Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Staropražský příběh o neuváženém sňatku... Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil Ignát Herrmann řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román "U snědeného krámu" o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu Václava Wassermana, kameramana Václava Vícha, spoluautora hudby Karla Hašlera a režiséra Martina Friče. Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje František Smolík, vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru Antonie Nedošinská s Elou Poznerovou, vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i Vlasta Burian v roli alkoholického rytmistra Kylliana. (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

Nach 

všechny recenze uživatele

Táhlé, ale skvěle zahrané a hlavně netradiční. Hlavně Vlasta Burian ve vedlejší roli, která má sice komické prvky, ale jinak je skrz na skrz... ožrala. František Smolík exceluje na výbornou a ani ostatní herci se nedrží pozadu. Skoro až mám chuť napsat, že tento snímek předběhl svou dobu. Nebýt té místy zdlouhavosti, určitě bych šel o hvězdičku výše. 75% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v květnu 2020. U snědeného krámu je filmový fejeton, narušující stereotypy kupecké vypočítavosti a zdání idyly sousedské soudržnosti. V pojetí Martina Friče se příběh stává spíše tragikomedií, byť já bych raději existenciální rozměry, ale doba měla jiné potřeby a odlišný tvar. Ignát Herrmann byl znám především jako humorista a filmovou podobou svého nejvýznamnějšího literárního díla zajisté nebyl zklamán. Filmový fejeton o nešťastném osudu jedné dobrotivé lidské duše se může pyšnit poetickou kompoziční skladbou obrazů, zhutňují atmosféru, rozněcují emoce i niternou úzkost. Čistá láska je ideálem, zdá se být tak blízko a přímo u rozpálených pocitů, láska je rozčarováním a zahanbením, láska je též zradou a završením konečné prohry. Smutnou obětí společenského zneužívání je Martin Žemla (zajímavý František Smolík), kupec na samém začátku samostatné živnosti. Jeho příliš ušlechtilá podstata nitra není schopna včas rozpoznat nastražená oka léčky a v mámení se dobrovolně vydává vstříc vlastní zkáze a ztrátě důstojnosti. Hvězdou filmu je Kyllian (zajímavý Vlasta Burian), rytmistr ve výslužbě a se spoustou volného času. Je nadšený z nového obchodníka, který se nebrání, ale nalévá a pokorně snáší svůj úděl. Furiantský hochštapler si našel místo ke svým cynickým urážkám. Hlavní ženskou postavou je Kateřina Šustrová (příjemná Antonie Nedošinská), vdova a Žemlova sousedka. Motivací je tu solidní dceřina budoucnost, cílem je obchod, který přeci vždy kvete, a lichotí. Výraznější postavou je Randová (velmi příjemná Ella Nollová), Žemlova svědomitá posluhovačka. Je jediným starostlivým hlasem a upřímným varováním, které nikdo nechce a nemusí slyšet. K výraznějším postavám patří také Pavlína (zajímavá Ela Poznerová), dcerka Šustrové s pozdějším manželským stavem s Žemlou. Snaha uniknout se nebrání připravované události, neboť nemá strach o ztrátu své vlastní svobody. Z dalších rolí stojí za zmínku též Ernst Plagowitz (Čeněk Šlégl), vojenský důstojník a Pavlínin osudový milenec. U snědeného krámu je filmem, který zdařile kombinuje drama s komedií, existenciální tíhu života s rozvernou hravostí i tóny ušlechtilosti s melodií vypočítavostí. Jeden z těch pozoruhodnějších filmových prožitků české pamětnické doby. ()

Reklama

Mol 

všechny recenze uživatele

TADYHLE BYCH MOH KAŽDEJ DEN SEDĚT, NA TOM PYTLI. TO MĚ VŽDYCKY NECH REZERVOVANÝ, VÍŠ!!! Film je první polovinu poměrně slušná komedie se skvělým Burianem, který zde hraje kořalu, který celý den sedí na pytli zrní a láduje jednu slivovici za druhou, u čehoš ještě stíhá počastovávat příchozí babky urážkami. Ve filmu padnou dvě slova, která mě překvapili a to 'děvka' a 'hovado'. Obě však nepochází z úst pana Buriana. Celkově mi film přišel hodně ostrý na dobu vzniku. Tragicky konec a chování Pavli "Ježíš Maria mutr nevotravuj" bylo fakt něco. Chudák Želva, teda vlastně Žemla dopadl tak jak si nezasloužil. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Humor téhle doby mě prostě baví a doslova jsem zíral, když se Antonie Nedošinská bavila se svou filmovou dcerou. Jejich noční rozhovor je poměrně drsný a slova, která zde používají, mě opravdu zaujala. I tohle je krásné používání českého a tedy i německého jazyka. Vlasta Burian jiný, než obvykle, ale pořád dobrý. Jen ten film jako celek až taková výhra není. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Ten dobrý člověk má všechno...." Martin Žemla v podání Františka Smolíka je až příliš dobrý člověk a tak dlouho nevidí, jak ho jeho okolí ( především pak jeho žena) zneužívá. Když to konečně pochopí, je už na nápravu pozdě a tak jen zoufale křičí "nevěstka, je to nevěstka". Pohled do jeho smutných očích v tu chvíli je vskutku děsivý. Škoda, že tomuto vrcholu snímku předchází řada scén, v nichž "hlavní housle" hraje postava upovídaného a věčně opitého rytmistra Kyllijána v podání Vlasty Buriana. Ten sice hraje a místy i zpívá ze všech sil, ale nějak mi to do tohoto jinak spíše smutného příběhu o zneužití člověčí důvěry moc nesedělo. Asi hlavně kvůli tomu nemohu dát víc než tři hvězdičky, byť třeba způsob, jakým je film natočen (snímání herců z různých úhlů a poloh), je jasným důkazem mistrovských kvalit Fričovy režie. Možná bych i proto své hodnocení ještě přehodnotil. Ale otrávilo mě, že film končí veselým popěvkem rytmistra Kyllijána, což mi vůbec nesedělo do atmosféry závěrečných chvíl snímku, kde jinak jako jakési memento zní stesk Žemlovy posluhovačky Randové "všechno tady snědli". Škoda. Tahle snaha kombinovat psychologické drama s komedií mi fakt nesedla. Byť chápu, že to je asi pro tehdejší filmovou tvorbu u nás docela typické. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (6)

  • Václavská ulice, ve které stojí Žemlův krám, byla vytvořena v ateliéru a je považována za nejnáročnější exteriérovou dekoraci první republiky. V reálu se nachází nedaleko Karlova náměstí na Novém městě v Praze. (sator)
  • Podle představ autora románu Ignáta Herrmana měl titulní roli Martina Žemly hrát Jindřich Plachta. (Mackin)
  • Václav Wasserman pracoval na scénáři usilovně půl roku, což bylo na tehdejší dobu neobvykle dlouho. (Mackin)

Reklama

Reklama