三更
쓰리
Three
Obsahy(1)
Režiséři Číny, Koreje a Thajska spojili svůj talent v souboru tří hororových povídek. Povídka korejského režiséra Ji-un Kima se točí kolem ženy, která se po nehodě probudí se ztrátou paměti a snaží se najít cestu domů, zatímco její muž zjišťuje, že se jeho manželka někde ztratila. Thajská část filmu rozjíždí příběh o nenávisti a závisti ve spolku kočovných kejklířů, o zdobených loutkách thajského loutkového divadla a s nimi spojenou zlou kletbou. Poslední příběh z téměř vybydleného komplexu v Hong Kongu pojednává o léty ošlehaném policejním detektivovi, který se sem se svým synem přestěhuje a jejich jedinými sousedy jsou ne zrovna společenský lékař s nemocnou manželkou, která nikdy nevychází z bytu a holčička v červeném, se kterou si policistův syn chodí hrát. Tři příběhy ze tří odlišných asijských zemí spojuje tajemno a nadpřirozené motivy, vycházející z mrazivé reality současné společnosti. (GigaPudding)
(více)Recenze (14)
Tak tohle mě nechytlo. První povídka je tak průhledná, že nejdéle do deseti minut člověk přesně ví, oč zde běží a natočený je to tak táhle a nudně až to bolí. Už první "scéna" kdy se kamera cca dvě minuty přibližuje k ležícímu chlapovi na pohovce dává najevo jaké tempo povídka bude mít - 1* Thajské panenky ve druhé povídce jsou o chlup lepší, ale rozhodně je nepotřebuju nikdy vidět znova - 2* Třetí povídka je nejlepší, ale v dost bídné konkurenci se dá říci, že mezi slepejma je jednookej král a opět to není nic dech beroucího, navíc opět předvídatelné - lepší 2* ()
Povídkový film Three od režisérů thajska, hong kongu a jižní koreje mnohem spíš tíhne k tomu druhému z žánrového zařazení horor/mysteriózní, což by mohlo plno diváků zklamat, pokud čekají nějaké bafání a podobně. První povídka v pořadí jsou korejské Memories. Memories samy tak trošku ještě nahrávají těm, kteří čekají spíš víc lekací příběhy, protože rozjezd je dost takový šokový ať už jde o hudbu nebo náhlé bafání. Nakonec je z toho ale velmi takový napjatý a neklidným dojmem působivý příběh, kde člověk jako asi odhadne brzo kdo je kdo, ale otázkou pořád zůstává jak a proč, což je pořád ještě zajímavé a hlavně je to natočené tak, že s nečekanými střihy, úhly a pohyby kamery to působí takovým vystresovaným dojmem, takže zábava :). Další v pořadí je thajský příběh o prokletých loutkách s názvem The Wheel. Tohle je s přehledem nejslabší příběh ze všech tří, protože směřuje odnikud nikam, prakticky jako nemá hlavní postavu a vždycky jde jen o to, že někdo z té skupinky tradičních thajských cirkusáků něco zlého provede nebo se na někoho špatně podívá, aby byl tímto jako označen za příštího kandidáta na trest prokletých loutek a kletba se hned v další scéně dá do chodu. Víc v tom jako není a celé je to tak nějak bez atmosféry, ikdyž ty loutky jsou pěkné :). Poslední příběh tu je hong kongský Going home. Ten je ze všech tří nejmíň hororový, ale mě se líbil hodně, protože zaprvé je tam Eric Tsang a za druhé je to velmi zvláštní nadpřirozený příběh, u kterého divák v první půlce vůbec neví co ho čeká a v té druhé zas neví kam to vlastně směřuje, aby byl závěr docela i překvapivý. Going home tak trochu využívá prvky určitých hororových podžánrů, ale pracuje s nimi tak trochu nehororovým způsobem, aby z toho udělal nakonec docela působivý tajemný příběh s trochou melancholie k tomu :). Takže ve výsledku je Three zábava, ale určitě je to mnohem míň horor než jak asi někteří můžou čekat. ()
Nebudu tvrdit, že „Saam gaang“ je snímek, který je naprosto převratný, ale spíše řeknu, že Asiaté jsou schopni natočit krátké filmy, které jsou konzistentní, drží pohromadě, jsou dějově uzavřené a hlavně fungují jako horory. Tohle není snaha pobavit, ale snaha člověka vyděsit, sáhnout mu do duše a ukázat mu, jak je to tam venku černé, jak je to hnusné. Pěkná ukázka depresivních hororů, které jsou zbavené přílišné výstřednosti. ()
Tři hororové povídky: Memories - Japonsko -- "kruhovina" jako hrom, vydařená, krutá a setsakra strašidelná - 90 % The Wheel - Thajsko - skok do thajského zmateného pojetí vyprávění o prokletých loutkách plné tanečků, jedna či dvě podařené hororové scénky, jinak docela opruz - 40 % Going Home - HongKong - horor měnící se v mysteriozní příběh, nicméně nijak násilně a s příjemně lehce překvapivým koncem -70 % Suma sumárum - 66 % a zaokrouhlíme na slušných 70 % ()
Snímok skladajúci sa z troch poviedok od troch odlišných režisérov. 1. MEMORIES: Say navštevuje psychológa, nakoľko ho neustále prenasledujú vidiny jeho zosnulej, milovanej partnerky. Aké su príčiny? Ničím výnimočná ducharina zaujímavá najmä myšlienkou, zrejmou už v jej pomenovaní. Potešia dve lakačky - 50%. 2. THE WHEEL: Majster Tao leží na smrteľnej posteli. Svoje bohatstvo nadobudol vlastnením "bábok" umenia Khon. Tie, podľa legendy "žijú" svoj vlastný život predchádzajúceho majiteľa. Kto sa ich zmocní násilím, bude prekliaty. Originálna, no bohužiaľ nudná ducharina so slabunkou atmosférou - 40%. 3. GOING HOME: Príslušník polície Chan sa spolu so synom nasťahujú do obytného domu, určeného na zbúranie. Jedného dňa sa po jeho synovi zľahne zem. Jediný, kto by mohol vedieť kde sa nachádza, je sused žijúci naproti. Tak ako predošlé poviedky, ani táto neohúrila. Zaujme len príbehom - 45%. Celkový dejom z filmu je veľmi slabý. Pre milovníkov hororu je Saam Gaang stratou času - 45%. ()
Reklama