Muž s kinoaparátem

Dost by mě zajímalo, co by Vertov řekl na tu moderní hudbu, ale novátorovi v něm by se zřejmě líbila. Nebudu psát, to nejen zde mnohokrát zaznělo, že je to skvělý dokument. Jen podotknu, že na obě fáze balení cigaret bych dokázala koukat i mnohem déle, to bylo téměř fascinující. Ten záběr na kola ujíždějící lokomotivy je hodně frajerský. (08.05.2019)

Fascinující záležitost, která i na druhé zhlédnutí uhrane. Sledování tohoto nadčasového (či spíše nečasového) filmařského experimentu v člověku probouzí nevídané množství asociací - tvůrce zde nechává nahlédnout do dynamického života tehdejší sovětské společnosti, ale na svou dobu rovněž udivuje i nebývalou šíří svých experimentálních postupů. Uvážíme-li, v jakém roce to bylo natočeno (ze stáří snímku mj. plyne rozrušující vědomí toho, že nikdo ze zachycených účastníků tohoto filmu již dávno nežije), můžeme jen žasnout, jak vzrušující zprávu o své době nám tento milník kinematografie zanechal. Spousta záběrů je zcela fascinujících - nesmírně zalidněné ulice a pláže, dopravní ruch zcela srovnatelný s dnešními poměry, dobová móda, zvyky, obchody, veřejná doprava, nejrůznější lidské profese, architektura, dopravní prostředky... vše je zde zachyceno s nebývalou mírou autenticity a bezprostřednosti. Dziga Vertov natočil velkolepou oslavu filmového voyerismu - a já bych si strašně přál, aby někdo natočil něco podobného i v naší současnosti, byl by to skoro jistě můj oblíbený film. (22.02.2015)

Oslava kinematografie v tom nejširším slova smyslu. Dziga Vertov a Michail Kaufman natočili v roce 1929 film, který nejen že zásadním způsobem zformoval a otevřel dokumentární žánr širokému publiku, ale přinesl i do té doby nevídaný univerzální filmový jazyk plný revolučních postupů v práci s kamerou a střihovou montáží, navíc zcela oproštěn od vlivu divadla a literatury. Je až s fascinujícím podivem, že i více než devadesát let od své premiéry Muž s kinoaparátem stále funguje na všech úrovních a přináší významově nesmírně silný a divácky strhující zážitek. Nelze si pomoct, ale když zařadím toto "experimentální" dílo sovětské avantgardy do kontextu světové kinematografie (němé i zvukové) oné doby, jeví se mi Vertovova "symfonie velkoměsta" jako z jiného světa; zejména pro své nadmíru modernistické metody snímání, narace a nabuzení dojmu jednoty celku. Střihová montáž je zkrátka tak geniální, že dohromady utváří kompaktní filmovou podívanou, připomínající ódu na život, která zákonitě povzbudí i dojme každého milovníka filmu. Vertov svůj snímek sice prezentoval jako experimentální počin, ale i tak je nanejvýš jasné, že velmi dobře věděl co, proč a jak hodlá pomocí své filmové kamery vyjádřit. Není co vytknout. Muž s kinoaparátem pro mě nyní představuje jedno z nejvýznamnějších a nejpřínosnějších děl filmové historie, kterému jsem moc rád podlehl. 100%. Hollywood byl možná vždy "továrnou na sny," ale Muž s kinoaparátem je žhavým důkazem toho, že sovětský film 20. let byl "továrnou na filmové postupy." (30.01.2022)

Bez vysvětlujících titulků, bez příběhu, vlastně bez lecčeho, co by člověk čekal, a přitom tak uhrančivá a strhující záležitost. Hodinu a sedm minut jsem na Muže s kinoaparátem civěl v němém úžasu. Mimochodem viděl jsem verzi s hudbou Alloy Orchestra, která byla vážně skvělá, ale jsem rád, že existují ještě další soundtracky. O důvod víc, proč se k tomuto filmu (o filmu) vracet.__P.S. V řadě scén jako bych poznával inspiraci pro Reggiovu Koyaanisqatsi. Náhoda? Stěží. (13.05.2014)

Vazim si Dzigu Vertova ako talentovaneho kameramana, niektore zabery boli unikatne na rok 1929, kedy tento film vznikol, ale nemozem dat vyssie hodnotenie, pretoze mna to unudilo takmer k smrti a kazdu chvilu som sa dival na minutaz, kedy to skonci a to nie je dobre. Asi sa cudujete, preco som sa teda rozhodol pozriet si tento dokument. Dovody su dva: Vysoke hodnotenie a 190. miesto v topke rovna sa = velka zvedavost. Nabuduce si musim davat väcsi pozor pri vybere niektorich filmov, predovsetkym dokumentarnych filmov. Takze sorac Dziga. (05.08.2011)