Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Petr Čepek v příběhu z doby, která nepřála ani lásce, ani soucitu. Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou, která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu...
První barevný film režiséra Františka Vláčila podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera je hlubokou sondou do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se. Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno. Vrcholné herecké výkony předvedli Petr Čepek a Emma Černá v hlavních rolích.
(Česká televize)
Recenze (246)
Jedna sa o film pre narocneho divaka, na hlboke zamyslenie. Atmosfera filmu mi dost pripominala hru Pathologic, kedze je dost silna, opustena, s malo dialogom a vela podobnosti. No ako Pathologic, nie je to atmosfera ktoru by som chcel vyhladavat v hociakom umeni, ci uz film, hra, kniha, hudba. ()
Obsadenie bezchybné, po pozretí som si prečítala aj knihu, nakoľko som sa snažila presnejšie pochopiť zmýšľanie postáv, čo prostredníctvom filmu nie je úplne možné a v závere je zle rozumieť ten preklad. Nedalo by sa hovoriť o láske, skôr o bolesti, osamelosti a hre osudu. Pred-záver je urobený vo filme dokonca zaujímavejšie, ale inak mu trocha škodí, že sa drží knižky aj v takých tých nudných, zdĺhavejších detailoch typu "kráčala po schodoch, svetlo dopadalo tak a tak" a veľmi sa to tiahlo, takže som sa občas pomerne dosť vrtela na stoličke. Neviem či to dokážem pozerať viac krát, z takýchto filmov zostáva ťažko na duši. Inak nezabudnuteľné, ale aj tak akosi neviem dať viac ako priemer. ()
Tak smutná i tak krásná... ()
Vzhledem k tomu, že je film natočen podle stejnojmenné novely, čekala jsem další poválečnou variaci na téma zakázané lásky. Zde se podle mě spíš jednalo o koexistování obyčejných lidí a zoufalou snahu nebýt sám. Bohužel na můj vkus se děj až moc vlekl a postrádal dynamiku. Nejsem fanouškem pomalých filmů. Také bych ocenila titulky u německých pasáží, protože jsem nebyla vždy schopna rozklíčovat, co se děje. Byla jsem vlastně nedobrovolně vtažena do jejich reality dorozumívání, v tomto případě spíš nerozumění. Musím ale uznat, že strohost a komornost scén a dialogů dodaly autentickou mrazivou náladu situace. Za to samozřejmě vděčíme i dechberoucí práci protagonistů hlavních postav s mimikou a schopností vynést emoce na povrch a jakýmsi způsobem komunikovat bez užití slov. Navíc černobílý konec byl efektivním završením filmu, jakoby bývalý voják ztratil zbytek barev života, protože zůstává sám. ()
Co asi může vzniknout spojením komunistickýho prostředí a tématu odsunu Němců? Správně, tendenční a totálně nudná blbost, která nedává ani jeden podnět k přemýšlení. Vláčila považuju za avokádo českýho filmu, všemi milovanej, přeceňovanej, ale ve skutečnosti úplně bez chuti. Tu hodinu a půl času mi už nikdo nevrátí. ()