to menej nepríjemné, menej strašidelné. Farebné filtre umocňujú niektoré scény - hlavne chladne modrá dodáva prázdnote rozpadnutých budov postapokalyptický nádych, ale aj napriek pozerateľnosti som čakal väčšiu pecku. A hneď po výslednej pointe - v rámci toho že sa tam furt niečo deje aj pomerne dobrej- sa film úplne rozpadne a posledné minúty sú akýmsi významovým doznievaním v ktorom som nevidel veľký zmysel. Ak sa dakedy dostanem k tretej časti som zvedavý ako toto všetko zakončí, keďže Body Hammer je v zásade upravená variácia na jednotku. ()
Druhý Tsukamotův kousek o přeměnách lidí v kovová monstra mě oproti geniální a šílené jedničce moc nenadchl. Industriální nářez se přetavil v industriální nudu protkanou zmateně natočenými honičkami a ozvučenou monotónním metalem. Z lidí místo kovových součástek vylézají kanóny, tudíž se ve filmu pálí o stošest. Kdybych neviděl první díl, byl bych z Body Hammer možná odvařený, ale takto mi to přišlo ukrutně zdlouhavé a nezajímavé, s téměř žádnými inovativními a osvěžujícími prvky. 5/10 ()
Galerie (7)
Photo © Kaijyu Theater
Reklama