foto

Alexander Třebovský

  • nar. 27.2.1876
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 26.3.1935 (59 let)
    Drahovo - Holice, Podkarpatská Rus, Československo

Biografie

Alexander Třebovský se narodil 27. února 1876 v pražských Uršulinských kasárnách jako Alexandr Nerad do rodiny rakousko – uherského důstojníka. V Bělé vystudoval reálku a lesnickou akademii, přesto se ale rozhodl věnovat divadlu. V letech 1895 – 1910 získával divadelní praxi u venkovských kočovných společností Ladislava Chmelenského, K. F. Štětky, V. Housy, Ferdinanda Kaňkovského a J. Blažka.

Pak odešel do „kamenných“ divadel, kde se angažoval nejen jako herec, ale také jako divadelní režisér: brněnské Národní divadlo (1910 – 1912), Švandovo Intimní divadlo v Praze (1912 – 1914) a Divadlo na Vinohradech (1914 – 1917).

Svoji dráhu zakončil v pražském Národním divadle (1917 – 1932), kde setrval až do svého odchodu na odpočinek. Přesto během svého angažmá v Národním divadle hostoval v titulních úlohách na scénách u ochotníků, ve venkovských kočovných společnostech a po venkově. Nezapomněl ani pomáhat pražským loutkářům.

Po svém odchodu na odpočinek se věnoval hlavně filmové práci. Na některých divadelních prknech používal též pseudonymu Lexa Darén. Alexander Třebovský byl jedním z významných českých představitelů expresionistického divadla. Využíval svůj umělecký temperamentní intelekt, jenž byl hlavně ve výrazu neklidně nervózní, v groteskní nadsázce a neklidné expresivní zkratce.

Vrcholu dosáhl na Vinohradech, po svém příchodu do Národního divadla jeho postava odcházela do pozadí pro úkoly malých a epizodních roliček. Jako herec s citem pro „strindbergovskou dramatiku“ vytvářel role všech možných směrů, citů a charakterů. Z postav si př. uveďme: Dr. Schöna („Lulu“), Pana Maskeho („Snob“), otce („Otec“), Suffolka („Alžběta Anglická“), Votrubu („Na Valdštejnské šachtě“), Dobčinského („Revizor“). Jako divadelní režisér upřednostňoval dramata Henrika Ibsena, Hermanna Bahra a Augusta Strindberga.

Do českého filmu vstoupil poprvé dva roky po angažování do činohry Národního divadla. Nejdříve si zahrál psychiatra MUDr. Klára v nedochovaném dramatu Miloše Nového YORICKOVA LEBKA (1919) s Milošem Novým, Evou Vrchlickou a Eduardem Kohoutem v titulních úlohách. Do konce filmové němé éry se ještě uplatnil jako pokladní Sejkora v dalším nedochovaném snímku ZLATÝ KLÍČEK (1922) Jaroslava Kvapila podle námětu Karla Čapka, Šťovek v Pražského dramatu BATALION (1927) s Karlem Hašlerem a titulní starý křivopřísežník a sedlák Tomáš Záhoř v BOŽÍCH MLÝNECH (1929) režiséra Josefa Medeotti – Boháče.

Ve zvukové době 30. let se uplatnil jako člen Napoleonovy (Vlasta Burian) družiny (český a německý C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK), soudní rada Václav Jäger (TŘETÍ ROTA), ředitel divadla Marek (PUDR A BENZIN), Krištof Hrubý z Dražinova (PSOHLAVCI), strýc Felix (KARIÉRA PAVLA ČAMRDY), předseda soudu (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ), tajný Bretschneider (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), vrchní hejtman rada Michael Maxa (ZAPADLÍ VLASTENCI), předseda senátu (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC), hajný Vavruch (ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT), hrabě Quido Bertran Lubecký (V TOM DOMEČKU POD EMAUZY), c. k. loterní kancelista Madras (U SNĚDENÉHO KRÁMU), děda Kučera (SVÍTÁNÍ), předseda senátu JUDr. Sodomka (S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI), komorník Holoušek (MADLA Z CIHELNY), policejní rada Guth (POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI), hajný Mrština (ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ), starosta Rohan (ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ) a bankéř (HEJ – RUP!).

I když roku 1933 hrál v sedmi filmech, šlo většinou o malé roličky. Často spolupracoval s režisérem Martinem Fričem a na projektech s Vlastou Burianem. Filmový diváci se s ním mohli rozloučit téměř dva měsíce po jeho smrti v postavě generálního ředitele Havlíka ve ztracené komedii Jana Svobody KOHO JSEM VČERA LÍBAL? (1935).

Psychické a duševní poruchy, problémy a nevyrovnaná povaha ho donutily k odjezdu z Prahy. Odešel roku 1935 (několik málo dnů před svojí smrtí) na tehdejší Podkarpatskou Rus, do Urgolky u vesnice Drahovo – Holice. Zde se usadil ve srubu a žil s několika chovnými psy.

Toto „dobrodružství“ se mu nakonec stalo osudným. Zahynul při nehodě za nejasných okolností při honu na černou zvěř 26. března 1935 v zapadlé podkarpatské Urgolce u Drahovo – Holice, pouhý měsíc po svých padesátých devátých narozeninách. Dodnes jeho smrt nebyla uspokojivě vyřešena a objasněna.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace