foto

Eduardo De Filippo

  • nar. 24.5.1900
    Neapol, Kampánie, Itálie
  • zem. 31.10.1984 (84 let)
    Řím, Itálie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Rodina de Filippo patřila ve dvacátém století k nejvýznamnějším klanům italského divadla, nejznámější z nich je Eduardo de Filippo, který je dodnes v mezinárodním měřítku uznávaným dramatikem a jeho hry se stále hrají na jevištích po celém světě. Narodil se v Neapoli, jeho matkou byla divadelní kostymérka Luisa de Filippo, otcem byl významný herec a dramatik Eduardo Scarpetta (1853-1925), rodiče však nebyli oddáni, proto Eduardo nesl matčino příjmení.

Již ve čtyřech letech stál Eduardo de Filippo na jevišti, v prostředí divadla pak vyrůstal se svými vlastními i nevlastními sourozenci. Před první světovou válkou se stal členem divadelní společnosti svého nevlastního bratra Vincenza Scarpetty (1876-1952), mezitím ale začal studovat i vysokou školu. Studium ho ale nebavilo a snažil se prosadit ve filmu, první zkušenosti s kamerou jej ale od tohoto média na dlouhou dobu odradily. Začal také psát a brzy dosáhl prvních úspěchů se svými vlastními komediemi (Vánoce u Cupiellů). Po otcově úmrtí opustil bratrovu divadelní společnost a druhou polovinu dvacátých let strávil na různých štacích. Tehdy se také poprvé oženil a s manželkou amerického původu Dorothy Pennington žil přes čtvrt století.

Přelomem v umělecké dráze Eduarda de Filippo se stal rok 1932, kdy s bratrem Peppinem a sestrou Tittinou založil vlastní divadelní společnost I De Filippo, která začala svou činnost v Římě a Miláně, pak ale našla zázemí v Neapoli, kde brzy dosáhla značné popularity. Eduardo de Filippo angažoval řadu mladých herců a pod jeho vedením vyrůstaly pozdější přední osobnosti divadla i filmu. Počátkem třicátých let začali sourozenci de Filippo spolupracovat i s filmem a Eduardo s Peppinem hráli v italsko-francouzské komedii SVĚT CHCE BÝTI KLAMÁN (Tre uomini in frack, 1932), která byla uvedena i v tehdejším Československu. Sám nebo se sourozenci hrál pak i v dalších úspěšných filmech, koncem třicátých letech se pustil i do filmové režie.

Z Eduardových vlastních režií připomeňme film s pygmalionovským motivem MĚ NEOKLAMEŠ! (Ti conosco, mascherina!, 1943). Eduardo k němu napsal scénář podle otcovy divadelní hry, ve filmu hráli i jeho sourozenci Peppino a Tittina. Do hlavní role byla angažována česká hvězda Lída Baarová, která na spolupráci s de Filippovými vzpomíná ve svých pamětech jako na příjemnou epizodu svého pobytu v Itálii.

Jestliže dosud slavil Eduardo de Filippo úspěchy s lidovým pojetím divadla v Neapoli, po druhé světové válce měl vyšší ambice a snažil se prosadit v celoitalském měřítku. V roce 1948 koupil v Neapoli polorozpadlou budovu divadla Teatro San Ferdinando, otevřít se mu ji ale podařilo až v roce 1954. Mezitím ovšem došlo k rozpadu sourozeneckého tria, Peppino opustil společnost kvůli sporům s bratrem v roce 1944, Tittina odešla v roce 1951 ze zdravotních důvodů. Všichni tři se nicméně spojili ještě v roce 1951, aby vlastním scénářem podpořili filmový návrat předválečné hvězdy Elsy Merlini (PŘEDSTAVUJE SE KRÁSNÁ KOMORNÁ – Cameriera bella presenza offresi, 1951). Sám Eduardo mezitím sklidil úspěch s filmovou verzí své vlastní předlohy NEAPOL, MĚSTO MILIÓNŮ (Napoli milionaria, 1950), která byla nominována na Velkou cenu festivalu v Cannes.

Eduardo de Filippo nadále psal úspěšné divadelní hry, ale také scénáře, řadu filmů obohatil i svým hereckým výkonem. Spoluautorem scénáře byl například k úspěšné komedii CHLÉB, LÁSKA A ŽÁRLIVOST (Pane, amore e gelosia, 1955), podílel se také na tehdy oblíbených povídkových projektech. V jeho filmografii se vyjímá především slavné MANŽELSTVÍ PO ITALSKU (Matrimonio all′italiana, 1964), které podle divadelní hry Filomena Marturano natočil Vittorio de Sica. S de Sicou ostatně Eduardo spolupracoval častěji. Posledním filmem, na němž Eduardo de Filippo pracoval jako režisér, scénárista i herec byla komedie se sci-fi prvky STŘÍLEJ SILNĚJI, JEŠTĚ SILNĚJI… NEROZUMÍM (Spara forte, piu forte, non capisco, 1966). Poté režíroval jednu povídku z filmu DNES, ZÍTRA A POZÍTŘÍ (Oggi, domani, dopodomani, 1968), později se jako režisér realizoval již jen v divadle a televizi.

Po rozchodu s první manželkou Dorothy Pennington v roce 1954 se Eduardo de Filippo oženil s herečkou Theou Prandi. S ní ale žil již několik let a měl s ní dvě děti, Thea Prandi však zemřela po dlouhé nemoci v roce 1961. V roce 1977 se Eduardo oženil potřetí a jeho poslední manželkou byla herečka Isabella Quarantotti (1921-2005).

V roce 1973 byl Eduardo de Filippo dekorován Řádem za zásluhy o Italskou republiku a v roce 1981 byl jmenován doživotním senátorem. V závěrečné etapě svého života se aktivně věnoval i politice a jeho prioritou byl zájem o sociální problematiku, který ostatně vysvítá i z jeho divadelních her a literárních prací. Eduardo de Filippo zemřel v Římě 31. října 1984 ve věku 84 let.

Pavel "argenson" Vlach

Scenáristická filmografie

Filmy

2012 Sabato, domenica e lunedì (TV film) - divadelní hra
2010 La grande magie (TV film) - divadelní hra
1998 Samstag - Sonntag - Montag (TV film)
1987 A nagy varázslat (TV film) - divadelní hra
1984 Umenie komédie (TV film) - divadelní hra
1974 Der Zylinder (TV film)
1970 Madame Filoumé (TV film) - divadelní hra
1963 Včera, dnes a zítra
1961 Die inneren Stimmen (TV film) - divadelní hra
1959 Sogno di una notte di mezza sbornia
1958 Fortunella

Herecká filmografie

Filmy

1984 Cuore (TV film)
1981 Berretto a sonagli, Il (TV film)
1978 Quei figuri di tanti anni fa (TV film)
Voci di dentro, Le (TV film)
1976 Arte della commedia, L' (TV film)
1975 'Na Santarella (TV film)
Uomo e galantuomo (TV film)
1966 Spara forte, piů forte, non capisco
1964 Bene mio core mio (TV film)
Sindaco del Rione Sanità, Il
1963 Nejkratší den
Sabato, domenica e lunedì (TV film)
1962 Questi fantasmi (TV film)
1961 Fantasmi a Roma
1960 Všichni domů
1959 Ferdinando I. re di Napoli
Sogno di una notte di mezza sbornia
1958 Fortunella
Raw Wind in Eden
1957 Canzone del destino, La
Muž v krátkých kalhotách
1955 Cortile
1954 Cento anni d'amore
Naše časy
Zlato Neapole
1953 Napoletani a Milano
Traviata '53
Villa Borghese
1952 Altri tempi - Zibaldone n. 1
Cinque poveri in automobile
Děvčata ze Španělského náměstí
Les Sept péchés capitaux
Marito e moglie
Ragazze da marito
Un ladro in paradiso
1951 Cameriera bella presenza offresi...
Filumena Marturano
1950 Neapol město miliónů
1949 Yvonne la Nuit
Zvonění na poplach
1948 Assunta Spina
1946 Uno tra la folla
1945 Vita ricomincia, La
1943 Fidanzato di mia moglie, Il
Mě neoklameš!
Non mi muovo!
1942 A che servono questi quattrini?
Casanova farebbe così!
Non ti pago!
1940 Sogno di tutti, Il
1939 Il marchese di Ruvolito
In campagna è caduta una stella
1938 Amor mio non muore..., L'
1937 To jsem byl já
Una commedia fra i pazzi
1935 Quei due
1934 Il cappello a tre punte
1933 Tre uomini in frack

Dokumentární

1979 Io sono Anna Magnani
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace